Poměr pohlaví (sex ratio) Simona Šafarčíková

POHLAVÍ ŽIVOČICHŮ hermafrodité x gonochoristé řada teorií o vzniku dvou pohlaví (př. obrana proti nakažlivým chorobám – samci nepředávají organely  2 pohlaví jako řešení sporu cytoplazmatických genů při fůzi pohlavních buněk)

Určení pohlaví genetické typ Drosophila (XX, XY) – hmyz, savci, krokodýli, želvy; typ Abraxas (ZW, ZZ) – ptáci, motýli, šupinatí poměr chromozómů X a sad autozómů (pohlavní index) – typ Drosophila, typ Lymantria, typ Habrobracon výjimky, př. 3 pohl. chromozomy u ryb čeledi Poeciliidae, lumíků W, X, Y (XY samec; XX, WX, WY; YY letální) podle sexuálních příležitostí, př. korálové ryby, přílipka Crepidula fornicata, mořský červBonellia viridis enviromentální, př. teplota – ryby (gavún Media notata), korýši (hlavně rakovci), plazi (vyjma hadů); velikost hostitele – hlíst podle vůle matky, př. vířníci z ř. Monogonta, vosy, včely  haplodiploidie (z oplozených vajíček samice, z neoplozených samci)

Poměr pohlaví primární – daný genetickou determinací sekundární – týká se narozených mláďat, embryonální mortalita, heterogametní pohlaví snáze podléhá nepříznivým vlivům terciární – týká se dospělců, změna vlivem vnějších i vnitřních faktorů (pyskoun modrohlavý)

Proč (Kdy) 1 : 1? zajišťuje maximální genotypovou variabilitu potomků „Poměr pohlaví v populaci je rovnovážný tehdy, jestliže celkové náklady na produkci samců se rovnají celkovým nákladům na produkci samic“ (Fischerův princip, 1930) v nevyvážené populaci budou potomci vzácnějšího pohlaví reprodukčně úspěšnější  poměr pohlaví se srovná model operuje spíše s poměrem investic k produkci určitého pohlaví než k vlastnímu numerickému poměru pohlaví nezahrnuje mortalitu jednotlivých pohlaví, monogamii či polygamii atd.

Odchylky od poměru 1 : 1 v přírodě docela časté proč rozdílná investice do potomstva??? → adaptivní hypotézy (vychýlený poměr pohlaví potomstva zvyšuje fitness) výhoda vzácného pohlaví typ dědičnosti pohlaví kondice rodičů vliv faktorů prostředí vliv interakcí mezi příbuznými

Výhoda vzácnějšího pohlaví „Homeostasis hypothesis“ → 66-81 % mladých samců – lovy lvů v Tanzanii → velice rychlé změny - více mužů po válce (vysvětluje se mj. tím, že ženy se v průběhu válek stávají dominantnějšími)

Kondice rodičů v závislosti na své vlastní kvalitě (kondice, postavení) rodiče investují více do pohlaví, které z dané situace vytěží nejvíce Trivers-Willard hypotéza: závislost PP na maternální kondici polygynní druhy – větší variabilita ve fitness synů než dcer (harémy silných samců, spousta dalších samců se do reprodukce vůbec nezapojí) samice v dobré kondici rodí úspěšné samce, samice ve špatné kondici plodí raději neúspěšné samice (větší šance se rozmnožit než neúspěšní samci) př. jelenovití – jelenec viržinský starší nebo příliš mladé samice rodí více samic vačice opossum – odchyt 40 neoplozených samic, 20 z nich přikrmováno, přikrmované samice porodily více samců (poměr 1,4 : 1), totéž u nutrií, křečků „Advantaged daughter“ hypotéza society založené na samičí dominanci (primáti), dcery dědí společenské postavení matky  vysoce postavené matky rodí dcery, nízce postavené syny, kt. dispergují „Attractiveness“ hypotéza záleží na atraktivnosti samce když je samec atraktivní → investice do synů př. zebřička pestrá - přitažlivost určuje barva pruhů na nohou, u samců červené atraktivní x zelené neatraktivní

Vliv prostředí teplota →plazi zdroje – při nedostatku samice vychýlí PP k levnějšímu pohlaví, aby si uchovala síly k další reprodukci (zvýšení vlastní reprodukční úspěšnosti) „Cost of reproduction“ hypotéza, př. rypouš sloní: mladé samice (300 – 380 kg) rodí jen dcery, synové >> dcery, pro mladé matky je riskantní vychovávat syny (nepřežila by to matka nebo syn), u samic nad 380 kg závislost mezi hmotností a poměrem pohlaví potomků mizí „Male exploitation“ hypotéza, př. rákosník obecný: samec má 2 samice, ale s hnízděním pomáhá jen jedné, synové jsou náročnější než dcery, u 1. samice (které pomáhá) převažují synové, u 2. samice dcery, fitness synů se u 1. a 2. samice neliší

Interakce mezi příbuznými I. Local mate competition potomci dospívají v izolaci, páří se před odchodem samic (dcer) ze skupiny, bratři si konkurují, neboť samice představují limitní faktor, fitness matky vzrůstá s počtem vyprodukovaných dcer, ale ne s počtem synů př. Hymenoptera - fíkové vosičky: reprodukce v izolaci (fík), dispergují jen oplozené samice, samci po kopulaci uvnitř plodu hynou, dále u Coleoptera, Thysanoptera, Acarina Local resource competition“ jedno pohlaví filopatrické, druhé disperguje, filopatrické pohlaví soutěží se sourozenci a matkou o zdroje → vyšší produkce dispergujícího pohlaví př. u většiny primátů (paviáni, vřešťani, makakové) je poměr vychýlen ve prospěch samců, když dochází k vysoké vnitrodruhové kompetici o zdroje a samci mají výraznější tendenci skupinu opouštět x u goril, šimpanzů, chápanů (člověka) exogamie samic př. u pěvců dispergují samice (více samic) x u vrubozobých samci (více samců)

Interakce mezi příbuznými II. Local resource enhancement opak k teorii local resources competiton jedno pohlaví je filopatrické, druhé disperguje, filopatrické pohlaví pomáhá rodičům s výchovou dalších potomků → vyšší produkce filopatrického pohlaví př. pes hyenovitý, strakapoud kokardový – funkci „helprů“ přebírají samci  PP vychýlen v jejich prospěch př. seychelský rákosník Acrocephalus sechellensis – chudá teritoria (více dispergujících samců, až 87 %) x kvalitní teritoria (více sedentárních samic, až 77 %) Interakce mezi sourozenci rodiče manipulují pohlaví, aby zabránili fatální kombinaci potomků př. orel bělohlavý aj. dravci nejprve kladou samičí a pak samčí vejce  samice dravců jsou větší

TO – JE – KONEC!