Šíření buddhismu Čína - období pozdních Chanů (25-220 AD) Kogurjo (druhá pol. 4. stol.) – ze severní Číny Päkče (pol. 5. stol.) – z jižní Číny Silla (pol. 6. stol.) – z Kogurjo Japonsko (pol. 6. stol.) – z Päkče

Reakce na buddhismus Nihon šoki – rok 552, Gangódži – rok 538 nositel rozvinuté kultury politický koncept systematické přejímání oficiální předávání nového náboženství přistěhovalci

Zápas o přijetí buddhismu odpor rodů Nakatomi a Inbe rod Soga (Soga no Iname) rod Monobe (Monobe no Okoši) Soga no Umako – Buddhova hala (584) epidemie (asi 585) Monobe no Morija porážka Monobeů (587) Asukadera (588-596)

Šótoku Taiši 593 – císařovna Suiko, korunní princ Šótoku propagátor buddhismu Charta o sedmnácti článcích Džúšičidžó kenpó 十七条憲法 příklon k laickému buddhismu patron kláštera Hórjúdži v Naře

Období Nara (710-794) učení pokročilejší kontinentální civilizace důraz na formu princ Šótoku Taiši (574-622) chrámy kokubundži a kokubunnidži důraz na komplexní studium tradice „Příkazy pro mnichy a jeptišky“ Sóni-rjó 僧尼令

Období Heian (794-1185) studium a náboženská praxe asketismus, polyteismus Saičó (767-822), Kúkai (774-835) úpadek klášterního života „dědičná elita“ poustevníci váleční mniši – sóhei 僧兵

Podpora císařů císař Džomei (vládl 629-641) – r. 639 zahájil stavbu kláštera Daiandži (大安寺) císařovna Saimei (vládla 654-661) r. 660 předčítána sútra v paláci císař Tendži (vládl 661-672) – tři chrámy císař Temmu (vládl 672-686) – chrám Jakušidži císařovna Džitó (vládla 686-697)

大安寺

Kontrola buddhistických řádů do reforem Taika – Sogové do začátku 7. stol. – buddhističtí vládní úředníci, finance – hózu (laický úředník) od reforem Taika – počet nově vysvěcených mnichů určován výnosy směrnice pro mnichy a jeptišky – 　　　　　 sónirjó　　　僧尼令

Náboženství jako ochránce státu 735 – epidemie neštovic – císař Šómu (724-749) přikazuje kopírování súter (Sútra zlatého jasu – Suvarnaprabhásasútra, Konkómjó saišóókjó 今光明最勝王経) a vybudování soch v provinciích 740 – sedmistupňové pagody 741 – chrámy kokubundži 国分寺 kokubunnidži 国分尼寺 Sútra zlatého jasu 752 – Tódaidži 東大寺

Šest narských škol čistě akademické Kegon – Kegonkjó (Sútra o Buddhově girlandě) Ricu – mnišské předpisy (vinaja) Hossó, Sanron, Džódžicu, Kuša - komentáře buddhistických učenců Tódaidži

Kegonšú 華厳宗 škola Chua-jen Šeng-siang (kor. Simsang, jap. Šindžó) asi 740 Róben (689-773) 良弁 Tódaidži Kegonkjó 華厳経 (Buddhávatansakasútra) Daibucu 大仏 – Vairóčana, jap. Birušana 毘盧遮那, Dainiči Njorai 大日如来

Mudrá, jap. in 印

Nigacudó 二月堂 Omizutori 御水取り

Buddhismus jako ochránce státu 735-737 – epidemie neštovic císař Šómu (vládl 724-749) – sochy Buddhy a kopie súter (737), pagody, kláštery kokubundži a kokubunindži, vlastnoruční kopie Sútry zlatého jasu (740) socha Velkého Buddhy v Tódaidži (752)

Bódhisattva Kannon 観音 (Avalókitéšvara)