VRBA - Salix.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Ekosystémy v ČR.
Advertisements

Rostliny našich rybníků 4.ročník
Dožívá se vysokého věku až 1000 let
Základní škola Jakuba Jana Ryby Rožmitál pod Třemšínem
DŘIŠŤÁLOVITÉ - Berberidaceae
Zdroje včelí pastvy.
Bobovité - Fabaceae.
M1: LESNICKÁ BOTANIKA LIŠEJNÍKY
Bukovité a Břízovité.
DŘÍNOVITÉ - Cornaceae Keře se vstřícnými listy s obloukovitou žilnatinou Plody : peckovičky Dva rody : dřín – Cornus : květy hlávkovité, s listeny, větší.
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: KRTIČNÍKOVITÉ, ZVONKOVITÉ
Autor modulu: Ing. Radim Církva
Břízovité (správné zbarvení pro dvouděložné r.)
Brukvovité Brassicaceae
BRUTNÁKOVITÉ - Borraginaceae
ŠÁCHOROVITÉ CYPERACEAE.
ZŠ Benešov,Jiráskova 888 Listnaté stromy a keře Mgr. Jana Brázdová.
Rostliny rybníka a jeho okolí
Vrbovité ( Salicaceae )
Dřeviny – listnaté stromy
BUKOVITÉ - Fabaceae Stromy s jednoduchými listy – celistvými nebo laločnatými Většinou mohutné, dlouhověké Květy jednopohlavní – jednodomé rostliny Plod.
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: BRUSNICOVITÉ, HRUŠTIČKOVITÉ Autor modulu: Ing. Radim Církva.
PCHÁČ ZELINNÝ (Cirsium oleraceum) Řád: hvězdnicotvaré
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: PUPALKOVITÉ, ŠŤAVELOVITÉ, NETÝKAVKOVITÉ
Čeleď: Bukovité (Fagaceae)
Lesy jako zdroj včelí pastvy
Čeleď: Vrbovité (Salicaceae)
NAHOSEMENNÉ ROSTLINY Rozmnožují se pohlavně - semeny, ta jsou holá bez oplodí, oplození není závislé na vodě jako u výtrusných rostlin,rostliny mají pouze.
Poznáš stromy? klikej OlaSm.
Nahosemenné rostliny - STROMY
Jehličnany NAHOSEMENNÉ ROSTLINY.
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: HVOZDÍKOVITÉ, TŘEZALKOVITÉ, VIOLKOVITÉ
Autor modulu: Ing. Radim Církva
TŘÍDA: JEHLIČNANY JEHLICE: silný epidermis s kutikulou , pryskyřičné kanálky ŠIŠKY: a) samčí (mikrostrobily ), obsahují tyčinky (mikrosporofyly ) b) samičí.
PLAMÉNEK (clematis) PLAMÉNEK (clematis)  Clematis, rod dvouděložných rostlin z čeledi pryskyřníkovitých.
TLUSTICOVITÉ (Crassulaceae)
JAVOROVITÉ Aceraceae.
Nejvýznamější rod : Lípa – Tilia
Vyberte k obrázku dřeviny správný název
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ ZŠ, Týn nad Vltavou, Malá Strana
BŘÍZOVITÉ - Betulaceae
JAVOR - Acer Velmi početný rod – stromy i keře
LÍSKOVITÉ - Corylaceae
NázevRostliny malpighiotvaré, bukotvaré Předmět, ročník Biologie, 1. ročník Tematická oblast Botanika AnotaceVýklad s fotkami, lze použít i jako materiál.
Byliny.
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: PRVOSENKOVITÉ
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: SÍTINOVITÉ
Zimolezovité - Caprifoliaceae
Martin Kuchařík 5.A Říše: Rostlinná Podříše: Vyšší rostliny Oddělení: Semenné rostliny Pododdělení: Krytosemenné rostliny Třída: Dvouděložné rostliny Čeleď:
Mgr. Lubomír Šára: Přírodní společenství
Les-Lesní patra.
Připravil JAN KOMÍNEK© 2016
Název SŠ:SOU Uherský Brod Autor:Ing. Pavel Skopal Název prezentace (DUMu): Trvalky sukulentního charakteru Název sady:Pěstování trvalek (pro 1. ročník,
Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: EU peníze středním školám Gymnázium a Střední odborná škola, Podbořany, příspěvková organizace.
Název školy ZÁKLADNÍ ŠKOLA, JIČÍN, HUSOVA 170 Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/ Číslo a název klíčové aktivity 3.2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím.
METODICKÝ LIST PRO ZŠ Pro zpracování vzdělávacích materiálů (VM)v rámci projektu EU peníze školám Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt:
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Kolín V., Mnichovická 62
Čeleď Arekovité Štěpánková Tereza Votrubová Karolína Maršál Jakub.
DŘEVINY Zdroj: cs.wikipedia.org
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu
Autor: Mgr. Aranka Kopišová Datum: Název: VY_32_INOVACE_13_PŘÍRODOPIS
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu
VY_32_INOVACE_04-51 Ročník: VII. ročník Vzdělávací oblast:
Hrnkovky náročné na teplotu
VY_32_INOVACE_04_Rozmanitost přírody-lesy v ČR
Základní škola a Mateřská škola Libáň, okres Jičín
TÉMA: Listnaté stromy (bez ovocných)
VŘESOVCOVITÉ - Ericaceae
Číslo projektu dum.KVĚTEM 0.7 Název školy Předmět Květinářství
  ZÁKLADNÍ ŠKOLA SLOVAN, KROMĚŘÍŽ, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE
Transkript prezentace:

VRBA - Salix

Charakteristika vrb Opadavé keře nebo stromy Rychle rostoucí, krátkověké Květy jednopohlavní, rostliny dvoudomé

Význam a využití vrb Osazování břehů a strání Průkopnické a meliorační dřeviny Tvorba biomasy Zdroj proutí Estetický význam Výplňová zeleň

Včelařský význam Zdroj kvalitního pylu Dobrý zdroj nektaru ( jarní podněcování ) Vhodnou volbou lze vyplňovat mezery

Druhy vrb - více než 500 druhů a 100 variet 1. podle vzrůstu : a) stromovité b) keřovité c) zakrslé, plazivé 2. podle doby květu: a) ranné b) střední c) dlouhokvetoucí 3. podle nároků a) vlhkomilné b) suchomilné

VRBA BÍLÁ (Salix alba) strom 25 m listy úzce kopinaté Začátek V.

Nároky : vlhké půdy ( snáší záplavy ) domácí druh – od nížin do 500 m n.m. snáší přistínění, potlačuje bylinné patro

VRBA JÍVA (Salix caprea) Nizší stromek – keř 10 m Listy vejčité - oválné

½ III. - začátek IV. od nížin až po hranici lesa Nároky : od nížin až po hranici lesa nenáročná, přizpůsobivá snáší sucho

VRBA POPELAVÁ (Salix cinerea) 3 – 4 m - nižší polohy - vlhčí půdy - i mimořádně zneč. ovzd. - biologická ochrana, slepá ramena, rákosiny ....

- počátek IV - výrazná medová vůně

VRBA LÝKOVCOVÁ ( Salix daphnoides ) 10 – 12 m - velmi rychle roste - velmi snadno se množí 2. ½ III. - široká ekolog. amplituda ( nížiny až horské oblasti )

VRBA TROJMUŽNÁ ( Salix tetrandra ) - od nížin do podhůří - vlhčí půdy ½ IV - V

Salix triandra ´Semperflorens´ klon S 430 Od počátku VI vykvétají další jehnědy - do X ( 130 dnů ) Poškozována okusem

VRBA KOŠAŘSKÁ ( Salix viminalis ) konec III – začátek IV - hlavně nižší polohy - vodní toky, náplavy

VRBA KŘEHKÁ ( Salix fragalis ) 15 m - konec IV. - začátek V - mimořádně bohatě - vyšší polohy - vlhčí půdy

Vrby pro specifické podmínky

VRBA UŠATÁ ( Salix aurita ) 0,5 – 2 m ½ IV - od nížin až po hranici lesa - kyselé, extrémně chudé půdy - znečištěné ovzduší

VRBA PĚTIMUŽNÁ ( Salix pentandra ) konec IV - ½ V - zamokřené, kyselé půdy - i mrazové kotliny

VRBA LESKLÁ ( Salix lucida ) 1,5 m Konec IV. - ½ V. - zamokřené a kyselé půdy - i horské oblasti

Vrby zakrslé Nízké – od zcela plazivých do 1 m Většinou z horských oblastí Množení bylinnými řízky

vrba uťatá – S. retusa

vrba bylinná – S. herbaceae

vrba síťnatá – S. reticulata

Vrby - zajímavosti

„dračí vrba“ - S.sachalinensis ´Sekka´

vrba křivolaká – Salix erythroflexuosa