Gronsko

G R Ó N S K O VLAJKA A ZNAK Grónsko je ostrov ležící na rozhraní Atlantiku a Severního ledového oceánu. Nachází se severo-východně od Kanady a geograficky je součástí Severní Ameriky, ovšem historicky, politicky a eko- nomicky jde o zemi velmi propojenou s  Evropou. Jedná se o autonomní součást Dánského královs- tví, ovšem země má vlastní vládu a parlament. Hlavním městem je Nuuk. Rozloha: 2 166 086 km² Počet obyvatel: 56 326 (2008) Hustota zalidnění: 0,026 ob./km

Grónsko je největší ostrov na světě, z větší části leží za polárním kruhem. Trvale bez ledu je jen 15% jeho území (asi o velikosti Britských ostrovů)

Zbytek pokrývá led dosahující místy tlouštky až 3 000 m

Místní ledovec (pokrývající přibližně 1,8 milionu km2) je po Antarktickém ledovci druhý největší na světě

Po jeho roztátí by hladina světového oceánu stoupla o 7 m

Nejsevernější výběžek ostrova se nazývá mys Morris Jesup a je nejsevernější pevninskou oblastí světa

Nejjižnější cíp ostrova - mys Farewell - leží na stejné zeměpisné šířce jako Oslo či Helsinky

V červenci 2008 zde žilo 56 326 obyvatel, z toho téměř 90 % Eskymáci a dánsko-eskymáčtí míšenci

Počet obyvatelstva stagnuje či velmi mírně klesá. Osídlení se soustředí u pobřeží.

Hlavní město Nuuk na jihozápadním pobřeží má asi 14 000 obyvatel (2000). Je nejmenším hlavním městem světa.

Tato nejstarší a největší dánská osada Godthaab byla založena roku 1721

Jednou z možností, jak poznat život místních, je navštívit jejich dům, ten ale připomíná klasickou evropskou domácnost. Od kuchyňské linky až po LCD televizor se satelitním přijímačem …. teče teplá i studená voda, elektrické topení příjemně hřeje, a tak jako jediný rozdíl se jeví chemické WC.

Vařené tulení maso je typický pokrm z minulých časů Vařené tulení maso je typický pokrm z minulých časů. Maso je velmi tmavé a jeho chuť připomíná chuť jater.

V lednu tu průměrná teplota padá až k minus 34 stupňům V lednu tu průměrná teplota padá až k minus 34 stupňům. V Grónsku doba ledová ještě zdaleka neskončila. Možná i to je důvod, proč je právě tady oficiálně doma Santa Claus. Červeně natřená budova ostře kontrastuje s bílým sněhem, navíc před ní stojí ohromná poštovní schránka. S výškou přes tři metry je největší na světě. Navíc tu celý rok stojí vánoční stromek – kdyby snad přeci jen ještě někdo pochyboval o majiteli domku.

Od roku 1987 v Nuuku sídlí i Grónská universita Od roku 1987 v Nuuku sídlí i Grónská universita. Se svými 150 studenty patří k nejmenším na světě.

Oficiálním jazykem v Grónsku je grónština Oficiálním jazykem v Grónsku je grónština. Mimo ni se zde běžně používá i dánština, obzvláště v hlavním městě Nuuku.

Grónštinu se ale učí jen malý počet Negróňanů, takže hlavním jazykem na pracovištích je dánština.

Třetí jazyk, angličtinu, ovládá většina mladších Gróňanů i Dánů.

Běžně používaným dopravním prostředkem je helikoptéra Běžně používaným dopravním prostředkem je helikoptéra. Nejpoužívanější je terénní automobil, v oblastech s ledovou vrstvou sněžný skútr.

S normálním autem tady nepochodíte. Nejsou tady totiž žádné silnice.

Místní naplno využívají i tradiční způsob dopravy – psí spřežení Místní naplno využívají i tradiční způsob dopravy – psí spřežení. Psi, nejčastěji plemene husky, pomáhají s přepravou jak osob, tak materiálu. Dnes se navíc objevují i sportovní adrenalinové odnože, kdy se psy nechá tahat například člověk na lyžíc.

Mezinárodní letiště Nuuk se nachází ve výšce 86 m n. m Mezinárodní letiště Nuuk se nachází ve výšce 86 m n. m., 4 km severovýchod-ně od hlavního města Nuu-ku. Postaveno bylo v roce 1979. Má jednu asfaltovou dráhu o délce 950 m a je-den moderní terminál. V neděli bývá letiště zavře-né. V Gronsku je dalších 20 letišť.

Hlavní přírodní zajímavostí ostrova je Sermeq Kujalleq, nejproduktivnější ledovec severní polokoule a zároveň největší ledovec, který ústí do moře. Ledovec vypouští do 50 km dlouhého fjordu 10 % veškerého grónského ledu.

Ledová masa se k moři sune vysokou rychlostí (až 40 m za den) !

Na ostrově se těží grafit, rudy zinku a olova, uranová ruda, zlato a platina. Obyvatelstvo se zaměřuje na chov ovcí a sobů. Hlavními činnostmi jsou ale lov a zpracování ryb, tuleňů a mrožů a chov kožešinové zvěře.

Nejdůležitějším zdrojem příjmů je lov garnátů

Poněvadž se většina ostrova rozkládá za severním polárním kruhem, setkáváme se zde s polárním dnem i nocí

Polárním dnem se nazývá jev, který nastává za polárním kruhem, kdy po dobu nejméně jednoho dne Slunce nezapadne pod horizont. Svítí i v „noci“. Opakem polárního dne je polární noc, kdy naopak Slunce vůbec nevyjde. Směrem k pólům se tyto doby prodlužují. Nejdelší polární den i noc je na pólech.

Polární záře je světelný jev, který vzniká v zemské atmosféře ve výšce asi 80 až 130 km. Slunce vysílá směrem k magnetickému poli Země plazmu tvořenou volnými elektrony a protony. Tomuto shluku se říká sluneční vítr.

Sluneční vítr se v atmosféře střetává s molekulami vzduchu. Při nárazech vzniká energie, která se projevuje jako intenzivní světlo.

Na největším ostrově světa turistu ohromí doslova vše Na největším ostrově světa turistu ohromí doslova vše. Návštěvník zde může obdivovat nejproduktivnější ledovec severní polokoule, pozorovat velryby, navštívit eskymácké osady, ochutnat tuleně či pižmoně. V létě si užije nezapadající slunce a v zimě zase polární záři.

Rostlinstvo je velmi chudé Rostlinstvo je velmi chudé. Najdeme zde lomikámen, řeřišnici, dryádku polární, trávničku, polární vřes, pryskyřník, rdesno a různé trávy.

Nejznámějším zástupcem grónské fauny je lední medvěd Nejznámějším zástupcem grónské fauny je lední medvěd. Žije převáž-ně na nejzazším severu a v Seve-rogrónském národním parku, který je největším národním parkem na světě. Na krách unášených Výcho-dogrónským proudem, se lze dos-tat na lovu tuleňů až na jih ostrova. Druhým největším savcem je tur pižmový. Je dokonale přizpůso-ben silným mrazům. Má zakulace-nou hlavou a je porostlý až 90 cm dlouhou srstí. Je menší než kráva, ale dosahuje výšky v kohoutku 90 až 150 cm, jeho tělo je dlouhé 200 až 250 cm a váží 180 až 400 kg, proto působí mohutným dojmem.

Sobi se vyskytují převážně ve velkých stádech na západním pobřeží. Menší savci jako hranostaj či lumík žijí jen na severovýchodě. Velmi rozšířený je sněžný zajíc a polární liška. Polární vlk žije na nejvzdálenějším severu.

Druhově bohaté je obzvláště moře, kde se vyskytuje několik druhů velryb (mi-mo jiné narval jednorohý, velryba grón-ská, běluhy a jiné), v moři a na pobřeží dále mroži a tuleni. Inuité za mořské ži-vočichy považují ovšem i lední medvě-dy, protože tráví převážnou většinu ži-vota na moři nebo ledu. Velryba grónská Tuleň obecný Mrož lední

Velmi pestrá je i ptačí svět Velmi pestrá je i ptačí svět. Mnoho moř-ských ptáků hnízdí na ptačích skalách jihozápadního pobřeží. ¨Nejrozšířenější jsou havrani, alkoun obecný, racek tří-prstý, sněhule severní, kajky; na ptačích skalách se vyskytují též kormoráni. Dů-ležitým druhem je i alkoun tlustozobý. Alkoun tlustozobý Racek tříprstý Kajka mořská Sněhule severní

Inuité, domorodí obyvatelé Grónska, vynalezli nejen kajak, ale i anorak nebo olejovou lampu. Proč se jim najednou říká Inuité, když je všichni známe jako eskymáky? Že by to byla obdoba cikáni × Romové u nás? Hudba : Antonín Dvořák – Largo ze symfonie e-moll Z nového světa