Název školy Základní škola Domažlice, Komenského 17 Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/ Název projektu „EU Peníze školám ZŠ Domažlice“ Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada VY_32_INOVACE_13_02_20 Název materiálu Půdy (půdotvorní činitelé) Jméno vyučujícího Tomáš Kubal Třída9.BPředmět Přírodopis Datum vytvoření

Půdy (vznik a půd. činitelé)

cíle Objasnit vznik půd Objasnit vznik půd Určit jednotlivé půdní činitelé a jejich působení Určit jednotlivé půdní činitelé a jejich působení

kompetence k učení k učení komunikativní komunikativní

Půdy Vytvářejí nejsvrchnější vrstvu zemské souše – pedosféru Vytvářejí nejsvrchnější vrstvu zemské souše – pedosféru Vznikly působením zvětrávacích a půdotvorných procesů z povrchových hornin zemské kůry a ústrojné hmoty. Vznikly působením zvětrávacích a půdotvorných procesů z povrchových hornin zemské kůry a ústrojné hmoty. Nejdůležitější vlastností půdy je její úrodnost – ta závisí na množství vody, vzduchu a živin tj. látek, které z ní čerpají rostliny. Nejdůležitější vlastností půdy je její úrodnost – ta závisí na množství vody, vzduchu a živin tj. látek, které z ní čerpají rostliny. Půdoznalství - pedologie Půdoznalství - pedologie Obr.1

Vznik půd Z původně nezvětralé matečné horniny (původ vyvřelý, usazený či přeměněný) – zvětráváním se mění na půdotvorný substrát (zvětralá hornina bez organických částí). Půdotvornými činiteli (především organismy) se mění v půdu. Z původně nezvětralé matečné horniny (původ vyvřelý, usazený či přeměněný) – zvětráváním se mění na půdotvorný substrát (zvětralá hornina bez organických částí). Půdotvornými činiteli (především organismy) se mění v půdu.

Půdotvorní činitelé 1. Matečná hornina- pro vlastnosti půdy je určující chemické složení nerostů – obsah chem. prvků, které v ní vytvářejí přirozenou zásobu živin a ovlivňují také další její vlastnosti (barvu, zrnitost, schopnost zadržovat vodu a přijímat vzduch) 1. Matečná hornina- pro vlastnosti půdy je určující chemické složení nerostů – obsah chem. prvků, které v ní vytvářejí přirozenou zásobu živin a ovlivňují také další její vlastnosti (barvu, zrnitost, schopnost zadržovat vodu a přijímat vzduch)

2. Podnebí – určujícími prvky jsou : 2. Podnebí – určujícími prvky jsou : a) Teplota – v teplejším podnebí probíhají za vyšší teploty chemické reakce rychleji b) Množství srážek – určuje do značné míry zavodnění půdy, její vlhkost a rozpouštění minerálních látek. Živiny jsou pro rostliny dostupné především v roztocích c) Poměr srážek a výparů – při převaze vodních srážek nad výparem se rozpuštěné minerální látky vyplavují do spodních vrstev.

3. Povaha terénu- 3. Povaha terénu- a) nadmořská výška má vliv na teplotu a na množství srážek. Ve vyšších polohách je teplota nižší a větší množství srážek. Probíhá tak intenzivněji fyzikální zvětrávání (působení ledu, sněhu) a vyplavování živin zvýšeným množstvím vody. Po svazích stéká voda mnohem rychleji a unáší jemné půdní částice. Vznikají tak především mělké a kamenité půdy. a) nadmořská výška má vliv na teplotu a na množství srážek. Ve vyšších polohách je teplota nižší a větší množství srážek. Probíhá tak intenzivněji fyzikální zvětrávání (působení ledu, sněhu) a vyplavování živin zvýšeným množstvím vody. Po svazích stéká voda mnohem rychleji a unáší jemné půdní částice. Vznikají tak především mělké a kamenité půdy.

b) orientace svahů ke světovým stranám ovlivňuje teplotu půdy a také výpar vody. Jižní svahy bývají teplejší a dochází na nich k většímu výkyvům teploty ve dne a v noci. Následkem většího výparu vody jsou jižní svahy sušší a půdotvorný proces tam probíhá pomaleji b) orientace svahů ke světovým stranám ovlivňuje teplotu půdy a také výpar vody. Jižní svahy bývají teplejší a dochází na nich k většímu výkyvům teploty ve dne a v noci. Následkem většího výparu vody jsou jižní svahy sušší a půdotvorný proces tam probíhá pomaleji

4. podzemní voda – při vysoké hladině podzemní vody vzlínají a odpařovaná voda vynáší drobné jílovité částice půdy. Půdy jsou pak podmáčené, mají málo půdního vzduchu, kořeny rostlin nemohou dýchat. 4. podzemní voda – při vysoké hladině podzemní vody vzlínají a odpařovaná voda vynáší drobné jílovité částice půdy. Půdy jsou pak podmáčené, mají málo půdního vzduchu, kořeny rostlin nemohou dýchat. Obr.2

5. Čas – je důležitým půd. Činitelem. Půdotvorní činitelé působí většinou pomalu a jejich činnost se projeví až za velmi dlouhou dobu. (jeden cm ornice se v našich zeměpisných šířkách vytvoří cca za 100 – 150 let). 5. Čas – je důležitým půd. Činitelem. Půdotvorní činitelé působí většinou pomalu a jejich činnost se projeví až za velmi dlouhou dobu. (jeden cm ornice se v našich zeměpisných šířkách vytvoří cca za 100 – 150 let).

6. Organismy – rozkládají organickou hmotu v humus a ovlivňují jeho množství v půdě, mají vliv na teplotu a vlhkost půdy. Humus je důležitou podmínkou půdní úrodnosti 6. Organismy – rozkládají organickou hmotu v humus a ovlivňují jeho množství v půdě, mají vliv na teplotu a vlhkost půdy. Humus je důležitou podmínkou půdní úrodnosti

7. Člověk – zasahuje do půdotvorného procesu významnými způsoby, např. 7. Člověk – zasahuje do půdotvorného procesu významnými způsoby, např. a - orbou b - hnojením c – kácením stromů d – osevními postupy e – stavbou komunikací apod.

literatura Učebnice přírodopisu pro 9. ročník ZŠ, Mineralogie a geologie se základy ekologie, SPN 1998 Učebnice přírodopisu pro 9. ročník ZŠ, Mineralogie a geologie se základy ekologie, SPN 1998

Zdroje obrázků: Obr EVANS, John M.. ucebnice3.enviregion.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: vody EVANS, John M.. ucebnice3.enviregion.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: vody