Gymnázium, Broumov, Hradební 218 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Číslo materiálu: EU030105 Název: První Přemyslovci 1. Autor: Mgr. Marek Lengál Třída: 6. V Doporučený čas: 15 – 20 minut Stručná anotace Materiál slouží k výkladu o počátcích českého státu za Prvních Přemyslovců až do doby knížete Vratislava. Materiál byl vytvořen v rámci projektu „Gymnázium Broumov“ v OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0219.

1

Kmeny žijící na území českého státu české kmeny Čechové, Lučané, Litoměřici, Doudlebové, Charváti, Chebané, Sedličané, Děčané, Lemuzi, Pšované, aj. moravské kmeny Dičané, Horáci, Hanáci, Holasici, Moravští Slováci 2 teorie o vzniku českého státu 1) kmenová → na území č. státu žilo cca 15 kmenů v kmenových knížectvích, která byla postupně sjednocena pod nadvládou Přemyslovců 2) teorie předpokládá, že zde žil jediný kmen Čechů, ale díky geografickým podmínkám se zde vytvořilo 14 menších knížectví, jejichž knížata byla podřízena přemyslovskému knížeti na Levém Hradci

Bořivoj (před r. 872 – 889) byl prvním historicky známým knížetem v Čechách (jsou o něm první písemné záznamy). r. 883 se nechal Metodějem pokřtít na Svatoplukově dvoře i s manželkou Ludmilou a na Levém Hradci pak nechal vystavět 1. křesťanský kostel v Čechách – sv. Klimenta prosazování křesťanství narazilo na odpor domácích velmožů, takže musel zasáhnout i Svatopluk, který Bořivojovi poskytl pomoc r. 885 Bořivoj přesídlil z Levého Hradce na nově vybudované hradiště – Prahu nad starým slovanským obětištěm – Žiži nechal vybudovat kostel Panny Marie postupně se tak Bořivojovi podařilo ovládnout území středních Čech, ale na východě narazil na podobné snahy knížecího rodu Slavníkovců, sídlícího na Libici nad Cidlinou, který ovládal území kmene Charvátů po jeho smrti na krátkou dobu převzal vládu nad Čechami Svatopluk

Pražský hrad kolem r. 1000 2

Bořivojův křest 3

Spytihněv (894 – 915) nejstarší Bořivojův syn r. 895 se zbavil nadvlády Velké Moravy a začal se orientovat na Bavorsko → poddal se vévodovi Arnulfovi → příklon Čech k západní (latinské) kultuře (stále zde ale přežívá staroslověnská kultura) církevní správa v Čechách byla poddána arcibiskupství v Řezně, který v Praze ustanovil svého arcipresbytera Spytihněv také začal budovat rozsáhlou síť hradišť, která se stala oporou knížecí a církevní moci 4

Vratislav I. (915 – 921) Bořivojův mladší syn Legendy Vratislava popisují jako schopného panovníka, zřejmě jako první expandoval za hranice české kotliny. Kolem r. 916 založil baziliku sv. Jiří na Pražském hradě, kde je také pochován. Zahraniční politiku charakterizovaly boje s Maďary. S manželkou Drahomírou z kmene Stodoranů (oblast Braniborska), se kterou se oženil zřejmě v roce 906, měl šest dětí, z toho dva syny – Václava a Boleslava. Jednou z jejich dcer možná byla Střezislava, manželka Slavníka. Jinou teorií je, že příbuzným Přemyslovců byl Slavník. Každopádně se z tohoto manželství odvozuje rod Slavníkovců.

5

Zemřel r. 921 při jednom z maďarských vpádů do Čech a pohřben je v bazilice sv. Jiří Po jeho smrti nastaly spory v Přemyslovském rodě (mezi vdovou po Vratislavovi Drahomírou a matkou Vratislava Ludmilou) o vliv na Václava, syna Vratislavova. Nastal zde také spor mezi křesťanstvím (Ludmila) a pohanstvím (Drahomíra); a spor o zahraniční orientaci. 15. září roku 921 byla Ludmila na popud Drahomíry uškrcena šálem Drahomiřinými družiníky Tunnou a Gommonem (Varjagové) na Tetíně (v 11. stol. prohlášena za svatou).

Zavraždění sv. Ludmily 6

Relikviářová busta s. Ludmily 7

Použité materiály a seznam citací http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:P%C5%99emyslovci_erb.svg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Maqueta_del_castell_de_praga.JPG http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Baptism_of_the_bohemian_duke_borivoj.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Spitygniew_I.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Wratys%C5%82aw1.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Dalimilova_kronika_vrazda_Ludmily.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Agneskloster_-_Reliquiar_Ludmilla.jpg Harna, Josef, Fišer, Rudolf. Dějiny českých zemí I. 1. vydání. Praha: Fortuna, 1995. 296 s. ISBN 80-7168-286-1.