Neděle pěkná jako tulipán, a proto není radno býti sám, říkáme vesele, dneska jen v kostele vítáme zrovna vás. Slečna jde v džínách, to se nedělá, jít takhle oblečen do kostela, a sestra v lavici má v práci třenici, není to hrůza, co se děje v nás?
Nesuď a Bůh tě pak neodsoudí, koukej na sebe, to ti vzkazuje nebe, tím trámem v oku jsi překvapený, jenže právě tam ho máš !
Hudba je stále příliš hlasitá, a u vchodu zas nikdo nevítá, jo, teď se smějeme, ale kam spějeme, co bude ještě dál. Bratr má slovo trochu nudnější, že skončí brzo mě jen konejší, a pak zas domů jdem, je volno na týden, ať je tu klidně jenom prázdný sál.
Nesuď a Bůh tě pak neodsoudí, koukej na sebe, to ti vzkazuje nebe, tím trámem v oku jsi překvapený, jenže právě tam ho máš !
Miluj svého bratra, tak jak sebe máš rád, vždyť štěstí máme, že se tak známe, hlavní je to, co ty v srdci máš, jen na to se dívá Pán.