Karlovy Vary - lázeňské město Kateřina Špererová Karlovy Vary - lázeňské město Tato studentská práce byla vypracována v rámci projektu „Vzájemné soužití Němců, Čechů a Židů v Karlovarském kraji v 19. - 21. století“.   Podpořeno MŠMT v rámci dotačního programu Podpora vzdělávání v jazycích národnostních menšin a multikulturní výchovy v roce 2011. Projekt podporuje MM K. Vary, KU Karlovarského kraje.

Prezentace ani textový doprovod neprošly jazykovou korekturou Prezentace ani textový doprovod neprošly jazykovou korekturou. Za obsahovou a formální stránku odpovídá autor, stejně tak i za dodržení autorských práv.

Navštívené lokality Lázně V Dvořákovy sady Sadová kolonáda Lázně III Mlýnská kolonáda Tržní kolonáda Morový sloup Zámecká věž Vřídlo a Vřídelní kolonáda kostel svaté Máří Magdalény městské divadlo Grandhotel Pupp Lázně I Galerie umění Japonská zahrada

Proč tato trasa? často po této trase chodím je mi důvěrně známá

Historie Karlových Varů založeny v 2.polovině 14. století Karlem IV. 14. 8. 1370 udělena městská práva 1582 velká povodeň 1604 a 1759 požáry 1807 začíná výroba likéru Becherovka 1844 rozvoj dalšího průmyslu (rozvoz vřídelní vody)

Historie Karlových Varů 1870 město napojeno na evropskou železniční síť 1929 otevřeno letiště Karlovy Vary 1946 vzniká Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary 1948 zestátnění lázeňské léčby 1989 lázeňská léčba navrácena do soukromého vlastnictví

Památky

Lázně V. (Alžbětiny lázně) autor projektu: Franz Drobny slavnostní otevření 17.6.1906 původní název Alžbětiny lázně podle rakouské císařovny obklopeny Smetanovými sady

plastiku Antonína Dvořáka vytvořil český sochař Karel Kuneš 1974 Dvořákovy sady plastiku Antonína Dvořáka vytvořil český sochař Karel Kuneš 1974

Sadová kolonáda litinová kolonáda Sadového pramene z roku 1881 architekti Ferdinand Fellner a Hermann Helmer

Lázně III. z roku 1866 nabídka komplexních lázeňských služeb koncertní sál Antonína Dvořáka

Mlýnská kolonáda postavena v letech 1871-1881 architekt Josef Zítek Zítkova busta poblíž Mlýnského pramene neorenesanční

Mlýnská kolonáda kryje 5 pramenů (Mlýnský, Skalní, Libušin, Knížete Václava a Rusalčin) 124 sloupů orchestřiště zdobí alegorické reliéfy od Václava Lokvence na střešní terase 12 alegorických soch (měsíce roku) u Mlýnského pramene oslavná báseň na Vřídlo (Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic, 1500)

Tržní kolonáda dřevěná postavena 1883, původně jako provizorium na 5 let kovový reliéf s motivem objevení vřídla (Adolf Zörkler)

Morový sloup sloup nejsvětější Trojice z roku 1716 postaven jako díkůvzdání Bohu za ochranu města před morovou epidemií sochař Josef Osvald Wendy

Zámecká věž poslední zbytek původního gotického hrádku z poloviny 14.st. přestavby 1608 a v 18. st.

Vřídlo a vřídelní kolonáda

Vřídlo nejslavnější karlovarský pramen tryská z hloubky dvou tisíc metrů kolonáda byla postavena 1971-1975 podle projektu Jaroslava Otruby nahradila dřevěnou provizorní kolonádu z roku 1939 původní litinová kolonáda byla z roku 1879 od Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera

Kostel svaté Máří Magdalény vrcholné baroko postaven 1732-1736 architekt Kilián Ignác Dienzenhofer cenný oltářní obraz sv. Máří Magdalény od eliáše Dollhopfa pod kostelem rozsáhle krypty

Městské divadlo postaveno 1884-1886 na místě starého městského divadla z roku 1788 architekti Fellner a Helmer bohatá výzdoba interiéru malířská výzdoba od G.Klimta, E.Klimta a F. Matsche

Grandhotel Pupp nejstarší karlovarský hotel dnešní podoba pochází z konce 19.st. Fellner a Helmer slavnostní sál

bohatě zdobeny v duchu historismu a secese Lázně I. císařské lázně dokončeny 1895 bohatě zdobeny v duchu historismu a secese Fellner, Helmer

Galerie umění postavena 1912 jako vzorkovna a výstavní síň od roku 1950 specializována na moderní české umění 20.století

Japonská zahrada kamenná zen-budhistická zahrada má sloužit meditaci autorem projektu Kanji Nomura z roku 1998

Hodnocení získání povědomí o karlovarských památkách seznámení z městem, kde je možno léčit své zdravotní problémy

Závěr možnost využití prezentace jako doplněk k turistické prohlídce jako referát do hodin dějepisu, zeměpisu či dějinám umění

Zdroje LITERATURA Burachovič, S.: Karlovy Vary krok za krokem (Promenáda, 2000) Burachovič, S.: Nepostradatelný průvodce Karlovými Vary a okolím (ALHA K.Vary, 1997)

Zdroje fotografií I) http://czech-transport.com/ III) http://foto.mapy.cz/34427-Antonin-Dvorak IV) http://www.hrady.cz/ V) http://www.karlovy-vary.cz/ VI) http://www.hotel-cordoba.com/ VII) http://www.kudyznudy.cz/ VIII) http://www.karlovy_vary_mesto_lazne_a_historie.websnadno.cz/ IX) http://www.premium-hotels.com/ X) http://deu.rajce.idnes.cz/ XI) http://www.karlovy-vary.cz/ XII) http://www.karlovy-vary.cz

Zdroje fotografií XIII) http://www.karlovarske-divadlo.cz/ XIV) http://cestovani.kr-karlovarsky.cz/ XV) http://www.karlovy-vary.cz/ XVI) http://www.karlovy-vary.cz/ XVII) http://www.kv-info.cz/ XVIII) http://www.kv-info.cz/