DUM - Digitální Učební Materiál   Název školy : Střední odborná škola obchodní s.r.o. Broumovská 839 460 01 Liberec 6 IČO: 25018507 REDIZO: 600010520 ______________________________________________________________________ Vzdělávací oblast : Český jazyk a literatura Název a číslo DUMu : Osvícenství VY_32_INOVACE_D1_07 Anotace : Interaktivní výklad: osvícenství, představitelé, díla. Třída a datum ověření : 2.A , 10.9.2012 Autor : Mgr. Ludmila Muchová Registrační číslo : CZ.1.07/1.5.00/34.0701

OSVÍCENSTVÍ

Osvícenství 18. století, vznik v Anglii a Francii, nová politická a společenská ideologie vyhovující potřebám měšťana, na počátku stojí VFR (1789) a její skoncování s absolutismem

Znaky klíč ke spravedlivému řádu světa vidí v osvíceném (podporuje vzdělanost a rozvoj, přístupný změnám) panovníkovi, jehož moc je omezena senátem, a který přihlíží k potřebám svého lidu klade důraz na vzdělání a boj proti pověrám a předsudkům (osvítit temné kouty nevědomosti, která je snadno zneužitelná a zmanipulovatelná pro mocenské účely) rozvíjí se vědecké zkoumání - podrývá autoritu náboženství víra ve vědecký pokrok způsobuje, že osvícenci jsou optimisté; boj za práva „přirozeného člověka“ a zrovnoprávnění všech občanů; panovníci staví knihovny, muzea, vědecké sbírky kritika tmářství, konzervatizmu, církve, odmítání tradic; věda nastupuje na místo náboženství spisovatelé jsou zároveň vědci, filosofy, publicisty navazuje na renesanci snaha osvítit temné kouty nevědomosti, která je snadno zneužitelná a zmanipulovatelná pro mocenské účely prosazuje svobodu myšlení a rovnost racionalismus (racio- rozum)

Francie ideální podmínky – boj proti absolutismu Encyklopedie aneb Racionální slovník věd, umění a řemesel (tzv. Velká encyklopedie): soubor tehdejších znalostí z oblastí vědy, umění a techniky (přispěli encyklopedisté např. Voltaire, Rousseau, uspořádal Denis Diderot), 28 svazků. FrancoisVoltaire(1694-1778): pseudonym,historik,filosof,dramatik,básník,prozaik, zakladatel žánru „filosofická povídka“, kritik lidské hlouposti, omezenosti a nesnášenlivosti, ateista, zastánce rozumu a přirozeného náboženství, humanista. Candide neboli optimismus:filosofický román o hledání lidského štěstí, candide- franc. Prosťáček, neviňátko. Denis Diderot (1713-1784): Jakub fatalista: dialog Jakuba, který věří na osud, a jeho pána; přepsal Milan Kundera na divadelní hru Jakub a jeho pán. Jeptiška: román v dopisech dívky, které nedobrovolně žila v klášteře

Francie Charles de Montesquieu (1689-1775):kritik soudobých poměrů v zemi, reprezentoval politické cíle osvícenství ve Francii. Perské listy: osvícenský román cestě Peršana do Evropy za vzděláním. O duchu zákonů: rozprava o vzniku zákonů a státních zřízení z přirozených příčin.

Obr. č. 2 – Denis Diderot Obr. č. 1 – Francois Voltaire Obr. č. 3 – Charles de Montesquieu

Anglie Daniel Defoe (1660-1731): vlastním jménem Daniel Foe, autor dobrodružného románu Život a zvláštní podivná dobrodružství Robinsona Crusoe, námořníka z Yorku(Robinson Crusoe): ztroskotanec, přežije na pustém ostrově jen díky vlastním schopnostem, autor líčí vztah člověka k přírodě, oslavuje lidskou práci a vynalézavost. Dílo bylo fiktivní autobiografií a je inspirováno osudy skotského námořníka Alexandra Selkirka, který strávil na opouštěném ostrově 5 let. Příběh byl v české liter. převyprávěn J.Plevou. Dílo mělo vliv na vznik tzv. robinsonád – motiv ztroskotání a postupné budování lidské existence.

Anglie Johnatan Swift ( 1667 -1745): satirik a kritik poměrů Gulliverovy cesty: filosofický román, místy satiricky zabarvený, kritika společnosti, anglických zákonů (škol) – hrdina se ocitá ne čtyřech místech (liliputi, obři, blázniví učenci, ušlechtilí koně – zjištění, že člověk se často chová pošetile a absurdně). Dílo má 4 části: Cesta do Liliputu, Cesta do Brobdingnagu, Cesta do Laputu, Barnibarbi, Luggnaggu, Glubbdubdribu a do Japonska, Cesta do země Hvajninimů. Poučení: důraz na pravdomluvnost, toleranci, odpor k násilí.

Obr. č. 6 – Jonathan Swift Obr. č. 4 – Daniel Defoe Obr. č. 5- Robinson Crusoe a Pátek. ilustraci nakreslil Carl Offterdinger Obr. č. 7 – Gulliverovy cesty ilustrace od Grandvilleho

Seznam použitých zdrojů SOCHROVÁ, Marie. Český jazyk a literatura. Praha:Fragment,2007,126s.ISBN 978-80-253-0468-6. POLÁŠKOVÁ, Taťána. Literatura: přehled středoškolského učiva, Třebíč:Petra Mrákotová, 2006,207s.ISBN 80-902571-6-X. HÁNOVÁ, Eva a kol.autorů,Odmaturuj z literatury1.Brno: Didaktis, 2004,208s.ISBN 80-7358-016-0. BAUER, Alois. Čeština na dlani. Olomouc: Rubico,2005,416s.ISBN 80-7346-042-4. Francois Voltaire. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. [cit. 2012-09-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Voltaire Denis Diderot. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. [cit. 2012-09-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Denis_Diderot Charles Louis Montesquieu. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. [cit. 2012-09-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Charles_de_Montesquieu Daniel Defoe. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. [cit. 2012-09-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Daniel_Defoe Gulliverovy cesty ilustrace. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. [cit. 2012-09-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Gulliverovy_cesty Robinson Crusoe ilustrace. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. [cit. 2012-09-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Robinson_Crusoe Jonathan Swift. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. [cit. 2012-09-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Jonathan_Swift