Standardy digitálních knihoven – nové zkratky Martin Vojnar Vědecká knihovna v Olomouci.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Open source systémy pro digitální knihovnu Martin Lhoták, Knihovna AV ČR, v.v.i. AKP, 16. května 2007, Liberec.
Advertisements

Praha, Brno Nové komunikační možnosti systému Kramerius © Qbizm technologies, a.s. René Michálek
Systémy na podporu DLs DSpace a Fedora Vlastimil Krejčíř & Petr Kovář ÚVT MU Brno.
VISK 7 J. Polišenský. Historie ochrany knihovních fondů v NK ČR •1994 vznik odboru ochrany knihovních fondů •1995 dokončení Centrálního depozitáře v Hostivaři.
Martin Vojnar Vědecká knihovna v Olomouci
Metadata a identifikátory ( se zaměřením na WWW zdroje) Mgr. Filip Vojtášek
Iva Horová: Zpřístupňování eVŠKP Olomouc, SDRUK, IT Zpřístupňování eVŠKP současný stav a záměry.
SEMANTICKÝ WEB. Semantický Web WWW – Tim Berners-Lee, CERN, univerzum propojených HTML stránek, prostor hyperlinkovaných dokumentů – Informace jsou zobrazeny.
Projekt „Příprava národního registru vysokoškolských kvalifikačních prací“ Persistentní identifikátory v databázích eVŠKP Stručné shrnutí Petr Novák, Státní.
Bc. Vladimíra Kováříková Ústřední knihovna VŠB-TU Ostrava 1. setkání českých uživatelů systému 24. dubna 2008 DSpace na VŠB-TU Ostrava.
XML, RDF a Dublin Core Petr Žabička
Jednotná informační brána Cyklus školení Elektronické informační zdroje a databáze Národní knihovna ČR , ,
Moravská zemská knihovna a zpřístupňování starých map.
Systémy pro zpřístupňování eVŠKP 2008, Brno Ing. Jan Mach, CIKS Vysoká škola ekonomická v Praze Přenos VŠKP pomocí protokolu OAI-PMH.
Praha Jan Mach Vysoká škola ekonomická v Praze Příprava Národního registru VŠKP a Národního úložiště šedé literatury Ing. Jan Mach
Systémy pro zpřístupňování VŠKP: zkušenosti, možnosti, nabídky, potřeby … Seminář Brno,
Skartační řízení elektronicky
1 Martin Vojnar Indexy a uživatelé paměťových institucí IKI, 17. ledna
Jak používat systém Kramerius Martin Lhoták Knihovna AV ČR, v. v. i. 32. seminář knihovníků muzeí a galerií při AMG Plzeň.
13. února 2007Systém Kramerius, Martin Lhoták, KNAV1 Systém Kramerius aktuální stav a vývoj v roce 2007 Martin Lhoták, Knihovna AV ČR, v.v.i. SDRUK – IT,
Digitální knihovna AV ČR a vývoj nové verze systému Kramerius Martin Lhoták Knihovna AV ČR, v. v. i. Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě
METADATA „Tvoří velice důležitou složkou geodat (prostorově lokalizovatelných dat) “ Renata Hrabinová.
Historické fondy VKOL - ukázky
Uchování a trvalé zpřístupnění webových dokumentů zkušenosti z WebArchivu.
Digitalizace knihovních dokumentů Jiří Polišenský.
Metainformační systém založený na XML Autor: Josef Mikloš Vedoucí práce: Ing. Jan Růžička, Ph.D. V/2004.
Studijní informační zdroje (a jak se k nim dostat) Pro předmět Jazykový projev (2014/15) připravila Eva Cerniňáková Jabok - Vyšší odborná škola sociálně.
Systém pro budování e-archivů a malých digitálních sbírek NESSOS systém pro budování e-archivů a malých digitálních sbírek Jan Pokorný, MULTIDATA Praha.
Celní služby 2000 Radek Sedláček TranSoft a.s Radek Sedláček TranSoft a.s
Identifikátory v digitálních knihovnách Martin Vojnar Vědecká knihovna v Olomouci.
Některé digitální knihovny Martina Machátová Moravská zemská knihovna v Brně Tel.: Poslední aktualizace:
GIS??? Ve státní správě Karel Charvát. GIS?????? Je správné používat v souvislosti s využíváním prostorových informací ve státní správě, ale i v komerčním.
1 Ex Libris Alma Nová generace knihovních služeb.
Co po nás zbyde… ISSS 2005 WebArchiv digitální archiv českého webu Markéta Škodová, Národní knihovna ČR.
SU Aleph Repozitáře, archivy, a dlouhodobá ochrana digitálních informací Mgr. Eliška Pavlásková Ústav výpočetní techniky Univerzita Karlova.
Souborný katalog ČR Seriály Seminář knihovníků muzeí a galerií Olomouc, Danuše Vyorálková.
NÁRODNÍ DIGITÁLNÍ ARCHIV
Databázové modelování
Informační kulturní portál
Bibliografická a rešeršní činnost Jednotná informační brána.
AKM'06 Praha NA Nové nástroje pro archivaci webu Ing. Petr Žabička, MZK Mgr. Jan HUTAŘ, NK.
Příslib do budoucna Zprávy z Univerzity Karlovy Alena Matuszková, Knihovna společenských věd TGM v Jinonicích Otevřené repozitáře, Brno,
PLÁN DLOUHODOBÉ OCHRANY DIGITÁLNÍCH DOKUMENTŮ V PRAXI Mgr. Andrea Fojtu, Mgr. Eliška Pavlásková ÚVT UK, ÚISK UK
Dana Sigmundová Metalib aneb jak vyhledávat (skoro) ve všech (multi)oborových databázích současně? ÚK FSS MU, Ústřední knihovna FSS MU.
Projekt Digitální knihovna AV ČR a vývoj systému Kramerius Martin Lhoták, Knihovna AV ČR AMK v digitálním světě 2005, Praha.
Archiválie a archivní pomůcky na portálu Badatelna.cz
Systém DESA DŮVĚRYHODNÁ ELEKTRONICKÁ SPISOVNA A ARCHIV
Datovýsklad Datový sklad V budoucích službách státního archivu.
TŘI ROKY DIGITÁLNÍHO UNIVERZITNÍHO REPOZITÁŘE UNIVERZITY KARLOVY Eliška Pavlásková, Andrea Fojtu Archivy, knihovny a muzea v digitálním světě.
Dana Sigmundová Jak najít plný text článku nebo kompletní číslo odborného časopisu aneb článkové databáze a jak v nich vyhledávat ÚK FSS MU,
JIB Jednotná informační brána Automatizace knihoven Praha, 25. září 2001 Jiří Pavlík Bohdana Stoklasová Martin Vojnar.
Možnosti spolupráce při vytváření digitálních sbírek Ing. Martin Lhoták Knihovna AV ČR.
Kramerius 4 – nová generace systému pro digitální knihovnu Martin Lhoták Knihovna AV ČR, v. v. i. Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě ,
Archiv českého webu Petr Žabička, Moravská zemská knihovna a Masarykova Univerzita v Brně Ludmila Celbová, Národní knihovna ČR.
Novinky v registru digitalizace a možnosti další spolupráce RD SK ČR Helena Dvořáková, NK ČR.
2 Karla Halenková Setkání uživatelů 2001 Báze znalostí produkt pro naplnění uživatelem.
Tvorba metainformačního systému pro prostorová data s využitím Internetových technologií Zpracovatel: Tomáš Duchoslav Vedoucí: Dr. Ing. Bronislava Horáková.
Ing. Petr Sochor Výhody spolupráce OBD a DSpace Ing. Petr Sochor
Digitální zpřístupnění knihovních sbírek Adolf Knoll Národní knihovna České republiky
1 Martin Vojnar Bibliografie jako nezbytná součást jednotného vyhledávaní SNK v Martine, 7. listopadu 2011.
 nejvíce využívaná služba internetu založená na www stránkách  poskytuje virtuální informační prostor, přístupný pomocí prohlížeče  výhodou www stránek.
XML a datový standard Zdeněk Jirkovec Softwarové Aplikace a systémy.
Co chceme od technologie pro dlouhodobou archivaci?
Průběh importu dat z programu VISK 7 do systému Kramerius NKP
Registr digitalizace Registr digitalizace Helena Dvořáková
Historické fondy VKOL - ukázky
Digitalizace úložiště, digitální knihovny, legislativa
Ústřední knihovna FSS MU
Souborný katalog ČR Seriály
Digitalizace knihovních dokumentů
Transkript prezentace:

Standardy digitálních knihoven – nové zkratky Martin Vojnar Vědecká knihovna v Olomouci

Standardy digitálních knihoven – nové zkratky 2... zkratky

Standardy digitálních knihoven – nové zkratky 3 Digitální knihovny výzkum a vývoj (a také rozmach a rozvoj) týká se všech paměťových institucí a druhů sbírek (různé role – budovatel, přispěvatel, správce, aj. – často spolupráce institucí) daleko překračuje rámec tradičních dokumentů, předmětů a listin objekty vznikají digitálně i digitalizovaně objekty jednoduché a souborné

Standardy digitálních knihoven – nové zkratky 4 Souborné objekty odpovídají okolní realitě a vnímání v digitálních knihovnách se často podle potřeby rozkládají na jednoduché objekty, např.: –digitalizovaná strana (obrázek) knihy –digitální článek (html stránka) časopisu –reklamní klip (video) jako část pořadu musí být ale uchovávány a prezentovány pohromadě

Standardy digitálních knihoven – nové zkratky 5 Co potřebujeme nástroj pro uchopení a popis objektů nástroj pro přenos objektů nástroj pro „užívání“ objektů jinak řečeno: metadata, protokoly a formáty (a identifikátory ?)

Standardy digitálních knihoven – nové zkratky 6 Standardy návrh, implementace a realizace digitální knihovny vyžaduje zdroje (čas, peníze, lidé), kterých není nikdy dost digitální knihovny více než jiné služby mohou snadno spolupracovat a samonavigovat své uživatele (stroje, lidé), pokud budou fungovat srozumitelně... standardní metadata, protokoly, formáty (a identifikátory?)

Standardy digitálních knihoven – nové zkratky 7 Metadata –popisná metadata (abychom mohli objekt nalézt) –technická metadata (abychom mohli vyjádřit vlastnosti objektu – obrázek, text, audio,...) –strukturální metadata (abychom mohli propojit objekty a metadata mezi sebou) –administrativní metadata (abychom mohli objekty a metadata spravovat včetně zpřístupnění, dodávání a zajištění autorských práv,... migrace)

Standardy digitálních knihoven – nové zkratky 8 Příklad metadat PŘÍKLAD – periodikum 19./20. století: –vícenásobná struktura (roky, ročníky, svazky, čísla, strany, články) metadata titulu vs. metadata čísla vs. metadata článku metadata pro vyhledávání (např. získaná OCR) metadata o umístění objektů pro zobrazování a o službách pro dodávání (např. konverze do djvu/pdf formátu)

Standardy digitálních knihoven – nové zkratky 9

10 Popisná metadata –MARC XML (MAchine-Readable Cataloging) –DC (Dublin Core) –TEI P4 / P5 (Text Encoding Initiative) –EAD (Encoded Archival Description)

Standardy digitálních knihoven – nové zkratky 11 Další metadata –NISO Z39.87 (Technical Metadata for Digital Still Images) –JHOVE (JSTOR/Harvard Object Validation Environment) –PREMIS (PREservation Metadata Implementation Strategies) –proces standardizace není zdaleka hotov!

Standardy digitálních knihoven – nové zkratky 12 Tolik metadat?

Standardy digitálních knihoven – nové zkratky 13 Do kontejneru s nimi!

Standardy digitálních knihoven – nové zkratky 14 METS – příklad kontejneru METS = standard pro zachycení a výměnu metadat v prostředí digitálních a digitalizovaných objektů METS = schéma založené na XML z iniciativy Digital Library Federation (DLF, správcem je Kongresová knihovna (viz www elektronická konference na od r (předchůdcem projekt Making of America II: , vlastní SGML DTD)

Standardy digitálních knihoven – nové zkratky 15 METS – příklad

Standardy digitálních knihoven – nové zkratky 16 METS – základní části METS obsahuje (ale nedefinuje) následujích 6 sekcí metadat: –hlavičku –popisná metadata –administrativní metadata –skupiny objektů –strukturální mapa –chování podle obsahu

Standardy digitálních knihoven – nové zkratky 17 METS – základní části METSHeader Administrative metadata File Inventory Structure map Descriptive metadata Behavioral metadata optional required optional převzato z prezentace Smith MacKenzie (MIT, 2003)

Standardy digitálních knihoven – nové zkratky 18 lze je zpracovat dvojím způsobem: –odkazem –druh odkazu: URN, URL, PURL, DOI... –druh metadat: MARC, EAD, DC, TEI,... –popisek METS – odkazem

Standardy digitálních knihoven – nové zkratky 19 METS – přímo –přímo v METS dokumentu :

Standardy digitálních knihoven – nové zkratky 20 METS – vyjadřuje každý fyzický soubor, lze seskupit do vyjadřuje umístění souboru nabízí použití kontrolních součtů např. MD5 umožňuje vyjádřit manifestace

Standardy digitálních knihoven – nové zkratky 21 METS – vyjadřuje každý fyzický soubor, lze seskupit do vyjadřuje umístění souboru nabízí použití kontrolních součtů např. MD5 umožňuje vyjádřit manifestace převzato z prezentace Smith MacKenzie (MIT, 2003)

Standardy digitálních knihoven – nové zkratky 22 METS – jádro METS dokumentu, které spojuje jeho jednotlivé části, vyjádřené prostřednictvím identifikátorů vazba je realizována prostřednictvím: –... ukazatel na fyzický soubor v rámci aktuálního METS dokumentu –... ukazatel na jiný METS dokument, který obsahuje požadovanou informaci

Standardy digitálních knihoven – nové zkratky 23 METS – praktické dopady poměrně náročná datová struktura, kterou nelze pohodlně vytvářet s běžným editorem vyžaduje koordinaci při implementaci: –existence METS profilů a příslušného schématu pro popis, tj. co lze uvnitř METS dokumentu v dané digitální knihovně očekávat –existence METS extenzí (DC, MARCXML, MODS; textMD; audioMD, videoMD, rightsMD; připravuje se PREMIS extenze) – co lze vkládat

Standardy digitálních knihoven – nové zkratky 24 METS – přehled implementací –UC, Berkeley (EAD<>METS) –National Library of Portugal (eContent editor) –California Digital Library (TEI, EAD<>METS) –Culturnet Cymru (TEI<>METS) –FCLA (conversion ETD<>METS) –Harvard, Göttingen, Library of Congress, Oxford, MIT, OCLC, RLG, Stanford, Graz aj. implementace v řadě sw: Greenstone, Fedora, DContent, DSpace, DigiTool...

Standardy digitálních knihoven – nové zkratky 25 METS – současný stav z amerického standardu se stává světový standard – potvrzuje i zpráva ICABS o stavu vybraných digitálních knihoven v národních institucích (2005) rozšiřuje se nabídka nástrojů a zkušeností z víceletého užívání (je třeba pravidelného sledování www a navázání kontaktů ze zmíněných institucí) předpokládá aplikaci shora dolů prostřednictvím doporučené množiny standardů (profily/extenze!)

Standardy digitálních knihoven – nové zkratky 26 METS pro uživatele

Standardy digitálních knihoven – nové zkratky 27 METS záznamu strany

Standardy digitálních knihoven – nové zkratky 28 METS záznamu svazku

Standardy digitálních knihoven – nové zkratky jhove, textMD

Standardy digitálních knihoven – nové zkratky 30 Standardy návrh, implementace a realizace digitální knihovny vyžaduje zdroje (čas, peníze, lidé), kterých není nikdy dost digitální knihovny více než jiné služby mohou snadno spolupracovat a samonavigovat své uživatele (stroje, lidé), pokud budou fungovat srozumitelně... standardní metadata, protokoly, formáty (a identifikátory?)

Standardy digitálních knihoven – nové zkratky 31 Protokoly OAI-PMH (Open Archives Initiative Protocol for Metadata Harvesting) OpenURL Z39.88 (OpenURL Framework for Context-Sensitive Services) jejich implementace by měla být samozřejmým požadavkem dnešních digitálních knihoven!

Standardy digitálních knihoven – nové zkratky 32 Formáty volba podle potřeby (pluginy) čitelnost a velikost (různé techniky, pluginy) možnost dodání podle přání (pluginy) s vědomím, že konverze/migrace na horizontu MIME (Multipurpose Internet Mail Extensions) projekt JHOVE (validace a popis)

Standardy digitálních knihoven – nové zkratky 33 Identifikátory na úrovni popisných metadat –sbírky národního významu; pro digitalizované/digitální varianty nelze využít identifikátor tištěné podoby (viz např. ISSN vs. e-ISSN) –lokální sbírky, ideálně jednoznačné identifikátory (instituce – sbírka – záznam) obvykle lze přidělování kontrolovat (např. sigla pouze pro knihovny)

Standardy digitálních knihoven – nové zkratky 34 Identifikátory na úrovni ostatních metadat a objektů –jednoznačnost identifikátoru v rámci repozitáře –jednoznačnost identifikátoru v národním rámci –délka identifikátoru (CRC32 vs. MD5) –identifikátor coby validace objektu (použití kontrolních součtů, nikoliv číslic!) –identifikátor objektu musí být součástí metadat –zajištění linkování (i při změně identifikátoru) –identifikátor by měl být uložen mimo objekt obvykle nelze přidělování kontrolovat

Standardy digitálních knihoven – nové zkratky 35 Shrnutí standardní metadata, protokoly, formáty (a identifikátory?): –existují metadata + kontejner –existují protokoly –existují formáty –neexistují identifikátory (instituce, sbírky,...) vyžadujme je v aktuálním/plánovaném software je třeba národní koordinace zvláště mezi paměťovými institucemi je třeba koordinace s vazbou na světové standardy jedná se o dlouhodobý úkol a vybudování rámce, který musí mít patřičné zdroje

Standardy digitálních knihoven – nové zkratky 36 Využití identifikace digitální knihovna musí zajistit mechanismus linkování (tj. na základě poskytnutých metadat být schopna přímého linkování k objektu) identifikátory mohou být používány opakovaně různými způsoby: –plošný sběr metadat –cílené ověření metadat (např. rightsMD) –získání kopie objektu z repozitáře

Standardy digitálních knihoven – nové zkratky 37 Využití identifikace lze doporučit kompatibilitu s OpenURL, které umožňuje přenášet jak specifické identifikátory tak metadata, ze kterých lze identifikátor odvodit a kontextové informace potřebné např. pro vyhodnocení IPRM/DRM

Standardy digitálních knihoven – nové zkratky 38 Aktuální stav příkladem může být úzká spolupráce německy mluvících zemí (D-A-CH): – –každá národní knihovna přiděluje jedinečná čísla ve svém jmenném prostoru v rámci NBN –existuje vazba na národní bibiliografii –pro prohlížeče jsou k dispozici pluginy –použití kódů institucí a kontrolních číslic převzít mechanismus přidělování identifikátorů z projektu WebArchiv (?)

Děkuji za pozornost. Martin Vojnar Vědecká knihovna v Olomouci