Mezinárodní vědecká konference Transakční náklady českých ekonomických subjektů v insolvenčním řízení, možnosti jejich snižování a zlepšení statistiky insolvenčních řízení POHLED BANKY Vysoká škola ekonomická v Praze Mgr. Daniel Hříbal, MBA

Banka v insolvenci z pohledu úpadce zpravidla vnímá následující dělení transakční nákladů: 1 ) Interní tyto náklady prokazatelně zůstávají a jsou hrazeny v rámci chodu firmy v průběhu insolvenčního řízení 2) Externí – hrazené/definované v souladu s Insolvenčním zákonem transakční náklady, které jsou hrazeny z výtěžku určeného pro věřitele a ve svém důsledku snižují míru uspokojení věřitelů 3) Externí – hrazené bankou Tyto náklady jsou hrazeny bankou nikoliv úpadcem nebo ze zpeněžené majetkové podstaty 4) Externí – ztráta z realizace aktiv úpadce v tísni 5) Ztráta banky plynoucí z nerealizovaných výnosů Transakční náklady spojené s insolvencí z pohledu banky

 Přímé náklady (jednoznačně vyčíslitelné a přiřaditelné) 1) Interní náklady 2) Externí – hrazené/definované v souladu s Insolvenčním zákonem  Nepřímé náklady 3) Externí – hrazené bankou mimo insolvenční řízení 4) Externí – ztráta z realizace aktiv úpadce v tísni 5) Ztráta banky plynoucí z nerealizovaných výnosů (zejména úroků a poplatků) a hodnoty investice (odpis ztráty z poskytnutého úvěru) Přímé a nepřímé transakční náklady

 Přímé náklady Ad. 1 – 2) Interní a externí náklady hrazené v souladu s IZ Západní Evropa 1- 5 % z výnosu aktiv úpadce pro věřitele Česká republika 10 – 20 % z výnosu aktiv úpadce pro věřitele Východní Evropa 30 – 50 % z výnosu aktiv úpadce pro věřitele  Nepřímé náklady Ad. 3) Externí – hrazené mimo insolvenční řízení Česká republika 5 – 10 % (mzdy pracovníků banky, externí právníci atp.) Západní Evropa 5 % Ad. 4) Externí – ztráta z realizace aktiv úpadce v tísni Česká republika - nemovitosti 30-50%, movité věci 50-70% Západní Evropa – nemovitosti 20 – 30%, movité věci 40-50%. Výše přímých a nepřímých transakčních nákladů v porovnání se zahraničím

 Tlak na jejich rozumné snižování v rámci chodu firmy v úpadku/zaměření na core business.  Zachování chodu podniku pokud to dává ekonomický smysl (udržení hodnoty podniku/aktiv).  Přísná kontrola cash flow insolvenčním správcem a věřitelským výborem, případně zajištěným věřitelem.  Využití externích poradců pouze v případě, kde to dává smysl a přidanou hodnotu (většinu činnosti by měl zajišťovat insolvenční správce). Obecný přístup banky k transakčním nákladům úpadce

 Nalezení rychlého řešení úpadku/čas jsou peníze.  Vhodná alokace zdrojů na straně banky (banky jsou často v pozici aktivního věřitele – člen VV či zajištění věřitel). Využívají své interní i externí právníky, ekonomické specialisty, znalce atp.  Transparentní prostředí, důvěryhodný soudce, insolvenční správce a členové věřitelského výboru.  Ustálená judikatura  Odpovědná celospolečenská role banky (zdroje a know-how) Obecný přístup banky k transakčním nákladům úpadce

 Urychlit období od podání insolvenčního návrhu do rozhodnutí o formě řešení úpadku (toto období je rozhodující pro zachování hodnoty aktiv úpadce a pro omezení neefektivně vynakládaných nákladů úpadcem)  Podpora procesu ze strany soudu (zejména rychlost rozhodování)  Důvěryhodný a kompetentní insolvenční správce, případně krizový management  Vyšší stabilita a transparentnost insolvenčního prostředí (ustálená judikatura)  Vyšší pravomoci věřitelů + vyšší odpovědnost (věřitel je nositelem většiny transakčních nákladů, nikoliv soud či insolvenční správce)  Kompetentní a odpovědný přístup věřitelského výboru a také banky  Odpovědná celospolečenská role banky (zdroje a know-how) Témata k široké odborné diskusi, co zlepšit.

 Otázky a diskuze Závěr