Poruchy metabolismu živin

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
ZVÝŠENA HLADINA CHOLESTEROLU
Advertisements

Fyziologie zažívacího systému
Vitamíny a jejich význam ve výživě člověka
CIVILIZAČNÍ NEMOCI NA PŘELOMU TISÍCILETÍ
Tuky Mgr. Lenka Fasorová.
Metabolismus Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o funkci metabolismu člověka.
Trávící soustava trávení, živiny
Endokrinologie pro bakaláře
; Označení materiálu: VY_32_INOVACE_VEJPA_POTRAVINY1_03
VITAMÍNY.
VY_32_INOVACE_VkZ Základní složky potravy
ZŠ A MŠ BOHUMÍN TŘ. DR. E. Beneše 456 okres Karviná, příspěvková organizace Digitální učební materiály ŠIII/2 VÝCHOVA KE ZDRAVÍ.
Zdravá výživa II Dagmar Šťastná.
Přehled enzymů GIT. Trávení, vstřebávání
Cukrovka Diabetes mellitus
Číslo šablony: III/2 VY_32_INOVACE_ P9 _ 1.9 TEMATICKÁ OBLAST: Biologie člověka s rozsahem pro ZŠ Metabolické procesy trávicí soustavy TYP: DUM výkladový.
Stopové prvky Olivia Stamates.
Vitamíny rozpustné ve vodě
VITAMÍNY VY_32_INOVACE_05_26
Vitamíny Přírodní látky složité látky převážně rostlinného původy
HOBITI.
JÁTRA Trávicí soustava.
„EU peníze středním školám“
Výživa Metabolismus = látková výměna – soubor chemických dějů v buňkách katabolismus: štěpení živin na jednodušší látky, definitivně končí u CO2, H2O a.
VITAMÍNY A MINERÁLY.
16.1 Jaké živiny jsou obsaženy ve stravě?
. CIVILIZAČNÍ CHOROBY.
METABOLISMUS = chemické látkové přeměny v těle
Žlázy s vnitřní sekrecí
HUMORÁLNÍ REGULACE GLYKEMIE
Lipidy Školení trenérů licence A Fakulta tělesné kultury UP Olomouc
Označení materiálu: VY_32_INOVACE_DVOLE_SUROVINY1_06
IMMUBLEND.
DIABETES MELLITUS dětská cukrovka
VITAMÍNY Jiří Folbrecht.
I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í
Zdravotní problém lidstva
Vitamíny Lépe přírodní než umělé! Obr. 1
Akutní metabolický stres
Zdravá výživa VY_52_INOVACE_119.
Biochemie gravidity Biochemické změny za gravidity odpovídají potřebám vývoje plodu a hormonálním změnám v organismu, změny nemusí být manifestovány vždy.
Zásady zdravé výživy Dagmar Šťastná.
Monika Dušová Simona Tomková
Zdravá výživa I Dagmar Šťastná.
Vitamíny Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým.
LIDSKÝ ORGANISMUS Význam potravy, vody a vzduchu.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr.Alexandra Hoňková. Slezské gymnázium, Opava, příspěvková organizace. Vzdělávací materiál.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Lydie Klementová. Dostupné z Metodického portálu ISSN:
Základní škola a Mateřská škola Dobrá Voda u Českých Budějovic, Na Vyhlídce 6, Dobrá Voda u Českých Budějovic EU PENÍZE ŠKOLÁM Zlepšení podmínek.
Název školy:Základní škola, Hradec Králové Milady Horákové 258 Autor:Mgr. Lukáš Dubrovský Název: VY_32_INOVACE_03_16C_Vitamíny Téma: Biologie člověka Registrační.
Vitamíny Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým.
Elektronické učební materiály – II. stupeň Chemie 9 Autor: Mgr. Radek Martinák Vitamíny Jak vznikají? Kde se vyskytují? Jaké jsou to látky? K čemu slouží?
Název školy ZÁKLADNÍ ŠKOLA, JIČÍN, HUSOVA 170 Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/ Číslo a název klíčové aktivity 3.2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím.
Mikroživiny jsou vedle makroživin (sacharidy, tuky, bílkoviny) nezbytnou částí našeho jídelníčku. minerály Mikroživiny jsou tvořeny vitamíny. Tyto látky.
Diabetes mellitus Jitka Pokorná. Prevalence DM ČR DM typ - 6,3% typ – 92,7%
Vitamíny Jejich funkce a kde je najdeme VY_32_INOVACE_05_36.
Potrava
VY_32_INOVACE_Luk_II_08 Živiny Název projektu: OP VK Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/ OP Vzdělání pro konkurenceschopnost 1.4. Zlepšení.
Předmět:chemie Ročník: 3. ročník učebních oborů Autor: Mgr. Martin Metelka Anotace:Materiál slouží k výkladu učiva o vitamínech. Klíčová slova: vitamíny,
VY_52_INOVACE_51_TRÁVENÍ A METABOLISMUS ČLOVĚKA Základní škola Jindřicha Pravečka Výprachtice 390 Reg.č. CZ.1.07/1.4.00/ Autor: Bc. Petr Grossmann.
Autor: Bc. Renáta Bojarská Datum: Název: VY_32_INOVACE_10_PŘÍRODOPIS
Potrava člověka Úkol: Na obrázku jsou některé zdroje živin, rozděl je na zdroje cukrů, tuků a bílkovin.
Živina Funkce (dle schválených tvrzení) Významný zdroj Vitamin A
AUTOR: Mgr. Alena Bartoňková
Imunita,poruchy metabolizmu
Malnutrice Mgr. Martina Dohnalová
Inzulín - Inzulín, mechanismus a regulace sekrece, receptory. Metabolické účinky inzulínu a jejich mechanismy. Trejbal Tomáš 2.LF 2010.
= přeměna látek a energií
Maso a masné výrobky Dodatky.
Vitamíny Přírodní látky složité látky převážně rostlinného původy
Transkript prezentace:

Poruchy metabolismu živin EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND Poruchy metabolismu živin MUDr. K. Bernášková, CSc. Ústav normální, patologické a klinické fyziologie PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI

Význam živin energie (životní funkce) stavební materiál (dělení buněk, imunita, růst, reprodukce)

Potřeba energie Bazální metabolismus Fyzická aktivita = energie potřebná pro zachování základních vitálních funkcí (udržení membránového potenciálu, klidové kardio - respirační funkce, bazální rychlost obratu proteinů) včetně růstu. Fyzická aktivita Specificko-dynamický účinek potravy = množství energie nutné pro trávení, vstřebávání a utilizaci živin Termoregulace

Základní složky výživy Makronutrienty (nositelé energie) Sacharidy Bílkoviny Tuky Mikronutrienty Vitaminy Minerály Voda

Přeměna energie

Význam jednotlivých živin Cukry – rychlá energie Tuky – zásobní energie, esenciální MK Bílkoviny – energie při hladovění, esenciální AK Vitamíny Stopové prvky

Význam sacharidů 50 – 80 % energetické potřeby Pohotový zdroj energie. „Jediný“ zdroj energie pro mozek a erytrocyty Regulace metabolizmu v játrech Složka některých makromolekul (glykoproteiny) 50 – 80 % energetické potřeby Denní doporučená dávka sacharidů je 300 – 420 g. Největším zdrojem v potravě je škrob, v našich podmínkách hlavně z obilnin a brambor, méně z luštěnin (který spotřebuje 25 % glukózy v těle)

Udržování glykémie Glykémie 3,5 - 5,5 mmol/l inzulin glukagon adrenalin noradrenalin (nepřímo) glukokortikoidy somatotropní hormon prolaktin Hyperglykémie (glykosylace bílkovin) Hypoglykémie (život ohrožující stav)

Porucha metabolismu cukrů Poruchy vstřebávání cukrů ve střevě (např. deficit laktázy) Poruchy metabolismu cukrů v játrech Střádavé choroby (glykogenózy) Diabetes mellitus (porucha metabolismu cukrů, tuků i bílkovin)

Srovnání DM 1 a 2 DM 1. typ 2. typ příčina není inzulin (autoimunita, genetika,) snížená citlivost inzulinových receptorů, hypersekrece inzulinu (genetika, věk, životní styl) doba vzniku dětství, mládí (x LADA) střední věk příznaky polyurie, polydipsie (hyperglykémie) únava (hyperglykémie) habitus štíhlí pacienti obézní akutní komplikace ketoacidotické koma hyperglykemické koma hypoglykemické koma chronické komplikace makroangiopatie (ateroskleróza) mikroangiopatie (nefropatie, retinopatie) neuropatie (periferní i centrální) poruchy hojení, předčasné stárnutí tkání, diabetická noha

Akutní komplikace Ketoacidotické koma (DM 1. typu), vývoj několik dní Hyperosmolární neketoacidotické (hyperglykemické) koma (DM II. typu), pomalý vývoj, až několik týdnů. Hypoglykemické koma spíše chyba v terapii, vyvíjí se v minutách, může se vyskytnout u DM I. i II. typu.  

Srovnání DM 1 a 2 DM 1. typ 2. typ příčina není inzulin (autoimunita, genetika,) snížená citlivost inzulinových receptorů, hypersekrece inzulinu (genetika, věk, životní styl) doba vzniku dětství, mládí (x LADA) střední věk příznaky polyurie, polydipsie (hyperglykémie) únava (hyperglykémie) habitus štíhlí pacienti obézní akutní komplikace ketoacidotické koma hyperglykemické koma hypoglykemické koma chronické komplikace makroangiopatie (ateroskleróza) mikroangiopatie (nefropatie, retinopatie) neuropatie (periferní i centrální) poruchy hojení, předčasné stárnutí tkání, diabetická noha

Chronické komplikace Poruchy makrocirkulace Poruchy mikrocirkulace (mikroangiopatie)  diabetická nefropatie  diabetická retinopatie Vysoký krevní tlak Diabetická neuropatie, encefalopatie Zvýšený sklon k infekcím Diabetická noha - kombinace několika chronických komplikací

Význam bílkovin Základní stavební struktura všech buněk, svaly Esenciální AK ! regulační mechanizmy (enzymy, hormony) Obrana organizmu (protilátky) Zdroj energie (nouzový, při delším hladovění) Denní příjem bílkovin by měl být 0,9 – 1 g/kg hmotnosti a den V energeticky náročných situacích 2x více

Poruchy metabolismu bílkovin Nadměrný přívod bílkovin zvyšuje se glomerulární filtrace v ledvinách zvyšuje se metabolická aktivita jater Nedostatek bílkovin anémie, poruchy imunity poruchy růstu kwashiorkor

Význam tuků Energetická zásoba Esenciální mastné kyseliny Tepelná izolace organismu Stavební složka buněk (membrán) Rozpouštědlo (např. vitaminy rozpustné v tucích) Z cholesterolu steroidní hormony Doporučený denní příjem by měl být 25 – 30 % denního příjmu energie (x je 30 až 40 %) Doporučený denní příjem tuků je 70 až 100 g.

Poruchy metabolismu tuků Ateroskleróza aktivace endotelu prostup lipidů makrofágy zánět (růstové faktory a cytokiny) aterosklerotický plát, kalcifikace tukové Obezita  

Doporučený poměr základních živin % CEP Děti do ½ roku Děti do 3 let Dospělí Bílkoviny 8 - 10 10 - 12 12 - 15 Tuky 40 – 50 35 – 40 25 – 30 Cukry 40 – 52 48 – 55 55 – 65 U dospělých tento trojpoměr odpovídá: na 1 g bílkovin a 1 g tuků připadnou 4 g sacharidů Na 1g bílkovin a tuků 4 g cukrů

Vitamíny biokatalyzátory, které vstupují do reakcí, aniž se v nich spotřebovávají důležité pro přeměnu základních látek – cukrů, tuků a bílkovin a také pro energetický metabolizmus význam pro zdraví a rozmnožování netvoří se v organizmu, s výjimkou vitaminu K a částečně vitaminů A a D

Vitamíny rozpustné v tucích Vitamin A (retinol) v játrech a mléčném tuku, jako provitamin β-karoten v žluté (mrkev) a zelené zelenině (saláty) důležitý pro růst epiteliálních buněk, pro sliznici, kůži i kosti, nezbytný pro syntézu očního purpuru při nedostatku vysychá rohovka (xeroftalmie), poruchy růstu a vzniká šeroslepost (hemeralopie). Vitamin D (kalcitriol) v játrech, rybím tuku, v rybím mase, mléčném tuku a v bílku aktivuje se v ledvinách a játrech význam pro metabolizmus vápníku při nedostatku - křivice (rachitis), osteomalácie

Vitamíny rozpustné v tucích Vitamin E (tokoferol) ve všech potravinách, zejména v rostlinných olejích a obilných klíčcích antioxidační účinky, podporuje metabolizmus, růst a metabolické pochody Vitamin K především v zelenině (v salátech, hrachu), v obilných klíčcích a v mléce, tvoří se také v tlustém střevě účinkem bakterií účastní se syntézy většiny koagulačních faktorů v játrech

Vitaminy rozpustné ve vodě Vitaminy skupiny B v obilných produktech, droždí,  mase, mléce, vejcích, (pivu) součást enzymů účastní se metabolismu základních živin, hlavně cukrů při nedostatkku poruchy kůže, svalů, nervů i CNS (B1 –beri-beri, B2 záněty koutků, B3 pelagra…) Vitamin B 12 vstřebávání za pomoci vnitřního faktoru v žaludku nedostatečný příjem nebo porucha vstřebávání – zhoubná anémie

Vitaminy rozpustné ve vodě vitamin C (kyselina askorbová) antioxidans metabolizmus vaziva, cév a chrupavek, tvorba protilátek Při nedostatku v dospělosti kurděje vypadávaní zubů vyšší sklon ke krvácení, snížená odolnost proti infekčním nemocem a opožděné hojení ran Při nedostatku v dětství porucha růstu

Hodnocení stavu výživy Kvantitativní hledisko Obezita Marasmus (Kachexie) Kvalitativní hledisko Hypovitaminózy, avitaminózy Nedostatek stopových prvků Kwashiorkor Výpočet BMI, obvod pasu, tloušťka kožní řasy Typické příznaky

Řízení příjmu potravy - cholecystokinin Nervově: - hypotalamická centra (sytosti + hladu) - podmíněné reflexy Humorálně: - cholecystokinin - grelin - leptin - interleukiny Chemicky: - teplota krve - koncentrace glukózy - koncentrace MK

Řízení příjmu potravy Lokálně z GIT: - hladové kontrakce žaludku Impulzy z vyšších oddílů CNS: – modifikace potravního chování: – biorytmy, emoce - deprese Jiné: zvyky

Energetická spotřeba Pohybově málo aktivní Pohybově velmi aktivní Muži 2500 Kcal Ženy 2000 Kcal Pohybově velmi aktivní Muži 4000 Kcal Ženy 3500 Kcal Energetická potřeba klesá s přibývajícími léty.

OBEZITA Nepoměr mezi příjmem a výdejem energie: velký příjem potravy nedostatek pohybu porucha řízení příjmu potravy porucha řízení metabolismu

Poruchy řízení metabolismu Hypotyreóza Cushingova choroba

Typy obezity Androidní typ: Gynoidní typ: Metabolicky aktivní Riziko metabolického syndromu Gynoidní typ: Metabolicky neaktivní Androidní typ Gynoidní typ

Rizika obezity Metabolický syndrom Obecně: Přetížení kloubů Omezené dýchání (Žlučové kameny) Androidní typ obezity: Metabolický syndrom DM 2 Hypertenze Dyslipidémie ( fibrinogen,  kyseliny močové)  Výrazně  riziko infarktu myokardu, smrti

V Arizoně chtějí pokutovat tlouštíky za obezitu Foto: Profimedia.cz19.06.2011 - Text: Adam Kolář Obézní lidé v Arizoně s napětím čekají, zdali jejich guvernérka Janet Brewerová prosadí svůj návrh o pokutách za obezitu ve výši padesáti dolarů (856 korun) ročně. Více než čtvrtina obyvatel Arizony trpí obezitou a jejich počet stále roste. S nimi samozřejmě rostou výdaje na léčbu zdravotních problémů, které nadváha přináší.

Hladovění Adaptace na hladovění (první tři dny) Adaptované hladovění Stresové hladovění

Adaptace na hladovění (první tři dny) 1) Energie kryta z posledního jídla 2) Aktivace sympatiku (adrenalin)- glykogenolýza v játrech (vrchol po 4 - 8 hodinách) 3) Kortizol - glukoneogeneza (12 - 18 hodin po jídle). Postupně plná glukoneogeneze z laktátu, pyruvátu, glycerolu a aminokyselin 4) Několik hodin po jídle - ketolátky v moči (v plazmě zatím ne). 5) Snížení aktivity sympatiku i sekrece inzulinu

Adaptované hladovění Postupné snižování glukoneogeneze + sekrece inzulinu Masivní odbourávání tuků – ketogeneze (vznikají acetoacetát, kyselina hydroxymáselná a aceton) Snížení bazálního metabolismu snížením hormonů T3 a T4 Hlavním zdrojem energie jsou tuky

Stresové hladovění (metabolismus) Aktivují se stresové osy v těle Glukoneogeneze z AK (kortizol) Zvýšení bazálního metabolismu v játrech (tvorba proteinů akutní fáze) Hlavním zdrojem energie jsou bílkoviny Odbourávání se postupně zrychluje a smrt nastává po ztrátě funkce srdce, jater nebo ledvin.

Sekundární projevy hladovění Systém Klinické důsledky Mechanismus Imunita  obranyschopnosti, zhoršení hojení ran a regenerace orgánů Nedostatek proteinů, vitamínů:  tvorba protilátek,  dělení buněk Termoregulace Pokles tělesné teploty, zimomřivost Snížený bazální metabolismus,  TK ,  izolační vrstvy podkožního tuku Gastrointestinální trakt Vodnaté průjmy Atrofie střevní sliznice, porucha exokrinní funkce pankreatu Krvetvorba Pancytopenie, různé typy anémií Porucha dělení buněk z nedostatku bílkovin, avitaminózy, nedostatek Fe Kosti Osteoporóza a osteomalácie s rizikem zlomenin Porucha iontového hospodářství:  P,  Mg,  bílkoviny Nervosvalový systém Poruchy neuromuskulární dráždivosti (parézy), epilepsie Atrofie svalů, změna iontů, demyelinizace Plíce Bronchopneumonie Snížení svalové síly dýchacích svalů – hypoventilace, neschopnost odkašlat Kardiovaskulární systém Poruchy srdečního rytmu Atrofie srdeční svaloviny Změny hladin iontů (hlavně K+, Ca2+), Spotřeba proteinů myokardu

Příčiny Nedostatek potravy Hladovka Marasmus Snížení pocitu hladu Poruchy trávení a vstřebávání Nádorová kachexie Kachexie Kardiální Mentální anorexie Poruchy příjmu potravy Bulimie (Dysmorfofobie) Adonisův syndrom

Kwashiorkor Kwashiorkor like malnutrice

Mentální anorexie

Adonisův syndrom neboli bigarexie duševní porucha vycházející z pocitu malosti, „opak anorexie“ hlavním příznakem je chorobná závislost na cvičení a snaha o to, být stále mohutnější postihuje především muže, hlavně kulturisty přílišné množství přijímané stravy (tvorba svaloviny) nadměrný příjem energie a bílkovin poškozuje játra a ledviny rizikové zneužívání anabolických steroidů

Příznaky deficitu stopových prvků Prvek Klinický příznak železo hypochromní anémie chrom hyperglykémie, periferní neuropatie, zmatenost kobalt megaloblastová anémie měď anémie jód struma (vole) zinek poruchy chuti, imunity

Děkuji za pozornost