Socializační funkce rizikového chování Zisky a ztráty spojené s rizikem Jan Širůček, Michaela Širůčková Institut výzkumu dětí, mládeže a rodiny Fakulta.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Občanská výchova ETAPY LIDSKÉHO ŽIVOTA.
Advertisements

Zkušenosti OSPOD s hostitelskou péčí
Prevence rizikového chování
ŠABLONA: III/2 – Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE MLADŠÍ ŠKOLNÍ VĚK
Způsob zvládání zátěže v adolescenci
AKTIVNÍ STÁRNUTÍ A MEZIGENERAČNÍ SOLIDARITA, ČILI JAK VŠTE VEDE STUDENTY K RESPEKTU A CHÁPÁNÍ STARŠÍCH OBČANŮ Mgr. Lenka Hrušková, Ph.D. VŠTE v Českých.
DĚTI NA CESTĚ Zdravotní, psychické a sociální důsledky náhradní péče
Komplexní řešení vývoje dětí Rodiče a rodina v životě dítěte
Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Katedra psychologie
Moralizují více lidé, kteří nemají spojence?
Osobnost v sociálním prostředí sociální aspekty osobnosti.
Mgr. Jolana Polzová Mgr. Jan Žufníček
Vývoj člověka Ontogeneze.
Školní výchova ke zdravým stravovacím návykům dětí
Sociální práce s rodinou 3
Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí.
Základy pedagogické metodologie
Tento Digitální učební materiál vznikl díky finanční podpoře EU- OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Není –li uvedeno jinak, je tento materiál zpracován.
Romantické vztahy v adolescenci
Rizikového chování v dospívání
AUTOR: Mgr. Lenka Bečvaříková ANOTACE: Tento modul slouží jako výukový materiál pro žáky 2. ročníku oboru Předškolní a mimoškolní pedagogika KLÍČOVÁ SLOVA:
1 Kulatý stůl k financování primární prevence rizikového chování Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, Praha 1 tel.: +420.
VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE PhDr. Daniel Heller.
Adolescence (16 – 18 až 20 – 22 let).
Institut výzkumu dětí, mládeže a rodiny Fakulta sociálních studií
Strachy v období rané adolescence
Vývoj kognitivních schopností v mladším školním věku
MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ KATEDRA PSYCHOLOGIE
ZÁKLADNÍ ŠKOLA BENÁTKY NAD JIZEROU, PRAŽSKÁ 135 projekt v rámci operačního programu VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST Šablona číslo: III/2 Název: Inovace.
Teorie vzdělávání dospělých
Růst a vývoj brněnských dětí v rané adolescenci
Lenka Lacinová Institut výzkumu dětí, mládeže a rodiny
Sociálně patologické jevy
E-learning z druhé strany: pohled studentů Jiří Zounek Ústav pedagogických věd FF MU A. Nováka Brno
Metodický pokyn k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních 2007.
MUDr. EVA VANÍČKOVÁ,CSc. Ústav zdraví dětí a mládeže
Rizikové chování1 Prevence rizikového chování dětí a mládeže Mgr. Jana Smíšková školní metodička prevence výchovná poradkyně ZŠ T. G. Masaryka.
Současný stav užívání tabáku a alkoholu v ČR Seminář PSP ČR 27. května 2014 MUDr. Hana Sovinová, Státní zdravotní ústav PhDr. Ladislav Csémy, Psychiatrické.
KRIMINALITA ŠIKANA MOBBING + BOSSING Brno, FÁZE ŠIKANY I. Ostrakismus II. Přitvrzování – ojedinělá fyzická agrese III. Vytvoření jádra agresorů-klíčový.
OBLASTNÍ CHARITA MOST NÍZKOPRAHOVÉ ZAŘÍZENÍ PRO DĚTI A MLÁDEŽ ZASTÁVKA DUCHCOV.
Prevence sociálně patologických jevů. Prevence  Prevence (z lat. praevenire, předcházet) znamená soustavu opatření, která mají předcházet společensky.
Nová šetření výskytu a podob šikany Centrum sociálních služeb Praha – Pražské centrum primární prevence.
Definice, základní pojmy
ZAŘÍZENÍ NZDM V ČR ČESKÁ ASOCIACE STREETWORK sdružující nízkoprahové sociální služby NZDM a terénní prace s mládež: formy možné spolupráce s drogovými.
SOUČASNÁ RODINA A MOŽNOSTI HODNOCENÍ SITUACE PHDR. HANA PAZLAROVÁ, PH.D Sociální práce s rodinou 1.
Střední škola pedagogická, hotelnictví a služeb Řízení sociálních služeb PROSTITUUJÍCÍ SE OSOBY Mgr. Irena Kudláčková.
Osobnost žáka jako jeden ze subjektů výchovně-vzdělávacího procesu Autor: Miroslav Vild.
Od tématu k problému – druhy problému - hypotézy Východisko = problém Kvantitativní výzkum – musí mít vždy hypotézu? Kvalitativní výzkum – bez hypotézy?
 situace, kdy rodina v různé míře neplní základní požadavky a úkoly dané společenskou normou  selhání některého člena nebo členů rodiny, toto selhání.
MLADŠÍ ŠKOLNÍ VĚK Zittová, Pospíchalová, V7A. období: 6 – 11 let ústup egocentrismu – rozvoj schopnosti spolupráce chápání abstraktních a specifických.
Sociálně-patologické jevy u dětí a mládeže Pojem patologie Sociální deviace Sociální kontrola (vnější, vnitřní – formální/neformální)
Sociální patologie SCPT SCPA 3. přednáška Dělení poruch chování Příčiny poruch chování Doc. PaedDr. Marie Kocurová, Ph.D. FPE ZČU v Plzni.
Tělesné a duševní změny u dospívajícího. ZPRACOVAL Mgr. Alena Jakubcová ŠKOLA ZŠ Bor, Školní 440, , příspěvková organizace TÉMA Umění, kultura,
Prevence sociálně patologických jevů
Institut výzkumu dětí, mládeže a rodiny Fakulta sociálních studií
Číslo v digitálním archivu školy
Sociologie pro SPP/SPR/VPL
Číslo projektu OP VK Název projektu Moderní škola Název školy
Teorie vzdělávání dospělých
Datum: Projekt: Kvalitní výuka Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/
Vývoj člověka Ontogeneze.
Psychologie adolescentů
Psychologie adolescentů
Alkoholem a tabákem vše začíná
Syndrom rizikového chování v dospívání
Riziková mládež PhDr.Hana Pazlarová, ph.d.
SP s rodinou 2 Metody hodnocení, protektivní a rizikové faktory
Rodičovství biologické a pěstounské
Lidská přitažlivost.
Transkript prezentace:

Socializační funkce rizikového chování Zisky a ztráty spojené s rizikem Jan Širůček, Michaela Širůčková Institut výzkumu dětí, mládeže a rodiny Fakulta sociálních studií MU

Rizikové chování Pod termín „rizikové chování“ spadá v zásadě veškeré chování, jehož vyústěním může být zdravotní, psychické či věcné poškození (sebe sama, druhého, čehokoliv) Záměrné vyhledávání rizika (risk-taking behavior) Riziko jako vedlejší jev (risky behavior) Problémové (antisociální) chování: chování v konfliktu se společenskou normou; typicky: Problémové chování ve vztahu ke škole Zneužívání návykových látek a gambling Vandalismus a delikvence v užším smyslu slova Agresivní chování Nezodpovědné chování v dopravě Promiskuitní sexuální chování / předčasné zahájení sexuálního života

Syndrom problémového chování R. Jessor (1977 a později): Problem Behavior Theory: Jednotlivé aspekty problémového chování v populaci úzce souvisí; zapojení do nějaké formy PB prudce zvyšuje pravděpodobnost i zapojení i do ostatních forem – proto „syndrom“ - a je prekurzorem sociální patologie Stereotyp zdravého selského rozumu: Rizikově se chovají lidé s narušenými interpersonálními vazbami. Willoughby & al. (2004): Where Is That Syndrome? Pravděpodobně platí pouze v extrémních případech. Silbereisen (1985 a dále): rizikové chování je v adolescenci svého druhu normou; může sloužit k naplnění adolescenci vlastních vývojových úkolů, například… Explorace vlastních kompetencí Začlenění do vrstevnické skupiny Explorace v oblasti partnerských vztahů/sexuality Přiblížení se „světu dospělých“ v širším smyslu

Zisky a ztráty v sociálních vztazích Jaké jsou sociální vztahy rizikově se chovajících dospívajících? Jak je cítí ? Prožitky akceptace/rejekce ze strany vrstevníků Dotazník ve 13ti a 15ti letech Jak jsou viděni vrstevníky? Sympatie, vliv, konfliktnost Sociometrická technika ve třídách; 13 let Vzorek 13letí (a 15letí) mladí pánové a dámy ze vzorku ELSPAC

Dospívající a rizikové chování – profily

Dospívající a rizikové chování Typy profilů I. – Tichošlapky, bezproblémoví ve všech ohledech… převažují dívky 3:2; celkem 44% II. – Rváči, se zvýšenou mírou agresivního chování… 2:1 převažují chlapci; celkem 31% III. – Kavárenští povaleči, se sympatiemi k alkoholu, tabáku a lehkým drogám… mírně převažují dívky! Celkem asi 13% IV. – Zloduši, s vysokou úrovní RCH ve všech ohledech… 3:1 převažují kluci, celkem asi 12% Společné: mít problémy se školou je normální.

Profily RCH a prožívané vztahy s vrstevníky… podle profilů

Profily RCH a hodnocení vrstevníky… podle profilů

Závěry optikou zisků a ztrát Zisky a ztráty skupin: „Klidná většina“, tichošlapky, se cítí relativně komfortně (a stále lépe); nemají mezi druhými problémů, ale – „nezáleží na nich“! Tedy jsou „bezmocní“. Rváči nejsou přes své agresivní založení vysloveně odmítáni; později však jistou rejekci prožívají Kavárenští povaleči jsou se hřejí na vrcholu. Cítí se dobře a jsou i nejlépe hodnoceni (s průměrnými konflikty). Pocit sounáležitosti? Zloduši jsou hodnoceni jako nesympatičtí, konfliktní, avšak vlivní. Jejich vlastní prožívání setrvává spíš v rejekci ostatními. Alienace? Obecně: Přiměřená míra RCH může zpříjemnit, usnadnit dospívání. Může být třebas i nástrojem zvládání, získání sociální opory? Nebo je „bezproblémový dospívající“ ohrožený druh v džungli plné potencionálních delikventů? Prožívání sociálních vztahů se mezi 13ti a 15ti lety zlepšuje. Neplatí to však pro ty dospívají, kteří jsou do RCH zapojeni nejvíce. Je jejich „odcizení“ dalším kritickým faktorem?

Děkujeme za pozornost Kontakt: Jan Širůček