Název školyStřední odborná škola a Gymnázium Staré Město Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ AutorPhDr. Jitka Mannová Název šablonyIII/2 – Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUMuFilozofie 20. století I. Stupeň a typ vzdělávánístřední Vzdělávací oblast Vzdělávací oborObčanská nauka 4. ročníky maturitních oborů Tematický okruhfilozofie Druh učebního materiáluVýukový materiál Cílová skupinaŽák, let AnotacePřehled nejvýznamnějších filozofických směrů 20. století a jejich význam pro rozvoj moderního myšlení Vybavení, pomůcky- Klíčová slovafenomén, existence, esence, hermeneutika, porozumění, předporozumění Datum NÁZEV

FILOZOFIE 20. STOLETÍ současná filozofie kolem roku 1900 došlo v západní filozofii k určitému obratu – vznikly nové tendence, které určily tři velké skupiny filozofických pozic fenomenologicky orientované: klasická fenomenologie existencialismus hermeneutika pozitivisticky orientované – analytická filozofie: novopozitivismus kritický racionalismus

marxisticky orientované: marxismus – leninismus – oficiální doktrína bývalých komunistických států různé formy neomarxismu „Být v pravém smyslu slova znamená mít smysl.“ FENOMENOLOGIE EDMOND HUSSERL (1859 – 1938) německý filozof, rodák z Prostějova zakladatel klasické fenomenologie název z řeckého fainetai=jeví se tím je dán i program a metoda fenomenologie – přístup k věcem samým

každé poznání je věcí zkušenosti, která je vnější (smyslová - tou vnímáme svět okolo nás) a vnitřní (zkoumá, co se děje v nás samých – přání, úzkosti, úsudky) -musíme zkoumat to, co je nepochybně dáno = fenomén, což je vše, co se ukazuje ve zkušenosti nejde tedy jen o empirický výklad, protože nezjišťujeme pouze smyslové jevy, ale i podstatu fenomén-fenomén je poznatelný ve dvou vrstvách: 1.empiricko – reálné – základ fenoménu a nese druhou vrstvu 2.esencí a esenciálních faktů cílem filozofie je systém esenciálních faktů – filozofie je vědou o podstatách, ostatní vědy jsou empirické, tzn. vědy o faktech Husserl vytváří transcendentální filozofii velký význam má v oblasti praktické filozofie – zaměřuje se na fenomenologické cítění hodnot a hodnotových vztahů

MARTIN HEIDEGGER (1889 – 1976) EXISTENCIALISMUS jeden z nejvlivnějších směrů 20. století za předchůdce existencialismu je považován S. Kierkegaard – jeho rozlišení mezi objektivní a subjektivní reflexí v subjektivní reflexi jde o vlastní já – subjektivní bytí = existence - možnost, svoboda sám sebe projektovat existenci si uvědomujeme v pochopení vlastního bytí, což se projevuje v mezních situacích lidské já je svoboda a možnost volby „Velký problém západního světa není v nedostatku hodnot, ale to, že vše je převedeno na hodnotu.“

německý filozof, žák Husserla ve svém díle „Bytí a čas“ rozlišuje existenci (každodenní bytí) a esenci (skutečné bytí) podstata skutečného bytí spočívá ve strachu ze smrti (nebytí), což člověk přehlušuje povrchním bytím vše, co děláme, je vlastně boj s časem, naše bytí má smysl jen při neustálé konfrontaci s faktem nebytí JEAN- PAUL SARTRE (1905 – 1980) „Brány své věznice si nese každý člověk v sobě.“ francouzský filozof a spisovatel vyjadřuje své názory v románech, dramatech, povídkách a teoretických studiích snaží se zodpovědět otázku, jak má člověk žít v nesmyslném světě

Řeší vztah existence a esence u člověka a věcí – u věci předchází esence existenci, u člověka to je naopak Člověk nejprve přichází na svět – existuje – není ničím, ale sám si svobodně udělí svou esenci (to, čím chce být) – je zodpovědný za to, čím se stane Člověk je k volbě sama sebe odsouzen, zároveň je zodpovědný za všechny, které svou volbou ovlivní Zodpovědnost za volbu ve k úzkosti – volba je sice svobodná, ale je ovlivněna situací, do níž jsme se narodili Smysl života a svoboda jedince se projevuje v mezní situaci – dilema volby Další představitelé: Albert Camus, Karl Jaspers, Gabriel Marcel

HERMENEUTIKA „Vlastní záhada řeči spočívá v tom, že právě vystoupení z řeči ve skutečnosti nikdy zcela nemůže uskutečnit.“řeči název vznikl od Herma (posel bohů) – původně umění vykládat, tlumočit dnes je předmětem hermeneutiky výklad, pochopení a vysvětlení textů, událostí, faktů vychází z toho, že naše porozumění světu a člověku vychází z jazyka – prostřednictvím řeči nám má umožnit porozumět bytí porozumění se pohybuje v hermeneutickém kruhu – každý dílčí poznatek můžeme pochopit jen z celku souvislostí, těm však lze porozumět jen pochopením dílčích poznatků

proto je porozumění možné tehdy, když ten, kdo se snaží porozumět, vnáší do tohoto procesu vlastní předpoklady, které charakterizuje jako předporozumění např. herci hrající Shakespearovu hru jsou interprety díla, ale nejde jen o reprodukci, vnáší sem i vlastní představy a pojetí to je podmíněno především dějinností našeho bytí ve světě – projevuje se v našem jazyce – jde o společný proces – daný dějinností společnosti, na druhou stranu i individuální dějinnost, která vyplývá z individuálního průběhu života každé porozumění je ovlivněno předporozuměním toho, kdo se snaží porozumět svět je prožíván v komunikaci, odhalován v jazyce hermeneutika má význam pro moderní chápání duchovních věd, ale projevuje se i v přírodních a formálních vědách

ZDROJE A PRAMENY MANNOVÁ, Jitka a Ivana ŠLAPÁKOVÁ. Základy společenských věd: filozofie, sociologie, politologie, etika, estetika : (studijní materiál pro žáky středních škol). Vyd. 1. Brno: PC-DIR, ISBN MĚŠŤÁNEK, Tomáš. Poznámky k dějinám filozofie. 1. vyd. Praha: Bílý slon, Trychtýř. ISBN RUFFING, Reiner. Filozofický depozitář: 50 nejdůležitějších filozofických myšlenek. Vyd. 1. Praha: Euromedia Group,k. s. – Knižní klub, ISBN erl/Husserl6.jpg QrZBhHU7eTrn4tCJRQxfng tbn1.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcTFbISzjIHakVt4MNZiFL- imZiR0NPz__9GwErRlpsSxn4aENS-