Vývoj ve světě a českých zemích v letech 1871-1918 Kultura, umění a výchova na konci 19. a začátku 20. století

Anotace Materiál tvoří 30 slidů, v nichž jsou zachyceny nejdůležitější etapy kulturního a společenského vývoje v Evropě koncem 19. a počátkem 20. století cílová skupina: 9. roč. Autor: Mgr. Tomáš Kozák očekávaný výstup: žák se seznámí s kulturními dějinami ve 2. pol. 19. stol. a počátku 20. stol použitý materiál: učebnice SPN a Prodos pro 8. ročník, Wikipedia průběh: za pomoci prezentace provedeme výklad a provádíme zpětnou vazbu pomocí shrnujících otázek, na něž žák získá odpovědi pomocí internetu na konci prezentace následuje možnost zápisu látky do sešitu

Světové výstavy Světová výstava 1889 (francouzsky Exposition universelle de 1889) byla v pořadí 10. světová výstava a zároveň čtvrtá, která se uskutečnila v Paříži. Trvala od 6. května do 31. října 1889. Jejím tématem byla Velká francouzská revoluce, neboť se konala v roce jejího 100. výročí. Pro tuto výstavu byla mj. postavena Eiffelova věž, která se později stala symbolem Paříže. Hlavním organizátorem celé výstavy byl jmenován architekt Jean-Charles Alphand.

Eifellova věž Věž Gustava Eiffela je dodnes nejviditelnější památkou na světovou výstavu. Stavba vysoká 300 metrů zvítězila v soutěži organizované Ministerstvem průmyslu a obchodu k oslavě stého výročí Velké francouzské revoluce a pokroku vědy a techniky ve Francii od roku 1789. Eiffelova věž byla slavnostně otevřena 31. března 1889 po dvou letech a dvou měsících práce. Obřadu se zúčastnil premiér Pierre Tirard. Pro veřejnost byla věž otevřena 15. května. Až do uzavření výstavy 6. listopadu Eiffelovu věž navštívily dva miliony návštěvníků. Stavba získala jen dočasné povolení a v roce 1909 měla být opět rozebrána.

Zlaté časy – Belle Epoque éra, v níž dominuje bezstarostnost, radost ze života 1896 – první novodobé olympijské hry v Athénách

baron Pierre de Coubertin Baron Pierre de Coubertin (1. ledna 1863 Paříž – 2. září 1937 Ženeva), původním jménem Pierre de Frédy byl francouzský pedagog a historik, nejvíce známý jako zakladatel moderních Olympijských her.

Olympijské hry Athény 1896 Na prvních letních olympijských hrách se soutěžilo ve 43 soutěžních disciplínách devíti sportů. LOH se účastnilo 245 sportovců ze 14 zemí. Čeští sportovci v Athénách nestartovali. Her se zúčastnil jen dr. Jiří Guth- Jarkovský, který už od roku 1894 byl členem Mezinárodního olympijského výboru. Vrátil se okouzlen olympijskou myšlenkou a okamžitě zahájil intenzivní přípravu na start české delegace na příštích hrách.

česká účast na olympijských hrách – Stockholm 1912 Český olympijský výbor vyslal 45 českých sportovců a největší zastoupení měli šermíři (14) atleté (11) a tenisté (9).[1] Po protestech vídeňské vlády česká výprava při zahajovacím ceremoniálu kráčela za vlajkou s rakousko-uherkským orlem a tabulkou Autriche-Tchéques, ale pod praporem s českým lvem.[2] Žádný ze sportovců však nedosáhl na stupně vítězů, čtvrté místo získalo družstvo šavlistů, v tenise pak na trávě Ladislav Žemla v dvouhře a spolu s Jaroslavem Justem i ve čtyřhře.[

Kultura 2. poloviny 19. a počátku 20 století v různých odvětvích umění se projevují různé umělecké styly poslední jednotný styl, který zasáhl architekturu, malířství, módu i užité umění byla secese

Architektura a výtvarné umění navazuje se na romantismus – staví se budovy tzv. historizujícím slohu (novogotika=pseudogotika a novorenesance=pseudorenesance) nejznámější pseudorenesanční budovou je Národní divadlo v Praze pseudogotika se uplatňuje i při výzdobě činžovních domů nebo při přestavbách – hrad Bouzov

Národní divadlo

Hrad Bouzov

Výtvarné umění snaha o maximální zachycení skutečnosti=realismus motivem jsou velice často běžné životní situace po pol. 19. stol. dochází ke zdokonalení fotografie i přes prorokovaný neúspěch přinesla fotografie pro malíře osvobození nemuseli už striktně zobrazovat realitu, ale mohli zkusit zachytit pocity, nálady a dojmy => nový umělecký směr impresionismus (z imprese=dojem) za zakladatele impresionismu je považován Claude Monet

Claude Monet Claude Oscar Monet (14. listopadu 1840 v Paříži– 5. prosince 1926 v Giverny) byl francouzský impresionistický malíř a grafik.

Claude Monet - Imprese

Auguste Rodin Auguste Rodin, celým jménem François-Auguste-René Rodin (12. listopadu 1840 v Paříži – 17. listopadu 1917 v Meudonu) byl jeden z největších sochařů 19. století, ústředním představitelem směru Beaux- arts. Vycházel ze studia antiky, gotiky, renesance a orientálního umění. Za základ své umělecké činnosti pokládal přírodu. Z ní vycházel a zůstával jí věrný až do smrti. Lidské tělo bylo pro něj nejvhodnějším prostředkem, kterým je možné vyjádřit každý duševní stav. Rodinem začína éra moderního sochařství.

Auguste Rodin - Polibek

Výtvarné umění v našich zemích v oblibě většinou historizující náměty zobrazují se slavné události z našich dějin nebo ze slovanské mytologie umění je velmi ovlivněno RKZ nejznámější umělci této epochy: Mikoláš Aleš Václav Brožík František Ženíšek Josef Václav Myslbek

Mikoláš Aleš Mikoláš Aleš (18. listopadu 1852 Mirotice – 10. července 1913 Praha) byl český malíř, kreslíř, dekoratér a ilustrátor, jedna z nejvýznamnějších osobností tzv. "Generace Národního divadla", klasik českého umění 19. století. V ranějším období tvořil v pozdně romantickém stylu, přičemž vycházel z odkazu Josefa Mánese, později směřoval spíše k secesi.

Václav Brožík (5. března 1851 Třemošná – 15. dubna 1901 Paříž) byl český akademický malíř. Pocházel z nejchudších poměrů. Učil se litografem a v porcelánce. Od roku 1868 studoval na Akademii výtvarných umění (AVU) v Praze, Drážďanech a Mnichově. V roce 1879 podnikl studijní cestu do Nizozemí, kde studoval staré vlámské a holandské malíře. Oženil se s dcerou bohatého pařížského obchodníka s obrazy. Byl povolán jako profesor na pražskou Akademii výtvarných umění a svůj čas až do smrti dělil mezi Prahu a Paříž, kde měl rodinu. Byl součástí tzv. "Generace českého Národního divadla".

František Ženíšek František Ženíšek (25. května 1849, Praha – 15. listopadu 1916, PrNarodil se v rodině Josefa Ženíška a jeho ženy Karoliny. František byl již v mládí považován za velmi nadaného umělce, první úspěchy slavil již v žákovských letech. Byl součástí tzv. „Generace českého Národního divadla“, do níž patřili i Mikoláš Aleš, Josef Václav Myslbek, Vojtěch Hynais, Václav Brožík, Josef Tulka, Julius Mařák, Adolf Liebscher aj. - generace vlasteneckých umělců glorifikujících národní myšlenky. Jeho malířský styl plně odpovídal tehdy rozšířenému oficiálnímu vkusu, tvořil v akademicky uhlazené formě ovlivněné neorenesancí. Byl vynikající kreslíř a malíř historických a alegorických výjevů včetně monumentální malby, perfektní figuralista.aha) byl český malíř.

Josef Václav Myslbek Josef Václav Myslbek (20. června 1848 Praha – 2. června 1922 tamtéž) byl nejvýznamnější český sochař přelomu 19. a 20. století, představitel monumentálního realismu a zakladatel novodobého českého sochařství.

Secese nový originální styl 90. léta 19. století nehledá inspiraci v minulosti obliba složitých rostlinných ornamentů štuky, fasády, stropy, vitráže, šperky,… plakáty – Alfons Mucha

Alfons Mucha Alfons Maria Mucha (24. července 1860 Ivančice – 14. července 1939 Praha) byl český malíř a designér období secese. Stal se známým téměř přes noc díky divadelnímu plakátu Gismonda (1894–1895), který si objednala pařížská herečka Sarah Bernhardtová. Herečka později uzavřela s Muchou smlouvu a on pro ni a Divadlo Renesance v Paříži vytvořil ještě několik dalších plakátů. Jeho životní dílo je cyklus velkoformátových pláten Slovanská epopej, na kterém pracoval osmnáct let. Krom toho se také zasloužil spolu s Jaroslavem Kvapilem a Ladislavem Syllabou o obnovení svobodného zednářství v Československu

Literatura i v literatuře převažuje realismus Honoré de Balzac Charles Dickens Maxim Gorkij objevují se počátky vědeckofantastické, dobrodružné literatury i detektivky (Verne, May, Doyle) zvýšená pozornost je věnována výchově a vzdělávání dětí objevují se první knihy psané přímo pro dětské čtenáře mnoho příběhů se čte i v dnešní době významní autoři knih pro děti: Jules Verne Selma Lagerlöfová

Jules Verne Jules Verne [žil vern] (8. února 1828 Nantes – 24. března 1905 Amiens) byl francouzský spisovatel dobrodružné literatury. Je považován za jednoho ze zakladatelů žánru vědeckofantastické literatury. Jeho knihy jsou dodnes oblíbeny hlavně mezi mládeží.

Hudba velká obliba opery objevuje se nový žánr – opereta Giacomo Puccini - Tosca Georges Bizet - Carmen Bedřich Smetana – Libuše, Má vlast Antonín Dvořák – Rusalka, Z Nového světa objevuje se nový žánr – opereta koncerty, symfonie

Zápis Architektura a výtvarné umění Secese Literatura historizující sloh, novogotika a novorenesance realismus rozmach fotografie umožňuje vznik nových malířských směrů – impresionismus – Claude Monet, Auguste Rodin Secese nový styl dekorativní složitě propletené květinové motivy Alfons Mucha – plakáty Literatura realismus – snaha zachytit holou skutečnost Honoré de Balzac, Charles Dickens, Maxim Gorkij Alois Jirásek vědecko-fantastická literatura Jules Verne detektivka sir A. C. Doyle – Sherlock Holmes

Hudba obliba opery vznik operety Giacomo Puccini Georges Bizet Bedřich Smetana Antonín Dvořák

Shrnující otázky Čím byl inspirován historizující sloh? Jaký je rozdíl mezi impresionismem a realismem? Jaký byl vliv a význam vynálezu fotografie na malířství? Proč u nás byly oblíbeny historické náměty? Jakou souvislost má průmyslová revoluce a technický pokrok s vědecko-fantastickou literaturou? Proč se spisovatelé některých národů obraceli do minulosti při hledání námětů? Jaké nové zábavné žánry literatury se objevují? Vysvětlete rozdíl mezi operou a operetou.