Vznik a poslání písemnictví

Proč vzniklo písmo První písmo nevzniklo z potřeby uchovávat mytologická vyprávění, ale spíše ze snahy vést přesné účetnictví. K záznamu číselných údajů se nejprve používaly oblázky ukládané do nádoby z pálené hlíny. V okamžiku, kdy někoho napadlo namalovat sčítaný prvek na zátku nádoby vznikl piktogram a z něho se později vyvinulo písmo.

Významné civilizace Egypt – pyramidy, matematické výpočty při stanovení hranic polí kvůli povodním Mezopotámie – zavlažovací systémy, stupňovité chrámy Indie – znají pravý úhel Čína – vyspělé zemědělství Řecko – rozvoj filosofie – Thálés, Pythágorás… → obyvatelé vyspělých civilizací chtěli své poznatky zaznamenat pro své potomky.

„úrodný půlměsíc“

Egypt Egyptské písmo vzniklo kolem roku 3100 př.n.l. Psalo se na rostlinné materiály – dřevo, listy, kůra. Ty ale rychle podlehly zkáze a tak nejstarší dochované záznamy byly vyryté do kamene, slonovinových destiček nebo hliněných předmětů. Starověký Egypt používal několik druhů písma: hieroglyfické hieratické démotické

Hieroglyfy Hieroglyfy jsou nejstarší formou egyptského písma, také byly nejdéle používány. První úlomky kamene a střepiny s hieroglyfickými nápisy známe z doby 3100-3000 př.n.l. a ty poslední z roku 394. Znaky hieroglyfického písma jsou převážně obrázkové povahy. Není stanoven pevný počet znaků. Podle potřeby byly stále vytvářeny nové znaky a staré zanikaly. Dosud bylo doloženo více než 6000 hieroglyfů.

Hieratické a démotické písmo Obě písma se čtou většinou zprava doleva. Tento směr obvykle platil i pro hieroglyfy, které se mohlo zapisovat také zleva doprava nebo shora dolů, nikdy ale zdola nahoru. Nejslavnějším dokumentem v dějinách luštění hieroglyfů je čedičová deska s vyrytými znaky, která je známá pod názvem Rosettská deska – jsou na ní tři verze téhož textu a díky tomuto dokumentu Champollion oživil zájem o civilizaci starověkého Egypta.

Rosettská deska Na konci řeckého textu se píše: "Ať je tento dekret přepsán na stély z tvrdého kamene v posvátných znacích (tedy hieroglyfy), ve znacích domorodců (tedy démotickým písmem) a v řeckém písmu."

Mezopotámie a klínové písmo Znaky byly otiskovány rákosovým pisátkem do hlíny, která mohla být následně vypálena. Klínopisné znaky mohou být i tesané do kamene či psány na jiný materiál. První, kdo použil tento způsob písma, byli Sumerové.

Texty nejstaršího písemnictví Praktické: Kupní smlouvy Zápisy matematických výpočtů Zápisy seznamu zásob Zápisy zákonů → sloužily praktickým záležitostem Estetické: Oslavné písně Náboženské texty Texty probouzející fantazii a působící na emoce → do určité míry měly vyvolat estetický dojem

Materiály, které se používaly k zaznamenání písma: papyrové svitky kůže hliněné destičky kámen dřevo

Papyrus Je psací materiál sloužící k zápisu textů. Pro svou kvalitu, lehkost a skladnost brzy vytlačil ostatní psací materiály - hliněné, dřevěné, kamenné destičky. Základní surovinou pro výrobu byla stébla rostliny, která rostla a těžila se ve starověkém Egyptě.

Funkce písemnictví PRAKTICKÁ - administrativní, právní, hospodářské účely. - naučná = trvalý zápis odborných a vědeckých poznatků ESTETICKÁ - snaha zachytit a předat dalším generacím lidské cítění, přání a tužby, vítězství a prohry, úspěchy a omyly, lásku a nenávist…→ snaha zachytit to, co probouzí lidskou fantazii, co člověka zajímá a baví.

Literatura Pojem literatura zahrnuje texty obojího druhu. a) literatura odborná b) literatura umělecká = krásná = beletrie.