Autority, aneb to co nás spojuje Andrejčíková, Ševčíková, Šubová

Co „NÁS“ spojuje? DÍLO

Vztah knihovny – paměťové instituce DÍLO KNIHOVNA obsah objekt MUZEUM kontext ARCHIV

Kulturní objekt AUTORITY

Pohledy na autority KNIHOVNICKÉ ● autorita – autorizované záhlaví ● jen základní informace – jen identifikace ● použití standardů a pravidel k tvorbě záhlaví (AACR2, Marc21, ISBD atd.) ● Souborný katalog, národní i mezinárodní

Pohledy na autority PAMĚŤOVÝCH INSTITUCÍ (muzea, galerie, archivy) ● Žádná tradice spojeno s automatizací a užívání standardů (existují ISAD(G), ISAAR, CCO) ● Potřeba vyšší míry strukturalizace dat ● Doposud jen indexy a číselníky ● Digitalizace = > nové potřeby

Různé interpretace Knihovnická Soubor autorit lze stručně definovat jako soubor ověřených a unifikovaných selekčních údajů jmenných a věcných, určených pro zpracování a vyhledávání dokumentů a informací, s nezbytným odkazovým a poznámkovým aparátem.(Soubory autorit - příspěvek nejen terminologický / Hana Vodičková ) An authority record is a tool used by librarians to establish forms of names (for persons, places, meetings, and organizations), titles, and subjects used on bibliographic records. Authority records enable librarians to provide uniform access to materials in library catalogs and to provide clear identification of authors and subject headings. (web Library of Congress Authorities)

Různé interpretace Paměťových institucí Soubory autorit obsahují termíny, které se používají při katalogizování záznamů o díle a obraze. V kontextu CCO pravidel, soubory autorit obsahují záznamy osob, míst, věcí a jiných pojmů souvisejících s katalogizovanými díly a obrazy. CCO doporučuje používání souborů autorit pro vybrané metadatové prvky. ISAAR (CPF) představuje příručku pro vytvoření záznamu archivní autority, který obsahuje popis entit (korporace, osoby a rodiny) souvisejících s vytvořením a zaměřením archívů. V archívech se využívají: - na popis korporace, osoby, rodiny jako jednotek v systému archivního popisu - na řízení vytváření a využívání přístupových prvků v archivním popisu - na zaznamenávání vztahů mezi různými původci dokumentů, mezi těmito entitami a záznamy jimi vytvořenými a/nebo jinými zdroji o nich nebo od nich

Různé interpretace z pohledu KURÁTORA Prvky a jejich vzájemné vztahy, které se objevují při získávání údajů a které pomáhají při zachycení těchto údajů a znalostí v katalozích jednotlivých institucí. Častokrát se jedná i o samotné znalosti kurátorů, zjišťované při zkoumání sbírkových předmětů. z pohledu UŽIVATELE Přístupové body k získání informací a pomocník při navigaci uživatele k bližší specifikaci jeho potřeb.

Jak na to? Z knihovnického pohledu je zřejmé, že osoby jsou základem autoritních záznamů, ale z hlediska paměťových institucí není možné je uvažovat samostatně, protože je potřeba zachytit jejich vztah k jiným osobám, místům a korporacím či akcím, přičemž je nutné definovat v jakém vztahu se vzájemně vyskytují (událost jež je spojuje). Jakým způsobem tyto údaje dostatečně strukturovaně zachytit a zajistit do budoucna jejich využití pro paměťové instituce? Prvý krok řešení - Projekt

Projekt - Národní autority v prostředí muzeí a galerií ● projekt řešený v rámci výzkumného programu MK ČR Zpřístupnění a ochrana kulturních, uměleckých a vědeckých zdrojů, podprogramu Integrované interaktivní zpřístupnění kulturního dědictví ● cílem je udržovat servisní kapacitu pro správu národních autorit využívaných v muzeích a galeriích a prosazovat používání národních autorit v prostředí muzeí a galerií namísto lokálních variant slovníků/tezaurů ● více na

Projekt - Národní autority v prostředí muzeí a galerií Národní autority NK ČR Persistentní identifikátor Povinné pole pro minimální záznam autority dle knihovnických pravidel + Přidaná pole dle pravidel a požadavků muzeí a archívů = Autority paměťových institucí

Webová aplikace - úvod Pracovníci muzeí, archivů atd. neznají výměnné formáty a jejich strukturu Číselné označení jednotlivých polí nebylo srozumitelné Inspirace systémy Bach, Demus atd. (okénkový editor => webová aplikace ) 2 funkční databáze – návrhová – ostrá 2 úrovně přístupových práv – katalogizátor nebo-li kurátor – supervizor

Webová aplikace - příklad Vyhledání – editace existujícího. Hledání probíhá v muzejních databázích, dle termínu zadaném v horní liště v definovaném indexu. V levé dolní části se zobrazují vyhledané záznamy a vpravo se vybraný záznam zobrazuje podle zvoleného formátu.

Webová aplikace - příklad Nový - záznam nebyl nalezen ani v jedné z připojených databází, vytvoříme tedy nový.

Webová aplikace - příklad Editace - doplňkové obrazovky. Tyto obrazovky obsahují podpole ke konkrétnímu poli nebo sdružená samostatná pole. Tato mohou být různého typu, textová, výběr z menu, zobrazovací s vyhledávacím pop-up oknem a další.

Webová aplikace - příklad Ukázka záložky události – Studium – pop-up okno s poli kam se zapisují specifické údaje

Webová aplikace - příklad Ukázka záložky – Klíče – vyhledávací okno s předdefinovaným indexem věcné autority k vytvoření vazby.

Webová aplikace - příklad Ukázka záložky – Viz též – doplňková obrazovka s vyhledávacím oknem k vytvoření vazby na další autoritu

Webová aplikace - příklad Ukázka záložky – Zobrazení – slouží k prohlédnutí celého vytvořeného záznam v různých formátech

Webová aplikace - příklad Uložení návrhu na změnu. Osoba, která záznam editovala a ukládá je katalogizátor, ukládá změněný záznam jako návrh a postupuje ho dále ke schválení supervizorovi.

Viditelný rozdíl

Virtuální Z39.50 server Zjednodušený přístup k autoritám Library of Congress

Cíl Nástroj pro tvorbu autorit paměťových institucí v heterogenním prostředí on-line (Z39.50 klient s DBU, WS, XML) Možnost vytvořit ONTOLOGII Využít ontologii ve zpřístupnění kulturních objektů

Představa paměťových institucí – cidoc/crm

Otázky? Děkujeme za pozornost