SYMBOLISMUS Mgr. Lucie Rusová český jazyk a literatura 3. ročník/septima Moderní umělecké směry přelomu 19. a 20. ve světové a české literatuře Gymnázium Ivana Olbrachta Semily, Nad Špejcharem 574, příspěvková organizace Nad Špejcharem 574, Semily, Česká republika Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Moderní škola

autoři zprostředkovávají realitu pomocí symbolů literární směr, v němž autoři zprostředkovávají realitu pomocí symbolů, snaží se v poezii uplatnit fantazijní výraz SYMBOL znaknáznak SYMBOL není skutečnost, ale pouze znak, náznak, pod nímž se skutečnost skrývá pokud bychom v básni vyslovili přímo to, oč tam běží, zničili bychom veškerý půvab této básně kouzlo básnických obrazůzahalenou myšlenku Jinými slovy báseň napsaná pomocí symbolů obsahuje kouzlo básnických obrazů, zahalenou myšlenku

E. A. Poe HavranAnnabell-Lee E. A. Poe – Havran, Annabell-Lee (dekadent) Ch. Baudelaire Květy zla - Ch. Baudelaire – Květy zla - v jeho poezii obrovská míra obrazotvornosti, překladatel E. A. Poa A. Rimbaud Opilý koráb A. Rimbaud – Opilý koráb – absolutní spontánnost, bohatství imaginace, symbolika lodi zmítající se na moři (člověk potácející se životem)

O. Březina Ruce O. Březina – postavená na symbolech, např. symbol spjatých rukou = lidstvo jde ruku v ruce – kolektiv - Ruce K. Hlaváček Pozdě k ránuMstivá kantiléna K. Hlaváček - živelná obrazotvornost, melancholická i rozmarná Pozdě k ránu, Mstivá kantiléna K. Toman MěsíceF. Šrámek K. Toman - Měsíce, ale i F. Šrámek někteří tito autoři vešli do literární historie pod názvem Česká literární moderna Viktor Dyk Krysař Viktor Dyk – symbolistické umění zkratky a narážky – sarkasmus symbol píšťaly, krys, nemluvněte v novele Krysař J. Deml J. Deml - mystické obrazy

…Mne, zbloudilou loď, vrženou za vichřice do vzduchu bez ptactva za gigantický plot, mne nezachrání už záchranná plachetnice, můj trup je opilý přívaly slaných vod, já, koráb z mlhovin, já, fantastické zvíře, já, jenž jsem prorážel kouř nebes jako zeď, kde roste převzácná pochoutka pro malíře – sluneční lišejník, zašlý jak stará měď, já, prkno, poseté žhavými půlměsíci, rejnoky, kostrami mořských koníků, já plul jsem za nocí v červenci při měsíci pod ultramarínem šílených lodníků, já, prkno, poseté žhavými půlměsíci, jež rozléhaly se na sto mil do dálky, já náhle zatoužil jsem podívat se domů na starou Evropu a lesní rusalky. … …Mne, zbloudilou loď, vrženou za vichřice do vzduchu bez ptactva za gigantický plot, mne nezachrání už záchranná plachetnice, můj trup je opilý přívaly slaných vod, já, koráb z mlhovin, já, fantastické zvíře, já, jenž jsem prorážel kouř nebes jako zeď, kde roste převzácná pochoutka pro malíře – sluneční lišejník, zašlý jak stará měď, já, prkno, poseté žhavými půlměsíci, rejnoky, kostrami mořských koníků, já plul jsem za nocí v červenci při měsíci pod ultramarínem šílených lodníků, já, prkno, poseté žhavými půlměsíci, jež rozléhaly se na sto mil do dálky, já náhle zatoužil jsem podívat se domů na starou Evropu a lesní rusalky. … ukázka č. 1

… A ruce naše, zapjaté v magický řetěz rukou nesčíslných, Chvějí se proudem Bratrské síly, jenž do nich naráží z dálek, Stále mocnější tlakem věků. Nepřetržité vlny Bolesti, odvahy, šílenství, rozkoše, oslnění a lásky Probíhají nám tělem. A v úderu větru jejich, smysly zhasínajícím, Cítíme, jak řetěz náš, zachycen rukama bytostí vyšších, V nový řetěz se zapíná do všech prostorů hvězdných A objímá světy. – A tehdy na otázku bolestnou, Staletí skrývanou v bázni jako tajemství rodu, Jež prvorození sdělují prvorozeným, umírajíce, Uslyšeli jsme kolozpěv vod, hvězd a srdcí a mezi slokami jeho, V intervalech kadence melancholické, dithyramb světů za sebou následujících. … A ruce naše, zapjaté v magický řetěz rukou nesčíslných, Chvějí se proudem Bratrské síly, jenž do nich naráží z dálek, Stále mocnější tlakem věků. Nepřetržité vlny Bolesti, odvahy, šílenství, rozkoše, oslnění a lásky Probíhají nám tělem. A v úderu větru jejich, smysly zhasínajícím, Cítíme, jak řetěz náš, zachycen rukama bytostí vyšších, V nový řetěz se zapíná do všech prostorů hvězdných A objímá světy. – A tehdy na otázku bolestnou, Staletí skrývanou v bázni jako tajemství rodu, Jež prvorození sdělují prvorozeným, umírajíce, Uslyšeli jsme kolozpěv vod, hvězd a srdcí a mezi slokami jeho, V intervalech kadence melancholické, dithyramb světů za sebou následujících. ukázka č. 2

ukázka č. 1 – Jean Arthur Rimbaud: Samohlásky, Opilý koráb: OPILÝ KORÁB. In: [online] [cit ]. Dostupné z: ukázka č. 2 – Česká básnická moderna. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1987, s ISBN ostatní použité obrázky pocházejí z databáze Microsoft klipart