Vybraná slaná jezera světa Příl. 6. Vybraná slaná jezera světa Výuková prezentace Magdaléna Rylková, GÚ PřF MU Brno, 2013

Osnova 1. Kaspické moře 2. Aralské jezero 3. Jezero Balchaš 4. Mrtvé moře 5. Zdroje

Kaspické moře největší jezero světa (rozloha 371 000 km2) reliktní jezero 3 pánve – severní, střední, jižní na východě k nim přistupuje záliv Kara-Bogaz-Gol Zdroj: www.natur.cuni.cz Obr. 1. Kaspické moře na mapě.

Kaspické moře velké zásoby ropy a zemního plynu -problémy s těžbou vlivem zimního zamrzání moře nebo jezero? –problém právního statusu Kaspického moře Projekt NABUCCO Výskyt jeseterů – 9 z 10 umělě odchovaných Zdroj: www.nasa.gov Obr. 2. Kaspické moře z oběžné dráhy.

průměrná úroveň hladiny Kaspické moře Hydrologický režim Tab. 1. Kolísání úrovně hladiny Kaspického moře 1900-2000 (zdroj: GOLUPTSOV, LEE, 1998, ABUZYAROV in SVOZIL, 2007). 80% přítoku z Volhy 2010 – úroveň hladiny 28 m – mírný pokles kolísání hladiny závislé na říčním přítoku, srážky nemají význam, podzemní přítok 4 km3/rok nejnižší hladina v roce 1977 – stavba přehrad období průměrná úroveň hladiny 1900-1929 -26,18 m 1930-1941 -26,80 m 1942-1969 -28,18 m 1970-1977 -28,64 m 1978-1995 -28,03 m 1996-2000 -27,15 m

Aralské jezero do roku 1960 – 4. největší jezero světa, plocha 67 000 km2 po 1960 – pokles hladiny, vysychání jezera 2012 – plocha 6 800 km2 příčina: zavlažování bavlníkových plantáží Zdroj: kartografie.fsv.cvut.cz Obr. 3. Poloha Aralského jezera.

Aralské jezero Obr. 4. Postupný zánik Aralského jezera (1967-2010). Zdroj: vesmir.cz Obr. 4. Postupný zánik Aralského jezera (1967-2010).

Aralské jezero Obr. 5. Aralské jezero v 1963. Zdroj: http://www.natur.cuni.cz Zdroj: http://www.eosnap.com Obr. 5. Aralské jezero v 1963. Obr. 6. Aralské jezero v 2012.

Aralské jezero Obr. 8. Vyschlé Aralské jezero. Zdroj: news.nationalgeographic.com Zdroj: geographyblog.eu Obr. 8. Vyschlé Aralské jezero. Obr. 7. Vrak ve vyschlé části Aralu. Zdroj: www.telegraph.co.uk Obr. 9. Vzniklá poušť z Aralského jezera.

Aralské jezero rok 2005 – stavba hráze Kok-aral – zamezení úniku vody do vyschlé východní části Velkého Aralu vzestup hladiny Malého Aralu, pokles salinity, návrat ryb, snížení vzdálenosti vody k přístavu Aralsk další snaha záchrany – výstavba dalších hrází

Jezero Balchaš unikát – sladko-slané jezero poloostrov Saryesik uprostřed jezera –průliv Uzun-Aral 3,5 km úzký, hloubka kolem 1 m, zarostlý vegetací Uzun-Aral rozděluje Balchaš na dvě části: sladkovodní, slanou Zdroj: http://aktualne.centrum.cz Obr. 10. Poloha jezera Balchaš.   Zdroj: puczok.xf.cz Obr. 11. Poloostrov Saryesik a průliv Uzun-Aral.  

Obr. 12. Jižní pobřeží – mělké, porostlé rákosinami. Jezero Balchaš západní část jezera – širší, mělčí, zakalená, žlutošedá barva, průhlednost 1 m, brakická voda 0,5-1,5‰ východní část jezera – hlubší, smaragdově modrá barva, průhlednost 5,5 m, slaná voda 5-7 ‰ Zdroj: www.flickr.com Obr. 12. Jižní pobřeží – mělké, porostlé rákosinami.

Jezero Balchaš hlavní přítok řeka Ili – 80 % celkového přítoku využívání řeky Ili: zavlažování, zdroj pitné vody rostoucí čínské populace – hrozba vyschnutí kapčagajská přehrada – zhoršení výměny vody mezi pánvemi odpadní vody a splašky – znečištění jezera

Mrtvé moře na pomezí Izraele a Jordánska nejníže položené odkryté místo na zemském povrchu (-325 m) vysoká salinita – 350 ‰ hlavní přítok – Jordán Zdroj: www.nasa.gov Obr. 13. Mrtvé moře z oběžné dráhy.

Mrtvé moře využívání řeky Jordán – pokles hladiny jezera jižní část – odpařovací nádrže, těžba minerálních solí (Dead sea works, Arab potash company, ICL) jižní část – zdvih hladiny, hrozba zatopení pobřeží řešení – odsekání nahromaděné soli – neustále v jendání

Mrtvé moře severní část – pokles hladiny 1 m/rok, vysychání záchrana jezera – kanál „Vodovod míru“: Rudé moře – Mrtvé moře 2013 – schválení projektu Světovou bankou, prozatímní odstoupení Jordánska od projektu Zdroj: idnes.cz Obr. 14. Trasa plánovaného kanálu.

Zdroje CÍLEK, V. 2001. Yam Hamelach – Mrtvé moře. Přírodovědecký časopis Vesmír, 2001, roč. 80, č. 5, s. 266. PÍŠKOVÁ, A. 2011. Aralské jezero. Přírodovědecký časopis Vesmír, 2011, roč. 90, č. 2, s. 82. SVOZIL, B. 2007. Kolísání úrovně hladiny Kaspického moře do konce 20. století. Geografie - Sborník ČGS, Praha, 2007. č. 4, od s. 406-423. DILBAZI, E. 2010. Energetická bezpečnost a právní status Kaspického moře. Disertační práce, FSS MU Brno, 2011. 51 s Kazachšské zpravodajství. Rozloha Jezera Balchaš může klesnout o 90 %. [online]. 2013 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z WWW: <http://tengrinews.kz/kazakhstan_news/balhash-mojet-obmelet-pochti-na-90-protsentov-227764/>