Poranění kloubů, zlomeniny, poranění hlavy a břicha, pneumothorax

Poranění kloubů Dochází k poškození vaziva poutajícího k sobě hlavici kosti a kloubní jamku. Příznaky: bolestivost, otok, hematom, event. patologická hybnost Pohmoždění – contusio Nezávažné poranění měkkých částí kloubu charakteristické krevním výronem (hematomem) a bolestí. Přiložení studeného obkladu, fixace elastickým obinadlem, zajištění klidu pro poraněnou končetinu. Podvrtnutí - distorsio Hlavice opustí kloubní jamku, ale vrací se; dochází k natažení vaziva a porušení cév. Charakteristické bolestí, otokem, krevním výronem. Typické pro hlezenní kloub Vykloubení - luxatio Hlavice opustí jamku, ale nevrací se zpět; končetina zůstává ve vynucené poloze, při pokusu o změnu polohy klade „pružinový odpor“, vyvolává velkou bolest a vrací se zpět. Nejčastější pro ramenní a kolenní kloub.

Stupně poškození vazů: natažení vazů totální přetržení vazů částečné natržení vazů

Ošetření: Elevace a chlazení končetiny, fixace elastickým obinadlem (u luxací ve vynucené poloze – tzn. neměníme polohu končetiny); použití velkého šátkového závěsu na horní končetině, postiženému zabráníme v tzv. „rozcházení“ poranění. RICE R – rest, zajištění klidu I - ice, studený obklad C - compression, elestická bandáž E - elevation, vyvýšení končetiny Zásady přikládání ledu: sáček s ledem zabalený v suché textilii – ne přímo na kůži aplikace 3x denně, 15-20 minut

Zlomeniny Příznaky: okamžik zlomení kosti je slyšet, ztížený nebo nemožný pohyb, deformace postupný otok pokud dojde i k poranění cévy dochází ke krvácení zlomená kost může také čnít úlomkem mimo ránu

Ošetření: Postiženého se zlomeninou ošetřujeme na místě nehody. Musíme-li postiženého odsunout (nebezpečí ohně, padajících trosek apod.), zlomenou končetinou vždy fixujeme a pohybujeme s ním co nejšetrněji. Zlomenou kost fixujeme dlahami nebo šátkovými obvazy. Musí být znehybněný kloub nad a pod zlomenou kostí (např. u zlomeného bérce musíte znehybnit kolenní kloub a kotník apod.). Dlahu připevňujte tak, aby nemohlo docházet k pohybům poraněné končetiny, avšak stažení nesmí být příliš pevné, aby nebránilo průtoku krve končetinou. Pamatujte i na rychle se zvětšující otok! Po znehybnění podle možností poraněnou končetinu zvedněte. Zmenšíte tak krvácení a otok.

Zlomeniny končetin Se zraněnou končetinou co nejméně pohybujte, úlomky kostí nikdy nezasouvejte dovnitř! Zastavte velké krvácení (nejčastěji tlakovým obvazem) Proveďte jednoduché znehybnění končetiny tak, aby byl znehybněný kloub nad i pod zlomením (např. šátkovým závěsem, případně zpevněným druhým šátkem; také dlahou a šátkovými obvazy) Zlomenou dolní končetinu můžete znehybnit pomocí druhé končetiny jejich svázáním, u této zlomeniny musí být odsun zraněného zajištěn vleže. U velkých deformací využijte různé podložení (polštář, deku, noviny… Zraněným nedávejte nic jíst ani pít, nesnažte se jim nikdy napravovat poranění (kloubů)! Sledujte celkový stav zraněného.

zlomenina stehenní kosti a znehybnění dlahou a šátky zlomenina kostí bérce a znehybnění dlahou a šátky znehybnění dolní končetiny přikrývkou

improvizovaná dlaha – zlomenina kostí bérce použití standardní dlahy – zlomenina kostí bérce

Příklady použití nafukovacích dlah

Poranění páteře a míchy Je to velmi závažné poranění, které přímo ohrožuje život, nebo může mít za následek ochrnutí části těla. K ochrnutí dochází vždy směrem dolů od místa poranění. Příznaky: ne zcela přirozená poloha vleže, bolesti zad, porucha citlivosti (mravenčení – parestezie) nebo hybnosti končetin, otok a zduření v místě zranění. Ošetření: Zásadně s postiženým nehýbeme a ošetřujeme ho na místě v poloze, která vznikla poraněním. Nezvedáme a neotáčíme hlavu. Nikdy nezvedáme za ruce a nohy. Nedovolíme postiženému, aby se posadil, Je-li to možné přiložíme velmi opatrně krční límec. Nezapomeneme na možnost dalších poranění.

Improvizovaný Schanzův límec Pod vrchol rozvinutého šátku položíme složené noviny, jejichž výšku upravíme podle velikosti krku pacienta (noviny tvoří dostatečně silnou vrstvu, musí je však být možno alespoň částečně ohnout). Šátek i s novinami složíme do kravaty. Na místech, kde noviny na krajích končí, uvážeme na cípu šátku uzel pro upevnění novin v šátku. Schanzův límec nakládáme novinami na krk, cípy za krkem překřížíme a pevně svážeme vpředu u tak, aby postižený nemohl hýbat hlavou

Zlomenina spodiny lebeční Příznaky: Většinou je klinický obraz stejný se symptomy zhmoždění mozku, tedy bezvědomí, vedle toho podle lokalizace zlomeniny se projeví další příznaky:

zlomeniny přední jámy lební, při kterém je poraněn čelní lalok, se projeví brýlovým hematomem kolem očí, krvácením z nosu, popř. výtokem mozkomíšního moku z nosu zlomeniny střední jámy lební jsou charakterizovány krvácením z ucha, jehož příčinou je zlomenina skalní kosti zlomeniny zadní jámy lební, které jsou vzácné, jsou provázeny selháváním základních životních funkcí (tvoří se hematomy na přední straně krční páteře)..

Ošetření: v bezvědomí: uložení do stabilizované polohy na stranu krvácejícího ucha s přiložením sterilního krytí na ránu při vědomí: mírně podložená hlava

Poranění mozku Otřes mozku (commotio cerebri) – dočasné, reverzibilní změny v biochemii neuronů (mozk. buněk) příznaky: většinou krátké bezvědomí (minuty) s anmézií, bolest hlavy, závratě, zvracení, dezorientace, bledost, tachykardie Zhmoždění mozku (contusio cerebri) – mechanické poškození se strukturálními změnami buněk téměř vždy bezvědomí s amnézií, dezorientace, místní neurologické poruchy (poruchy hybnosti, vidění, apod.) Stlačení mozku (compressio cerebri) – stlačení hematomem, krvácením (při nárazu došlo k poškození cév). déletrvající prohlubující se bezvědomí často s dvoufázovým průběhem, na straně útlaku je někdy rozšířená zornice (mydriáza), nereagující na osvit (komprese okohybného nervu) období mezi probráním se z prvního a upadnutím do druhého bezvědomí se nazývá volný (lucidní) interval, který může mít rozličnou délku (sekundy až dny) a bývá pozorovatelná rozlišná velikost zorniček (anizokorie)

Ošetření: ošetření poranění kontrola životních funkcí při vědomí - poloha vleže na zádech s podloženou hlavou v bezvědomí - poloha stabilizovaná s vyvýšením horní poloviny těla protišoková opatření

Poranění břicha Krytá poranění Jedná se o velice závažná poranění. Příznaky nemusí být vždy patrné, mohou být vyznačené jen velmi málo, a proto se nesmíme nechat zmást a raději každé poranění dutiny břišní považovat za velice závažné a pomýšlet na vnitřní krvácení, které velice často úrazy břicha komplikuje a které může být příčinou smrti postiženého. Příznaky : často v “úlevová poloha” na boku, končetiny přitaženy k tělu, tupá bolest břicha, nevolnost a může i zvracet pokud došlo ke krvácení do dutiny břišní - najdeme známky rozvíjejícího se šoku Ošetření : co nejrychleji zajistit ZZS - to je to nejdůležitější! uložit do polohy při poranění břicha - na zádech, s měkce vypodloženými dolními končetinami pod koleny tak, aby se paty nedotýkaly podložky, lehce vypodložit hlavu a hrudník postiženého (tím uvolníme svaly břišní stěny a zmírníme bolest) zahajujeme protišoková opatření zakážeme postiženému jíst, pít, nepodáváme žádné léky

Otevřená poranění Příznaky : velice různé - mohou to být malé nekrvácející ranky, ale i velmi rozsáhlé krvácející rány s výhřezem břišních orgánů (střevní kličky) úlevová poloha na boku rozvíjející se šokový stav Ošetření: opatrné přetočení na záda a uložení do polohy při poranění břicha pokud to je drobná ranka - sterilně kryjeme při masivním krvácení používáme břišní tlakový bod při výhřezu břišních orgánů se jich nikdy nedotýkáme, nevpravujeme zpět do břicha, pouze sterilně kryjeme.

Cizí těleso – pevně tkví v ráně Ošetření: fixace cizího tělesa v ráně - co nejpevněji zabezpečíme proti dalšímu pohybu sterilně kryjeme vždy provádíme protišoková opatření, voláme RZP

Pneumothorax Příčiny: rána v hrudní stěně – do pohrudniční dutiny se dostane vzduch, který je mimo dýchací cesty. Ten tlačí na plíci, které brání v roztažení při nádechu.

zavřený: došlo k jednorázovému vniknutí vzduchu do pohrudniční dutiny, otvor se ihned uzavřel a další komunikace s vnějším prostředím neprobíhá. Postižený se s tímto poraněním obvykle dobře vyrovná bez větších respiračních problémů, vzduch z pohrudniční dutiny se postupně vstřebá a smrštění plíce se upraví. otevřený: mezi pohrudniční dutinou a vnějším prostředím je stálá komunikace otvorem v hrudní stěně, při nádechu (inspiriu) dochází k přetlačování mezihrudí (mediastina, prostoru mezi plícemi obsahujícího např. srdce, jícen, průdušnici a další orgány) na zdravou stranu, čímž dochází k utlačování zdravé plíce. Při výdechu (exspiriu) se mediastinum vrací zpět. záklopkový (ventilový): rána se při nádechu otevírá a při výdechu zavírá; záklopka (kus roztržené tkáně) brání výstupu vzduchu, který se v pohrudniční dutině hromadí a trvale tak přetlačuje mediastinum na zdravou stranu. Záklopkový typ je proti otevřenému mnohem nebezpečnější; v odborné lékařské první pomoci se provádí punkce hrudní dutiny silnou jehlou v 2.–3. mezižebří cca 4 cm laterálně (ke straně) od sterna a převede se na otevřený pneumotorax.

Příznaky: dušnost; rána na hrudníku, z níž vytéká sytě červená/růžová krev (čerstvě okysličená); možnost šoku; zrychlená srdeční akce, bledost, cyanóza, neklid, pokles TK, je slyšitelné unikání vzduchu.   Ošetření: Okamžité provizorní překrytí rány; uložení do Fowlerovy polohy v polosedě (podepřená záda); je možné přetočit ho na bok - poloha na zraněné straně (k lepší ventilaci nezraněného křídla plic) přiložení poloprodyšného obvazu – tvořeného třemi vrstvami: sterilní krytí – igelitové krytí – náplasťová fixace ze tří stran, umožňující únik krve a vzduchu v exspiriu a zabraňující vstupu vzduchu v inspiriu; cizí těleso v ráně ponecháváme a fixujeme. Pozn.: postižený bude schopen dostatečně dýchat i na jednu plíci.