www.zlinskedumy.cz Název školy Střední odborná škola a Gymnázium Staré Město Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.1007 Autor Ing. Zdeněk Pilka Název šablony III/2 – Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUMu Porod skotu Stupeň a typ vzdělávání Střední vzdělání s maturitou Vzdělávací oblast Chov zvířat Předmět Tematický okruh Chov velkých hospodářských zvířat Druh učebního materiálu Výukový materiál Cílová skupina Žák, 2. ročník Anotace Historie chovu skotu v Českých zemích Vybavení, pomůcky - Klíčová slova Pratur, Česká červinka, Český strakatý Datum 11.11. 2013 www.zlinskedumy.cz

Porod skotu komplikace porodů pomůcky k porodu poporodní problémy

POŽADAVKY NA MÍSTO TELENÍ - PORODNU Pro dobrý průběh telení by měl být jalovicím i kravím zajištěn porodní box, který minimalizuje stres a zabezpečuje komfort a hygienu nejen pro telící se krávu, ale i pro novorozené tele. Ve stádech dojeného skotu jsou rozšířeny jak individuální porodní kotce, tak zejména skupinové porodní kotce. Z mnoha hledisek ale pro telení nejvhodnější individuální kotce (IPK). Obecné požadavky na IPK jsou: ·         2 kotce na 100 krav, ·         3 až 5 kotců na 360 krav, ·         min. plocha 9 m2, lépe 12 m2, nejlépe 16 m2, ·         vizuální kontakt s ostatními krávami, ·         přístup k vodě případně krmivu apod. uhynul roku 1627 v rezervaci u městečka Jaktorova, asi 50 km jihozápadně od Varšavy.

PROČ JE LEPŠÍ INDIVIDUÁLNÍ PORODNÍ KOTEC PŘED SKUPINOVÝM? Přednosti, které má individuální porodní kotec (IPK) před skupinovým (SPK) jsou: ·         respektování etologické zásady, že porod je intimní záležitostí jalovice nebo krávy. ·         lepší přehlednost – dohled nad telením s možností efektivní pomoci u obtížných porodů, ·         neomezený výběr místa s možností volby optimální polohy při telení, ·         dostatek klidu a času na poporodní ošetření telete krávou, ·         bezproblémová a žádoucí placentofágie (pozření plodových obalů krávou), ·         bezproblémová identifikace telete (nejsou zde problémy se záměnou telat), ·         lepší zoohygiena při telení – nižší infekční tlak na krávu a tele, ·         setrvání telete s matkou až 12 hodin,

PORODNÍ POLOHA TELETE Porodní poloha telete se sestává ze tří základních ukazatelů: ·         polohy plodu – hodnotíme jak je podélná osa telete postavena k podélné ose matky. Rozeznáváme podélnou polohu přední a zadní (podélná přední – vstup předních končetin do porodních cest, podélná zadní – vstup zadních končetin do porodních cest), které jsou fyziologické. Nefyziologické polohy označujeme jako kozelce. ·         postavení plodu – je charakterizováno směrem ke kterému směřuje páteř telete a v této souvislosti rozeznáváme fyziologické postavení – tzv. horní (páteř telete je v ose s páteří matky) a nefyziologické ·         držení plodu – je charakterizováno uložením hlavy mezi přední končetiny, což je typické pro podélnou přední polohu. Fyziologické je, pokud hlava je uložena mezi předními končetinami. Naopak uložení obou pánevních končetin je charakteristické pro podélnou zadní polohu.

CO JE TO ZTÍŽENÝ POROD? Období telení může při nezvládnutém managementu skončit těžkými porody krav a vysokou četností mrtvě narozených telat. Ztížený porod je takovým kdy plod nemůže být z mnoha příčin vypuzen z dělohy, případně nemůže projít porodními cestami. Četnost ztížených porodů se v chovech dojeného skotu pohybuje mezi 4 až 10 %. K nejčastějším příčinám patří u matek: ·         stres v průběhu porodu, ·         hormonální abnormality (nedostatečné nebo příliš silné kontrakce), ·         úzké porodní cesty, ·         torze dělohy, ·         úzké porodní cesty aj. u plodu je ztížený porod nejčastěji zapříčiněn: ·         velkým plodem, deformitami, ·         nepravidelnými polohami telat aj.

CO JE TO KOMPLIKOVANÝ POROD? K příznakům komplikovaného porodu patří: ·         výrazný neklid krávy delší než 5 až 6 hodin (chůze po boxu, neklid, močení apod.), bez viditelného posunu v přípravě na porod, ·         aktivní nápinky krávy trvající déle než 40 minut, a to bez viditelného posunu v porodu, ·         uplynutí více než 90minut od doby, kdy se v porodních cestách objevily porodní obaly, ·         končetiny telete, které mají chodidlovou část paznehtu směrem nahoru, ·         hlava nebo ocas bez končetin v porodních cestách, ·         nahmatání obou končetin, kdy ale každá z nich se ohýbá jiným směrem apod.

FÁZE PORODU Ze zootechnického hlediska jsou fáze porodu rozdělovány následovně: ·         přípravné stádium, ·         otevírací stádium, ·         vypuzovací stádium, ·         poporodní stádium. SPECIFIKA OTEVÍRACÍHO STÁDIA Pro toto stádium jsou charakteristické:  počínající stahy břišního lisu  zesilující kontrakce dělohy, tele zaujímá v děloze porodní polohu (otáčí se kolem podélné osy) a je společně s plodovými obaly natlačováno do porodních cest.

SPECIFIKA VYPUZOVACÍHO STÁDIA Jak již název napovídá, v této fázi porodu dochází k vypuzení plodu z porodních cest. Kontrakce dělohy jsou nyní již velmi intenzivní a interval mezi nimi se zkracuje. Do průběhu porodu se významně zapojuje také břišní lis. Kráva nebo jalovice v tento okamžik již většinou leží na boku a vzpínají se končetinami. S pokračujícím porodem se v porodních cestách objevuje amnionový vak, který je průhledný a skrz něj je možné obvykle vidět paznehty předních nebo zadních končetin telete, případně hlavu obvykle s vyplazeným jazykem. Porodní stahy jsou již velmi intenzivní a kráva při vypuzování intenzivně tlačí, na chvíli zadržuje i dech a poté se opět hluboce nadechne.

Zdroje a prameny 1)PAŠKA, Ivan. Živočíšna výroba: Vysokoškolská učebnica pre študentov študij. odborov fytotechnický, mechanizačný a automatizované systémy riadenia poľnohospodárskych vysokých škol. 1. vyd. Bratislava: Príroda, 1991, 401 s. ISBN 80-070-0417-3   2) ROZMAN, Josef. Obecné základy živočišné výroby. 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1981. ISBN 07-076-81.