Sledování bipolárních pacientů Radek Jedlička

Obsah Klasifikace manio-depresivních onemocnění Depresivní a manická epizoda Bipolární porucha BPI a BPII Léčba: léky psychoterapie Sledavání pacientů

Vývoj klasifikace depresí Emil Kraepelin (1856-1926), vytvořil kategorie psychických onemocnění na: manio-depresivní dementia praecox (schizofrenie) Karl Leonhard (1904–1988), vymezil rozdíl mezi bipolární a unipolární depresí Emil Kraepelin: německý psychiatr, byl jedním ze zakladatelů moderní psychiatrie, psychiofarmacie a psichyatrické genetiky. V roce 1913 klasifikoval manio-depresivní psychózu a vymezil ji tak oproti schizofrenii. Karl Leonhard: Jeho práce zahrnovaly psychologii, psychoterapii, biologickou psychologii a psychiatrii. Roku 1957 uvedl rozdíl mezi periodickou depresivní poruchou a bipolární epizodou.

Koncepce bipolarity D – deprese d - subdeprese M – manie m - hypomanie Rozdílný léčebný postup: U pacientů s bipolární poruchou se dlouhodobě podávají stabilizátory nálady. Pacientům s periodickou depresivní poruchou antidepresiva.

Depresivní epizoda Přetrvávající nezvykle smutná nebo úzkostná nálada či pocit prázdnoty Pocity beznaděje a pesimismus Pocity viny, neschopnosti a bezmoci Ztráta zájmu o předtím oblíbené aktivity Snížená energie, pocit únavy a zpomalení Poruchy soustředění, paměti, rozhodování Neklid a podrážděnost Nadměrná spavost nebo naopak nespavost Změny chuti k jídlu, hubnutí nebo naopak přibývání na váze Chronické bolesti nebo přetrvávající tělesné příznaky, které však nejsou způsobeny tělesným onemocněním nebo poraněním Myšlenky na smrt nebo sebevraždu, sebevražedné pokusy O depresívní epizodě mluvíme, je-li přítomno 5 nebo více z uvedených příznaků po většinu dne po dobu nejméně 2 týdnů.

Mánická epizoda Neobvykle dobrá, povznesená nálada Zvýšená energie, aktivita, neklid Výrazná dráždivost Myšlení a řeč je velmi rychlé, s přeskakováním myšlenek od jedné ke druhé Poruchy soustředění Nízká potřeba spánku Nerealistické představy o vlastních schopnostech Poruchy úsudku Nadměrné utrácení Zvýšená sexuální potřeba Užívání drog, alkoholu Provokativní až agresívní chování Popírání jakékoli poruchy O manické epizodě mluvíme, pokud se nepřiměřeně dobrá nálada sdružuje nejméně se 3 dalšími příznaky po dobu nejméně jednoho týdne.

Bipolarní porucha: BPI a BPII Bipolarní porucha I Kromě mánických fází se neliší od pacientů s periodickou depresivní poruchou. Bipolární porucha II Časný věk počátu poruchy Větší emoční labilitu mezi epizodami. Častější závislost na návykových látkách. Méně klidných období Denní snění Pacienti patřící do skupiny BPI se kromě mánických příznaků neliší od pacientů s periodickou depresivní poruchou. Pacienti s projevy hypománie se od ostatních skupin liší: časným věkem počátku poruch nálady, emoční nestabilitou mezi epizodami, závislosti na návikových látkách. Měli méně období klidu.

Léčba Akutní fáze Udržovací léčba Protylaktická léčba léčba příznaků častější nasazení stabilizátoru nálady Udržovací léčba zábranění návratu příznaků zábrana přesmyku do opačné polarity podávání stabilizatoru nálady (6-9 měsíců) Protylaktická léčba možné i celoživotní podávaní léků zábrana opakování poruch nálady i přes stále podávaní stabilizátoru nálady léčba subsyndromálních projevů Akutní léčba se zabívá převážně zmírněním příznaků epizody. Trvá cca dva měsíce. Udržovací léčba se snaží udržet stav bez příznaků a trvá do jednoho roku od zahájení léčby. U některých pacientů může být stanoveno celoživotní podávání stabilizátoru nálady. Tato preventivní léčba musí zajistit, aby i přes to nedošlo k poruše nálady. A patří sem i léčba příznaků, které nedosahují klasifikace epizody.

Příčina deprese Způsobená nedostatkem noradrenalinu a serotoninu. Zvýšit produkci neurotransmiterů Zastavit odbourávaní neurotransmiterů Zabránit zpětné pohlcování neurotransmiterů Z biologického hlediska dochází k depresi, když je nízka hladina noradrenalinu, který povzbuzuje mozek v tom, aby bděle sledoval důležité události v okolí a serotoninu ovlivňujícím náladu a emoční stavy. Je to z důvodu jejich nízké produkce. Navíc zde probíhá proces zpětného vychytávání, kdy transportní bílkovina dopraví neurotransmitery zpět do nervového zakončení, kde vznikly. Zvýšení množství neurotransmiterů, lze provést třemi způsoby. Zvětšením produkce neurotransmiterů. Zastavením odbourávání, které probíhá pomocí monoaminové oxidázy. A zabraněním zpětnému pohlcování.

Léky Stabilizátory nálady: lithium: uhličitan lithnný, citran lithný valproát carbamazepin + benzodiazepin, antipsychotikum U depresivní fáze se přidává antidepresivum.

Psychoterapeutický přístup Léčba zaměřená na rodinu Interpersonální terapie a léčba sociálních rytmů Kognitivní terapie Monitorování prodromálních symptonů 1. Léčba zaměřená na rodinu se věnuje nácviku komunikačních dovedností a systematického řešení problémů v době po dosažení poruchy. 2. Pravidelný režim aktivit, spánku a snížení personálního stresu vede k poklesu nadměrné stimulace, která vede k rozvoji epizod. 3. Cílem je snížení přecitlivělosti pacienta, které je zapříčiněno jeho špatnými postoji k sobě. Cílem je změna těchto názorů a postojů. 4. Pacienti se učí monitorovat symptomy ohlašující příchod epizody a vyhledat včas pomoc. (Měla význam pouze v prevenci manických epizod).

Poruchy spánku ovlivnění kontinuity a trvání spánku prodloužení latence usnutí zvětšení počtu probuzení během spánku předčasné ranní probuzení architektúra spánku četnější probouzení zkrácení pomalovlnového spánku organizace REM spánku objevuje se dříve delší trvání přibližně 90% depresivních nemocných vykazuje změny spánku. 1. Jen asi 10-15% má nepřerušovaný spánek stejného trvání. 2.

Vyšetření a indikace spánku Polysomnografie EEG pohyb očí EMG - aktivita svalů brady Aktiografie měření pohybové aktivity Pro vyšetření poruch spánku se používá polysomnografie, která se skládá z měření EEG, očních pohybů a bradového svalstva. Je potřeba, aby vyšetření trvalo nejméně dvě noci. Jednodušší metodou je aktiografie, měřící pohybovou aktivitu. Založena na skutečnosti, že ve spáku nejsou pohyby tak časté a intenzivní. Je to metoda nepřímá, je však vhodnější pro dlouhodobé pozorování pacientů.

Aktiograf akcelerometr A/D převodník čítač paměť Měří zrychlení, které převádí do číslicové podoby. Za každý určený časový okamžik úsek např jednu sekundu, provede měření. Všechny dílčí měření se sčítají a pracovní cyklus je ukončen uložením do paměti (např. jednou za minutu).

Záznam z aktiografu

Informační zdroje http://www.ceskapsychiatrie.cz/ Časopis Psychiatrie: http://www.tigis.cz/PSYCHIAT/Index.htm http://www.desitin.cz/ https://www.zdravcentra.cz/

Děkuji za pozornost.