EUKARYOTA
Eukaryota vývojově mladší než prokaryota větší a složitější buňka pravděpodobně se z nich vyvinuly větší a složitější buňka jednobuněčné i mnohobuněčné organismy prvoci, řasy, rostliny, houby, živočichové dnes 6 supergrup
Eukaryotní buňka velikost 4 μm - několik centimetrů cytoplazma a cytoplazmatická membrána specializované organely liší se rostlinná, živočišná a buňka hub
Eukaryotní buňka jádro nevzniká de novo, pouze dělením mateřského většinou jedno obalené 2 membránami (karyotéka) s jadernými póry (komunikace) uvnitř karyoplazma chromatin tvořící chromozomy proteiny (histony) a DNA pozorovatelné při dělení buňky (jádra) jadérko - geny pro rRNA, proteiny, enzymy
jádro obalené 2 membránami (karyotéka) s jadernými póry (komunikace) uvnitř karyoplazma chromatin tvořící chromozomy proteiny (histony) a DNA pozorovatelné při dělení buňky (jádra) jadérko - geny pro rRNA, proteiny, enzymy
Eukaryotní buňka jádro chromozom spiralizace ch. nukleohistonové vl. nukloezom = „korálek“ chromatida = 1 molekula DNA centromera - místo zaškrcení a připevnění chromozomu molekula DNA nukleozom solenoid chromozom chromatida
Eukaryotní buňka haploidní / diploidní buňka podle počtu chromozomů dvě shodné sady (chromozomy v párech) → diploidní 2n - somatické (tělní) buňky jedna sada (žádné shodné chromozomy) → haploidní 1n - gamety (pohlavní buňky)
Eukaryotní buňka endoplazmatické retikulum propojené ploché váčky vybíhající z vnější jaderné membrány metabolismus drsné ER - ribozomy - syntéza proteinů hladké ER - bez ribozomů - syntéza lipidů (membrány) - odškrcování transportních váčků reakce na vnější podněty
Eukaryotní buňka Golgiho komplex (G. aparát) ploché měchýřky, váčky a trubičky navazuje na ER chemická úprava lipidů a proteinů, membránové obaly transportní váčky do buňky
Eukaryotní buňka cytoskelet všechny e. buňky opěrné a pohybové struktury vyztužení buňky bičíky a fimbrie proteinová vlákna - tubulin, aktin, myozin mikrotubuly (dělící vřeténko – centrozom, centrioly) intermediální filamenta mikrofilamenta (pohyb cytoplazmy)
Eukaryotní buňka mitochondrie výroba energie (oxidace) 2 membrány - vnitřní → krysta matrix cirkulární molekula DNA (enzymy chem. reakcí) → semiautonomní organela
Eukaryotní buňka plastidy pouze u rostlin 2 membrány barviva stroma thylakoidy → grana barviva → chloroplasty (chlorofyl → fotosyntéza) → chromoplasty (xantofyly, karoteny - květy, plody) → leukoplasty (bez barviv - zásoba škrobu) cirkulární molekula DNA (barviva)
Eukaryotní buňka vznik semiautonomních organel - mitochondrií a plastidů teorie endosymbiózy: mitochondrie = pohlcená aerobní bakterie plastid = pohlcená autotrofní sinice
Eukaryotní buňka vakuola u rostlin a hub malé kulaté váčky → jedna velká vakuola 1 biomembrána (tonoplast) buněčná šťáva voda, živiny, odpadní látky → potravní, vylučovací, … turgor
Eukaryotní buňka lysozomy jen u živočišných buněk malé kulaté váčky 1 biomembrána trávicí enzymy rozkladné procesy →odpadní l.
Eukaryotní buňka živočišná buňka chybí plastidy chybí vakuoly chybí b. stěna má organely pohybu má lysozomy má více mitochondrií
Eukaryotní buňka rostlinná buňka chybí organely pohybu chybí lysozomy má vakuoly má plastidy má méně mitochondrií má b. stěnu (plasmodesmata)
Eukaryotní buňka buňka hub společné s živočišnou: chybí plastidy zásobní látka je glykogen (ne škrob) společné s rostlinnou má vakuoly má b. stěnu (chitinovou, ne celulózní)
Eukaryotní buňka - DĚLENÍ karyokineze = dělení jádra cytokineze = dělení buňky 1 mateřská buňka → 2 dceřinné buňky stejná genetická informace dělí se pořád pokožkové buňky zastavení ← nedostatek tepla, toxické látky nádory! dělí se s pauzou - pupen → list dělí se jen do určité doby - nervové buňky
karyokineze amitóza mitóza = přímé dělení zaškrcení, oddělení části, rozpad nezabezpečeno rovnoměrné rozdělení gen. info degenerující a nádorové buňky, (nálevníci) mitóza = nepřímé dělení předchází jí replikace chromozomů → 2 sesterské chromatidy 5 etap: profáze, prometafáze, metafáze, anafáze, telofáze
mitóza profáze prometafáze mizí jadérko kondenzace zreplikovaných chromozomů vznik dělícího vřeténka duplikace centrosomů (tvořeny 2 centriolami) tvorba vláken z mikrotubulů prometafáze rozpad jaderné membrány navázání chromozomů pomocí centromer na vlákna dělícího vřeténka
mitóza metafáze anafáze telofáze shromáždění chromozomů v centrální (ekvatoriální) rovině anafáze oddělení sesterských chromatid zkracování vláken → tah chromatid k opačným pólům buňky telofáze vytvoření jaderných obalů → 2 jádra navazuje cytokineze
karyokineze meióza = redukční dělení jedna diploidní buňka → čtyři haploidní buňky → redukce počtu chromozomů na polovinu vznik pohlavních b. 2 fáze
meióza 1. fáze - redukce počtu chromozomů jako mitóza, ale! profáze: vznik bivalentů = páry homologních chromozomů, crossing–over anafázi nedochází k oddělení sesterských chromatid, ale oddělují se bivalenty → rozchod celých chromozomů jedna diploidní buňka → dvě haploidní buňky 2. fáze - dvě haploidní buňky → čtyři hap. b. mitóza, ale s polovičním počtem chromozomů
meióza
cytokineze = dělení buňky živočišná rostlinná zaškrcení vytvoření přepážky
Eukaryotní buňka - buněčný cyklus 4 fáze: M-fáze: mitóza a cytokineze kontrolní bod - výstup z M-fáze (cytokineze) G1-fáze: růst buňky kontrolní bod - vstup do S-fáze (prostředí, živiny, G0-fáze) S-fáze: replikace DNA G2-fáze: růst buňky, kondenzace chromozomů kontrolní bod: vstup do M-fáze (dělící vřeténko, dokončení replikace)