Dějiny významných států a národů v Evropě V Dějiny českých zemí

zdroje a prameny učebnice Dějepis 7 pro základní školy Středověk a raný novověk, SPN, Praha, 2009 Wikipedie

Dějiny českých zemí - úvod dějiny našich zemí je třeba vždy vnímat v kontextu zbytku Evropy je třeba si uvědomit, že někteří čeští panovníci už měli královský titul dědičně čeští králové vždy ovlivňovali Svatou říši římskou národa německého a byli jí ovlivňováni

Poslední Přemyslovci udržení dědičného královského titulu a zavedení primogenitury = prvorozenectví mělo obrovský vliv ustaly boje o moc mezi jednotlivými potomky panovníků země se mohla nerušeně rozvíjet schopní čeští panovníci mohli ovlivňovat dění v Svaté říši římské nalezení bohatých zdrojů stříbra v okolí Jihlavy a Kutné Hory přineslo obrovské bohatství především panovníkům Přemysl Otakar I. i jeho následovníci Václav I. i Přemysl Otakar II. upevnili panovnickou moc panovníci výrazně omezili moc šlechty bohatství králů umožnilo výraznou expanzi především na jih

Přemysl Otakar II. Přemysl Otakar II., řečený král železný a zlatý (kolem roku 1233 – 26. srpna 1278, Suché Kruty), byl pátý král český z rodu Přemyslovců (korunován 1261), druhorozený syn krále Václava I. a Kunhuty Štaufské.

Územní vývoj za posledních Přemyslovců

Přemysl Otakar II. 1253 – 1278 území rozšířil až k Jaderskému moři připojil Chebsko, Rakousy, Korutany, Štýrsko a další území účastnil se i křížové výpravy do Litvy založil tam město Královec (dnešní Kaliningrad) patřil mezi nejmocnější evropské panovníky nazýván „králem železným a zlatým“ snažil se získat i korunu krále Svaté říše římské

Volba římského krále Volba římského krále probíhá od roku 1189 sborem kurfiřtů ve Frankfurtu. Po dvojvolbách císařů v počátcích voleb se ustálil počet kurfiřtů v 13. století na 7 (arcibiskup mohučský, trevírský a kolínský; falckrabě rýnský, vévoda saský, markrabě braniborský a král český), což bylo následně i uzákoněno Karlem IV. ve Zlaté bule (1356). Římský král po volbě podstoupil korunovační cestu do Říma. Kurfiřti si ovšem snažili udržet poměrně velkou moc a proto často volili slabé panovníky. Císaři tak často vládli pouze titulárně. Císařská moc byla navíc omezena institucí lenního přímusu, tedy zákazem připojení uprázdněných lén k své vlastní doméně. To omezovalo možnost sjednocování Říše v rukách jednoho vládce.

Přemysl Otakar II. – Snaha o získání císařské koruny kurfiřti v Říši se právem obávali, že pokud by byl Přemysl Otakar II. zvolen římským králem, přenesl by svůj styl vlády i do Říše zvolen byl proto Rudolf Habsburský byl považován za slabého panovníka, který bude snadno pod vlivem říšských knížat Přemysl odmítá volbu uznat a propuklo tak nepřátelství Rudolf využívá nespokojenosti některých šlechtických rodů v Čechách, především Vítkovců

Rudolf I. Habsburský Rudolf I. (v rodové posloupnosti jako habsburský hrabě IV.) Habsburský (1. května 1218, Limburg – 15. července 1291, Špýr) byl římským králem v letech 1273–1291.

Přemysl Otakar II. – Snaha o získání císařské koruny spolu s Vítkovci Rudolf donutil Přemysla, aby se vzdal všech území, která během vlády získal zůstaly pouze Čechy a Morava syn Václav byl zasnouben s Rudolfovou dcerou Jitkou Přemysl odmítal nastalou situaci nechat být 26. 08. 1278 bitva na Moravském poli (u Suchých Krut) nedaleko Vídně Přemysl poražen a zabit

Dějiny českých zemí za posledních Přemyslovců I - zápis dějiny našich zemí je třeba vždy vnímat v kontextu zbytku Evropy je třeba si uvědomit, že někteří čeští panovníci už měli královský titul dědičně čeští králové vždy ovlivňovali Svatou říši římskou národa německého a byli jí ovlivňováni udržení dědičného královského titulu a zavedení primogenitury = prvorozenectví mělo obrovský vliv ustaly boje o moc mezi jednotlivými potomky panovníků země se mohla nerušeně rozvíjet schopní čeští panovníci mohli ovlivňovat dění v Svaté říši římské nalezení bohatých zdrojů stříbra v okolí Jihlavy a Kutné Hory přineslo obrovské bohatství především panovníkům

Dějiny českých zemí za posledních Přemyslovců I - zápis Přemysl Otakar I. Václav I. i Přemysl Otakar II. upevnili panovnickou moc panovníci výrazně omezili moc šlechty bohatství králů umožnilo výraznou expanzi především na jih Přemysl Otakar II. 1253 – 1278 území rozšířil až k Jaderskému moři připojil Chebsko, Rakousy, Korutany, Štýrsko a další území patřil mezi nejmocnější evropské panovníky

Dějiny českých zemí za posledních Přemyslovců I - zápis nazýván „králem železným a zlatým“ neúspěšně se snažil získat i korunu krále Svaté říše římské zvolen byl proto Rudolf Habsburský byl považován za slabého panovníka, který bude snadno pod vlivem říšských knížat Přemysl odmítá volbu uznat a propuklo tak nepřátelství spolu s Vítkovci Rudolf donutil Přemysla, aby se vzdal všech území, která během vlády získal Přemysl odmítal nastalou situaci nechat být 26. 08. 1278 bitva na Moravském poli (u Suchých Krut) nedaleko Vídně Přemysl poražen a zabit

Dějiny Českých zemí za posledních Přemyslovců I- shrnutí Proč bylo udržení dědičného královského titulu a zavedení primogenitury tak důležité? Proč nebyl Přemysl Otakar II. zvolen za římského krále? Proč se některé šlechtické rody postavily proti Přemyslovi? Jak skončil spor Přemysla Otakara II. s Rudolfem Habsburským?