CISG – podmínky aplikace, obecná ustanovení JUDr. Klára Drličková, Ph.D.

Osnova přednášky Historie CISG Podmínky aplikace CISG Mezery CISG Interpretace Praxe a zvyklosti

Mezinárodní obchodní transakce – právní režim Význam sudiště (místa řešení sporů) Přímá a kolizní metoda jejich vzájemný vztah Imperativní normy Aplikace lex mercatoria Další nestátní prostředky úpravy Rozdíly mezi národními soudy a rozhodci

Mezinárodní kupní smlouva Základní transakce v mezinárodním obchodě Právní regulace – existence významné přímé úpravy Úmluva OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží (Vídeňská úmluva, CISG = 1980 UN Convention on Contracts for the International Sale of Goods)

CISG – historie Ernst Rabel Návrh UNIDROIT (1934, 1939) Haagská konference mezinárodního práva soukromého Uniform Law on International Sales (ULIS) Uniform Law on the Formation of Contracts for the International Sale of Goods (ULFC) UNCITRAL 1968 – Pracovní skupina 1978 – Draft Convention

CISG – základní údaje Konference ve Vídni v roce 1980 – přijetí CISG Vstup v platnost – 1.1.1988 Současný počet smluvních států: 78 ČR Československo – podpis 1.9.1981 – vstup v platnost 1.4.1991 ČR – 1.1.1993

Struktura CISG Část I – obecná ustanovení Část II – uzavírání smluv Část III – práva a povinnosti stran Část IV – vztah k jiným mezinárodním smlouvám, výhrady, časová působnost

Podmínky aplikace Kupní smlouva Mezinárodní prvek Neexistence vyloučení CISG stranami smlouvy Vztah k jiným mezinárodním smlouvám Výhrady smluvních států Časová působnost

Kupní smlouva Základní znaky – povinnosti stran – články 30 a 53 Způsobilý předmět kupní smlouvy - zboží Vyloučené koupě – článek 2 Kupní smlouva x smlouva o dílo – článek 3

Kupní smlouva Základní povinnosti: povinnost dodat a převést vlastnické právo x povinnost převzít a zaplatit kupní cenu Směna zboží za peníze NE – leasingové smlouvy, franchising, výměnné obchody Distributorské smlouvy CISG nedopadá na rámcovou smlouvu (závazek k distribuci, organizace distribuce) CISG dopadá na kupní smlouvy uzavírané v rámci distributorské transakce (závazek koupě – prodej)

Zboží Hmotné, movité věci (i např. zvířata) – ANO – viz např. rozhodnutí LG Flensburg, Německo z roku 2001 Nemovitosti – NE Nehmotné statky Práva duševního vlastnictví, podíl v obchodní společnosti, pohledávky, studie - NE Software Na pevném nosiči či nikoli, standardní x vytvářený na míru? Teorie – ne zcela jednoznačný názor Judikatura – spíše ANO - viz např. rozhodnutí Oberster Gerichtshof, Rakousko z roku 2005, rozhodnutí LG Mnichov, Německo z roku 1995, rozhodnutí OLG Koblenz z roku 1993

Vyloučené koupě – článek 2 Spotřebitelské smlouvy (x prodávající nevěděl nebo nemohl vědět o účelu koupě) – viz např. rozhodnutí Oberster Gerichtshof, Rakousko z roku 1997 Koupě na dražbách Koupě při výkonu rozhodnutí nebo podle rozhodnutí soudu Koupě cenných papírů nebo peněz Koupě lodí, letadel Koupě elektrické energie

Článek 3 Předmětem kupní smlouvy je zboží, které má být teprve vyrobeno Kdo dodává podstatnou část věcí nutných pro výrobu či zhotovení? Smlouva zahrnuje závazek k dodání zboží i k vykonání práce (či poskytnutí služby) Co tvoří převažující část závazku?

Mezinárodní prvek - článek 1 Strany mají místa podnikání v různých státech Místo podnikání – místo, kde je fakticky vykonávána obchodní činnost – trvání, stabilita, určitá míra nezávislosti Doba uzavření smlouvy Více míst podnikání – článek 10 Státní příslušnost stran není rozhodující Článek 1 odst. 2

Článek 1 odst. 1 pís. a) Strany mají místa podnikání v různých smluvních státech Stát je smluvním státem v době uzavření smlouvy CISG se použije jako přímá norma => přednostně před kolizními normami fora Platí v případě, že sudiště je ve smluvním státě

Článek 1 odst. 1 pís. b) Alespoň jedna ze stran má místo podnikání v nesmluvním státě CISG nelze použít jako přímou normu => Soud dle svých kolizním norem určí právo rozhodné Právem rozhodným je právo smluvního státu => CISG se použije !!! Výhrada dle článku 95 – ne zcela jednoznačný dopad

Článek 1 odst. 1 pís. b) Sudiště je ve smluvním státě – právem rozhodným je právo smluvního státu => CISG se použije dle článku 1 odst. 1 pís. b) Sudiště je v nesmluvním státě – právem rozhodným je právo smluvního státu => článek 1 odst. 1 pís. b) se přímo nepoužije, ale soud by měl CISG aplikovat jako součást rozhodného práva (viz např. rozhodnutí LG Hamburg, Německo z roku 1990)

Článek 1 odst. 1 pís. b) Sudiště je ve smluvním státě s výhradou Právo rozhodné je právo státu s výhradou => CISG se nepoužije Právo rozhodné je právo smluvního státu bez výhrady => ??? Sudiště je ve smluvním státě bez výhrady Právo rozhodné je právo státu s výhradou => ??? Právo rozhodné je právo státu bez výhrady Sudiště je v nesmluvním státě

Volba CISG CISG nelze použít dle článku 1 Strany na CISG ve smlouvě odkážou Volba práva x inkorporace CISG do smlouvy Úprava volby práva dle MPS sudiště Nařízení Řím I – volba práva (= práva státu) => inkorporace CISG – aplikace v mezích kogentních norem rozhodného práva

Vyloučení CISG – článek 6 Vyloučení CISG jako celku Výslovně Implicitně => interpretace Vyloučení jednotlivých ustanovení (x článek 12) Kterých ustanovení CISG se může vůle stran týkat?

Vztah k jiným mezinárodním smlouvám Článek 90 Tato Úmluva se nedotýká jakékoli mezinárodní dohody, která již byla nebo bude uzavřena a jež obsahuje ustanovení, týkající se věcí upravených touto Úmluvou, jestliže strany mají místo podnikání na území států, jež jsou smluvními stranami takové dohody.

Výhrady Článek 92 – vyloučení části II nebo III Článek 93 – státy s více územními jednotkami, které mají různé právní řády => na které jednotky se CISG vztahuje Článek 94 – státy se stejnou nebo velmi podobnou úpravou kupní smlouvy Článek 95 – výhrada k článku 1 odst. 1 pís. b) Článek 96 – výhrada k bezformálnosti

Časová působnost Článek 100 Článek 99 – kdy se stát stane smluvním státem

Vnější mezery CISG – články 4, 5 Článek 4 – vymezuje hranice působnosti CISG Pozitivní vymezení – uzavírání smlouvy o koupi a práva a povinnosti prodávajícího a kupujícího Negativní vymezení – nedopadá zejména na otázku platnosti a účinek smlouvy na vlastnické právo x pokud není výslovně stanoveno jinak CISG také nedopadá na: postoupení pohledávky, promlčecí lhůtu, uznání dluhu, účinek smlouvy na třetí osoby, otázku existence společné odpovědnosti, měnu závazku či nároky založené na mimosmluvní odpovědnosti

Platnost Interpretace Způsobilost stran uzavřít smlouvu a zastoupení Podvod (úmyslné uvedení v omyl), donucení – neexistence svobodné vůle jedné ze stran Neúmyslné uvedení v omyl – typicky omyl týkající se vlastností či kvality zboží – CISG x národní právo Počáteční nemožnost plnění – CISG x národní právo Rozpor se zákonem či dobrými mravy – článek 6 x článek 4 CISG

Účinek smlouvy na vlastnické právo Článek 30 – prodávající má povinnost převést vlastnické právo x Obsah vlastnického práva a zejména okamžik přechodu Platnost a účinky výhrady vlastnického práva

Článek 5 Odpovědnost prodávajícího za smrt nebo ublížení na zdraví způsobené zbožím kterékoli osobě Odpovědnost za výrobek Škoda musí být způsobená výrobkem (x např. škoda způsobená jednáním prodávajícího při dodání)

Vnitřní mezery – článek 7 odst. 2 Otázky spadající do předmětu úpravy CISG, ale nejsou v ní výslovně řešeny Obecné zásady CISG Právo rozhodné určené na základě kolizních norem fora

Interpretace CISG – článek 7 odst. 1 Autonomní výklad Jednotnost použití Dobrá víra v mezinárodním obchodě Rozhodnutí Tribunale di Vigevano, Itálie z roku 2000 - http://cisgw3.law.pace.edu/cases/000712i3.html

Interpretace úkonů stran a smlouvy – článek 8 Odst. 1 – úmysl strany Odst. 2 – rozumná třetí osoba Odst. 3

Článek 9 Praxe a zvyklosti jsou závazné pro strany kupní smlouvy => zdroj pravidel chování Praxe stran Smluvní zvyklost Normativní zvyklost

Praxe stran Praxe stran Individuální pravidla chování Původ – chování stran Delší časové období Stejný typ vztahů

Smluvní zvyklost Smluvní zvyklost Pravidla chování Původ – chování subjektů v mezinárodním obchodě (obchodním odvětví) – není rozhodující, zda jsou národní, regionální, mezinárodní Včleněné stranami do smlouvy (výslovně, konkludentně)

Normativní zvyklost Pravidlo chování Původ – chování subjektů v mezinárodním obchodě Znaky: Strany (konkrétní smlouvy) zvyklost znaly nebo znát měly Zvyklost je v mezinárodním obchodě v široké míře známá stranám smlouvy téhož druhu v příslušném obchodním odvětví Zvyklost je zpravidla dodržována

Základ závaznosti Praxe – faktické chování stran Smluvní zvyklost – vůle stran Normativní zvyklost – presumovaná vůle stran

Vztah k VÚ a ke smlouvě Mají přednost před ustanoveními VÚ na základě článku 6 VÚ Součást smluvního vztahu mezi stranami Praxe může změnit smlouvu – někdy i v případě, kdy je sjednána nutnost písemné změny (článek 8, článek 29/2) Smluvní zvyklost je součástí smlouvy Od normativní zvyklosti se mohou strany odchýlit odlišnou úpravou ve smlouvě

Děkuji za pozornost Tento studijní materiál byl vytvořen jako výstup z projektu č. CZ.1.07/2.2.00/15.0198 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.