RASISMUS

RASISMUS je teorie i ideologie hierarchizující sociální skupiny na základě etnického klíče. podstata rasismu: teorie, kerá tvrdí, že odlišný vývoj různých lidských ras a etnik, podmíněný geografickou diverzitou (rozmanitost), determinuje schopnosti a vlastnosti jejich jednotlivých příslušníků. V praxi pak tato teorie v řadě případů vedla (vedla či vede) k rasové segregaci, veřejnoprávní či soukromoprávní diskriminiaci či ve výjimečných případech i pokusům o vyhlazení nepřátelských skupin. vnímání vyšší či nižší rasy

RASISMUS Rasismus je názor, že různé lidské rasy, plemena a etnika se vyvíjely na různých místech, v různých podmínkách, (tropický prales, poušť, savana, Tropy, mírné pásmo, polární kruh …) různou rychlostí různým směrem (v různých podmínkách byly zapotřebí různé vlastnosti). Důsledkem těchto různých vývojů jsou různé Gaussovy křivky jejich vlastností a schopností. Rasismus je nenávist k jedinci opodstatněná pouze jeho příslušností k jiné rase.

HISTORIE RASISMU rasismus se objevuje již v pravěku přirozená snaha člověk o to aby přežily jeho geny – takováto myšlenka může být snadno zneužitelná Orientalista a diplomat Joseph Arthur Comte de Gobineau (1816 - 1882) tvrdil, že míchání ras vede k neschopnosti udržet pokrok, neboť existují tzv. vyšší a nižší rasy. Nejvyšší rasou je pro Gobineaua rasa bílá, nejnižší židovská, úpadek lidstva je způsoben degenerací nejvyšší rasy - obdobná stanoviska zastával i britský anatom Robert Knox (1798 - 1862). Rozvinutí myšlenek Arthura de Gobineaua lze nalézt v díle Základy XIX. století, jehož autorem je v Německu žijící anglický spisovatel a filozof Houston Stewart Chamberlain (1855 - 1927). Ten označil za nejvyšší rasu národ německý - protipólem byla rasa židovská - a tvrdil, že mezi vyššími a nižšími národy musí dojít ke konečnému zúčtování

DEFINOVÁNÍ RASISMU používá se jako nálepka k označení názoru či osoby s cílem jejich diskreditace či dokonce kriminalizace bývá často zaměňován s rasovou nesnášenlivostí a v běžné mluvě tyto dva pojmy často splývají je přesvědčení, že někdo tím, že má určité biologické znaky vlastní některé lidské rase, je méně nebo více hodnotným než ostatní, kteří tyto znaky nemají v krajním případě se může jednat o názor, že určité rasově vymezené skupiny obyvatelstva nejsou lidé, ale bytosti nižšího či vyššího řádu vede tedy k popření rovnosti lidí. Toto přesvědčení může pak implikovat nějaké jednání či pravidla jednání spočívající např. v ubližování někomu z důvodu jeho příslušnosti k určité rase

SOUVISEJÍCÍ POJMY apartheid etnocentrismus nacismus nacionalismus šovinismus xenofobie předsudky rasová diskriminace rasa etnikum

MOŽNÉ PŘÍČINY absence dialogu mezi různými etnickými skupinami vyhýbání se jiným etnikům diskriminace příslušníků určitého etnika fyzické útoky na příslušníky určitého etnika likvidace etnika jako celku

ZÁKLADNÍ DĚLENÍ RASISMU teoretický výsledek filosofického myšlení spontánní vzniká samovolně