Československá republika mezi válkami

Ústav a politický systém Formování republiky Československá republika vyhlášena 28. října 1918 Ústav a politický systém demokratické principy řízení státu 13. listopadu vyhlášena prozatímní ústava (Národní výbor ji připravoval již před vyhlášením republiky) 14. listopadu prezidentem Tomáš Garrigue Masaryk + jmenováno Národní shromáždění = parlament

Mapa: Kartografie Praha: Dějiny 20   Mapa: Kartografie Praha: Dějiny 20. století, dějepisné atlasy pro základní školy a víceletá gymnázia, str. 23

definitivní ústava přijata 1920 první volby do parlamentu, volba prezidenta volební právo i ženy pluralitní systém = množství politických stran – množství koaličních vlád tzv. Pětka = pět hlavních politických stran sociální demokracie (Fr. Soukup) národní socialisté ( Václav Klofáč) agrární strana ( Antonín Švehla) lidová strana (Jan Šrámek) na Slovensku vlivnou stranou slovenská Ludová strana – Andrej Hlinka vlastní politické strany měli i Němci a Maďaři

Vlády 1. republiky   Česko - Slovensko 1918 Tomáš G. Masaryk 1918–19 Karel Kramář 1919–20 Vlastimil Tusar I  Československo   (16 vlád) 1920 Vlastimil Tusar II • 1920–21 Jan Černý I • 1921–22 Edvard Beneš • 1922–25 Antonín Švehla I • 1925–26 Antonín Švehla II • 1926 Jan Černý II • 1926–29 Antonín Švehla III • 1929 František Udržal I • 1929–32 František Udržal II • 1932–34 Jan Malypetr I • 1934–35 Jan Malypetr II• 1935 Jan Malypetr III • 1935 Milan Hodža I • 1935–37 Milan Hodža II • 1937–38 Milan Hodža III • 1938 Jan Syrový I

Politické strany: 1. volby do obecních zastupitelstev v červnu 1919 pouze v Českých zemích (na Slovensku a Podkarpatské Rusi válečné operace) sociální demokracie (Fr. Soukup) národní socialisté ( Václav Klofáč) agrární strana ( Antonín Švehla) lidová strana (Jan Šrámek) na Slovensku vlivnou stranou slovenská Ludová strana – Andrej Hlinka vlastní politické strany měli i Němci a Maďaři

Výsledky voleb 1929 Dějepis 9 pro základní školy, novověk, SPN, str. 37

Hranice západ – historické hranice problémy = 1/Těšínsko – nárok i Polsko - rozděleno 2/ problémy s německou menšinou – nechtěla se stát součástí Československa, chtěli připojit k Německu nebo Rakousku ve čtyřech provinciích na severu a na jihu Čech, na severu a na jihu Moravy se pokusila odtrhnout od nové republiky - pohraniční území byla vojensky obsazena československou armádou 3/ Slovensko – tzv. Horní Uhry – Maďarsko se jich nechtělo vzdát

o Slovensko se bojovalo Trianonská smlouva (Trianon) v 1920 stanovila hranice Maďarska 4/ východ – Podkarpatská Rus (dříve uherská) – obyvatelé Rusíni požádali o připojení k ČSR - autonomie

http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ceskoslovensko

Menšinová politika mnohonárodnostní stát jeden československý národ = NE Češi a Slováci čeština a slovenština úřední jazyky (považovány za nářečí československého jazyka) Češi 6 850 000 – 51% Slováci 1 900 000 – 14,5 % Němci 3 100 000 – 23 % Maďaři 745 000 – 6% uznána i židovská národnost (jediná v Evropě) Rusíni, Rusi, Ukrajinci 460 000 Židi 180 000 Poláci 75 000

Rusíni, Rusi, Ukrajinci 460 000 Židi 180 000 Poláci 75 000 všem rovná práva, navíc i menšinová práva (vlastní tisk, školství)

všem rovná práva, navíc i menšinová práva (vlastní tisk, školství, Němci kompletní školství od ZŠ po VŠ) od roku 1926 i němečtí ministři - menšiny se aktivně podílely na řízení státu 30. léta – zhoršení vztahů mezi Němci, Maďary a Čechoslováky pod vlivem hospodářské krize, fašismu a nacismu

Slovensko a Podkarpatská Rus Slovensko hospodářsky velmi zaostalé – málo průmyslu a velkých měst zemědělství na jihu hornaté území pastevectví ovcí a dřevařství nedostatek vzdělaných lidí – posíláni čeští učitelé, úředníci, policisté, četníci i herci 1919 založena univerzita v Bratislavě po 1. dekádě dorostla vlastní inteligence – touha po autonomii nacionalistická Hlinkova slovenská ludová strana – v čele katolický farář Andrej Hlinka

Andrej Hlinka http://forum.valka.cz/viewtopic.php/t/9383

Mapa: Kartografie Praha: Dějiny 20   Mapa: Kartografie Praha: Dějiny 20. století, dějepisné atlasy pro základní školy a víceletá gymnázia, str. 23

Podkarpatská Rus nejzaostalejší část Československa bez průmyslu, slabé zemědělství převážně pastevectví a dřevařství bez vlastní inteligence vlastní sněm s guvernérem v čele (prezident) = rozsáhlá autonomie velké investice československé vlády

Hospodářství za války a po válce přídělový systém na lístky černý trh – astronomické ceny po válce hladové a protidrahotní bouře sociální reformy = velmi pokročilý sociální systém: pracovní doba 8 hod. denně, státní podpora v nezaměstnanosti, ochrana nájemníků, ochrana práce žen a dětí, penzijní, úrazové a nemocenské pojištění počátek roku 1919 – měnová reforma – oddělení československé měny od rakouské – koruna československá, dělená na 100 haléřů

http://www. tady. cz/cnslouny/e-ga/g-p-cs1927. htm 11. 4. 1927-31. 5 http://www.tady.cz/cnslouny/e-ga/g-p-cs1927.htm 11.4.1927-31.5.1944 (na Slovensku do 23.10.1939), obnovená platnost 25.8.1945-31.10.1945 autorem rubové strany je Alfons Mucha

27.4.1931-30.11.1944 (na Slovensku do 24.7.1939), obnovená platnost 25.8.1945-31.10.1945 autorem Alfons Mucha

25.10.1932-30.10.1944 (na Slovensku do 6.6.1939), obnovená platnost 25.8.1945-31.10.1945 autorem Max Švabinský;

16.3.1931-31.7.1944 (na Slovensku do 26.4.1939), dodatečná výměna 25.8.1945-31.10.1945 při výrobě tiskové desky byla omylem vynechána čárka nad prvním písmenem 'A' ve slově 'Mája' (datum vydání), po odhalení chyby byla narychlo provedena korektura nejnutnějšího počtu kusů, exempláře bez čárky jsou velmi zvácné

22.7.1933-15.1.1944 (na Slovensku do 26.4.1939), dodatečná výměna 25.8.1945-31.10.1945 autorem je Max Švabinský

Československo hospodářsky nejvyspělejším státem z nástupnických států (ČSR, Maďarsko, Rakousko, Polsko, Jugoslávie) – rozvinutý průmysl v Čechách, vysoká produktivita zemědělství v Čechách a na Moravě nezaměstnanost během 20. let – 1929 před hospodářskou krizí pouhé 1% „zlatá dvacátá léta“ nepříznivý zásah světové hospodářské krize od r. 1929 (vznik v USA, šíření do celé Evropy) vyvrcholení krize v roce 1933 – nespokojenost německého obyvatelstva v pohraničí – krize v lehkém průmyslu v Německu po nástupu Hitlera nezaměstnanost klesala zhoršování vztahů českého a německého obyvatelstva v Sudetech (keltský výraz „země kanců“)

Hospodářský zázrak ve Zlíně batismus: http://www.zlin.estranky.cz/clanky/batuv-system-_batismus_/ Tomáš Baťa – obuvník (1876 – 1932) Baťův styl vedení firmy v mnohém předbíhá svoji dobu –slavný jako obuvník, jako propagátor nejnovější ch a nejmodernějších postupů amerických podnikatelů (dokonce se, aby tyto aktivity mohl studovat, nechává na rok zaměstnat jako řadový dělník v automobilce Ford) zahynul při leteckém neštěstí syn Tomáš Baťa mladší se přesouvá před okupací do Kanady,kde vydělává i na zakázkách pro armádu po válce je jim majetek v Čechách znárodněn, zůstává v Kanadě

Jan Antonín Baťa – nevlastní bratr Tomáše Bati, ve 30 Jan Antonín Baťa – nevlastní bratr Tomáše Bati, ve 30. letech odchází do Brazílie, kde podniká po válce se nemůže vrátit, je obviněn ze spolupráce s Němci, v Brazílii musí zůstat až v roce 2007 je v Česku rehabilitován 1937 – 38 nechal postavit administrativní budovu – v té době 2. nejvyšší v Evropě Tomáš Baťa ml. od roku 1948 do 80. let řídil z kanadského Toronta firmu Bata s více než stovkou závodů v desítkách zemí celého světa Jan Antonín Baťa a Tomáš Baťa ml. vedli spory o rodinný majetek, ze kterého měl být T. Baťa již po smrti otce vyplacen.

http://www. cintamani. cz/index. php http://www.cintamani.cz/index.php?option=displaypage&Itemid=143&op=page&SubMenu

http://nd01.blog.cz/900/953/ec1491c925_14411802_o2.jpg

Baťův zlínský mrakodrap – 17 pater výtahová kancelář ředitele firmy o rozměrech 6x6 metrů, která je klimatizovaná a má umyvadlo http://cs.wikipedia.org/wiki/Ba%C5%A5%C5%AFv_mrakodrap

Zahraniční politika tzv. Malá dohoda – mezi Československem ,Jugoslávií a Rumunskem – obavy z nespokojeného Maďarska (dříve Uherska) Polsko do Malé dohody nevstoupilo kvůli Těšínsku spojenecká smlouva s Francií – všechny státy Malé dohody – namířena proti Německu 30. léta Malá dohoda přestává fungovat 1935 – smlouva se Sovětským svazem, podmínkou je ale i účast Francie

zdroje: text: Dějepis 9 pro základní školy, novověk, SPN, str. 36 - 49 mapa: Kartografie Praha: Dějiny 20. století, dějepisné atlasy pro základní školy a víceletá gymnázia, str. 23 graf: Dějepis 9 pro základní školy, novověk, SPN, str. 37 obrázky: http://forum.valka.cz/viewtopic.php/t/9383 http://www.cintamani.cz/index.php?option=displaypage&Itemid=143&op=page&SubMenu http://nd01.blog.cz/900/953/ec1491c925_14411802_o2.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Ba%C5%A5%C5%AFv_mrakodrap http://www.tady.cz/cnslouny/e-ga/g-p-cs1927.htm