Správní právo trestní Ve veřejné správě se rozlišuje: soudní trestání správní trestání Správní právo trestní: ta část správního práva, která se zabývá deliktním (protiprávním) jednáním v oblasti veřejné správy.
Správní právo trestní Historický exkurz: cca polovina 18.století - objevují se správní delikty jako speciální protiprávní jednání cca konec 18. století – objevuje se disciplinární odpovědnost a postih zaměstnanců veřejné správy ještě později – objevuje se správní pořádkový delikt jako sankční opatření ve správních procesech
Správní právo trestní Protiprávní jednání ve veřejné správě se dělí: přestupky správní disciplinární delikty správní pořádkové delikty jiné správní delikty 4.1 fyzických osob 4.2 právnických osob 4.3 smíšené
Správní právo trestní Základní definiční kritéria správního deliktu (1/2): objektem správního deliktu je řádný výkon VS (výjimky: přestupky proti majetku, obč.soužití… nebo naopak: TČ pytláctví, útok na státní orgán, maření výkonu úředního rozhodnutí
Správní právo trestní Základní definiční kritéria správního deliktu (2/2): u TČ – intenzivnější zásah do chráněného zájmu s tím související citelnější následky deliktů soudně trestných obecnější formulace skutkových podstat ve správní oblasti trestní odpovědnost pouze fyzických osob (pouze)
Správní delikty Správní delikt není v žádném právním předpisu definován. Jurisprudence: SD je protiprávní jednání FO nebo PO, jehož znaky jsou uvedeny v zákoně a které je postižitelné sankcí uloženou orgánem veřejné správy na základě zákona.
Správní delikty Pojmové znaky SD: jednání (aktivní nebo pasivní) protiprávnost způsobilost delikventa trestnost zavinění (úmysl nebo nedbalost) stanovení skutkové podstaty a procesního postupu v zákoně
Správní delikty v celém veřejném právu se uplatňuje zásada zákonnosti (legality): nullum crimen sine lege, nulla poena sine lege; nejčastěji ukládanou sankcí zpravidla pokuta; uplatňuje se i zásada oportunity aplikuje se zásada subsidiarity sankčního postihu
Správní delikty Výbor ministrů Rady Evropy (1991) – doporučení k principům: nullum crimen sine lege; zákaz retroaktivity; ne bis in idem; řízení v přiměřené době; každé sankční řízení ukončeno rozhodnutím; odůvodnění řízení a informace o důkazech; právo na obhajobu; odůvodnění rozhodnutí; důkazní břemeno na správním úřadu (zásada vyšetřovací) přezkoumatelnost sankčního rozhodnutí soudem
Přestupky nejrozsáhlejší a nejvýznamnější skupina správních deliktů při posuzování konkrétního jednání musí být naplněny dva základní znaky: materiální formální
Přestupky materiální = společenská škodlivost jednání formální = naplnění individuálních i obecných znaků skutkové podstaty stanovené zákonem Definice: zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti (veřejný zájem) a je za přestupek výslovně stanoveno v přestupkovém nebo jiném zákoně, nejde-li o trestný čin nebo správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů.
Přestupky Základní pramen: zák. č. 200/1990 Sb. Další prameny: stavební zákon, vodní zákon… Okolnosti vylučující protiprávnost: krajní nouze nutná obrana jednání na příkaz
Přestupky Čtyři složky: objekt subjekt objektivní stránka subjektivní stránka Sankce: napomenutí pokuta zákaz činnosti propadnutí věci
Přestupky Ukládání sankcí podléhá správnímu uvážení. Kromě sankcí ještě: ochranné opatření 1. zabrání věci 2. omezující opatření
Přestupky Formy přestupkového řízení: řádné řízení zkrácené řízení 2.1 blokové 2.2 příkazní (mandátní) Rozhodnutí o přestupku je přezkoumatelné – odvolání, správní žaloba.
Správní disciplinární delikty Definice obecně: jednání, které narušuje disciplínu (kázeň nebo pořádek) uvnitř nějaké společenské instituce. Jedná se o zaviněné porušení pracovních (služebních) povinností. Delikventem pouze osoba s určitým (právním) vztahem k dané organizační struktuře. Spáchání disciplinárního deliktu může mít za následek uložení disciplinární sankce.
Správní disciplinární delikty Disciplinární delikt má vnitroorganizační charakter = jeho důsledky se projevují rovněž interně. Správní disciplinární delikt – delikventem je zaměstnanec veřejné správy (vojáci, policie, vězeňská služba, justiční stráž, hasiči…)
Správní disciplinární delikty Správní disciplinární delikt dle služebního zákona (zák. č. 218/2002 Sb.) – (také „kárné provinění“) zaviněné porušení služební kázně. Služební kázeň – řádné plnění všech povinností vyplývajících ze služebního zákona, ze služebních právních předpisů včetně dodržování služebního slibu.
Správní disciplinární delikty Možný výsledek kárného řízení – kárné opatření (sankce): písemná důtka; snížení platu až o 15 % na dobu až 3 měsíců; odvolání ze služebního místa představeného (vedoucí místo); propuštění ze služebního poměru; Drobné nedostatky – výtka.
Správní pořádkové delikty Správní pořádkový delikt – protiprávní jednání, kdy odpovědný subjekt (zpravidla účastník řízení) nesplnil procesní povinnost uloženou mu právním předpisem a správní úřad ho uložením pořádkového trestu nutí k jejímu řádnému splnění.
Správní pořádkové delikty Uplatnění: v rámci správního rozhodovacího procesu v procedurách kontrolních (výkon správního dozoru) jako obrana proti narušení, maření a ztěžování postupů správního úřadu.
Správní pořádkové delikty Obecná úprava správních pořádkových deliktů neexistuje. Trestem je zpravidla pořádková pokuta. Uložení pokuty je právem, nikoli povinností (zásada oportunity). Ukládat lze i opakovaně (někdy stanovena horní součtová hranice).
Ostatní správní delikty Správní delikty fyzických osob – zaviněné protiprávní jednání fyzické osoby, jehož znaky jsou uvedeny ve zvláštních zákonech, za které správní úřad ukládá zákonem stanovenou sankci, nejedná-li se o trestný čin.
Ostatní správní delikty Vztah přestupek x správní delikt fyzické osoby: vztah obecné x speciální. kodifikace (ani částečná) neexistuje. úprava v desítkách předpisů značná terminologická a konstrukční variabilita řízení dle správního řádu
Ostatní správní delikty Správní delikty právnických osob – protiprávní jednání právnické osoby, jehož znaky jsou uvedeny ve zvláštních zákonech, za které správní úřad ukládá zákonem stanovenou sankci. Správní delikty smíšené povahy – protiprávní jednání fyzické nebo právnické osoby oprávněné k výkonu určitých činností jehož znaky jsou uvedeny ve zvláštních zákonech, za které správní úřad ukládá zákonem stanovenou sankci.