Kartogramy jednoduché tematické mapy s dílčími územními celky, do kterých jsou plošným způsobem znázorněna statistická data - reprezentují zásadně relativní hodnoty data vztažená na jednotku plochy příslušného územního celku (např. výnos obilí na hektar, počet obyv. na km2) kvantita vyjádřena většinou barevnou stupnicí jednoduchý kartogram – pro jeden areál jedna kvantitativní charakteristika Nepravé kartogramy kartogramy znázorňující veličiny bez prostorového základu, velmi často používané ve statistické praxi (např. procento výdělečně činných z celkového množství obyvatel v lokalitě)

JEDNODUCHÝ KARTOGRAM barevná stupnice nebo rastr

NEPRAVÝ KARTOGRAM - jednoduchý barevná stupnice nebo rastr

v kombinaci s kartogramy Kartodiagram - mapa s dílčími územními celky, do kterých jsou pomocí diagramů znázorněny statistické údaje - na rozdíl od kartogramů vyjadřují absolutní hodnoty (členění znaku někdy v procentech) - velmi často používané (geografie, demografie, statistika, ekonomie,…, média, propagace) - často se používají v kombinaci s kartogramy STRUKTURNÍ KARTODIAGRAM

Kartodiagramy - diagram - kvantitativní charakteristiky se zobrazují do plochy rovinného (geometrického) obrazce - nejčastěji: kruhový tvar - lokalizace diagramového znaku ... do bodu ... do plochy areálu - velikost diagramového znaku reprezentuje kvantitu - u každého kartodiagramu by měla být uvedena stupnice - velikostní stupnice může být plynulá nebo intervalová

Jednoduchý kartogram s kruhovým strukturním kartodiagramem

Jednoduchý kartogram se strukturním kartodiagramem a metodou teček

Barva v obsahu tematických map - výběr barev je důležitý, ovlivňuje srozumitelnost mapy Barevné stupnice v kartografii kvalitativní kvantitativní základní pravidlo: kvalitu zobrazujeme pomocí tónu barvy kvantitu pomocí jasu a sytosti barvy - pro výplň areálů volíme spíše méně syté barvy

Barvy (barevné stupnice) pro kvalitativní rozlišení jevů: - podle souvislosti s vyjadřovaným jevem (lesní plochy – zelená)... asociativnost barev - podle barevného kontrastu (barvy z různých částí spektra, aby se daly dobře rozlišit, např. červená, modrá, zelená, žlutá, purpurová) - nechceme–li jednu nebo více skupin dat zvýraznit, volíme stejnou světlost a sytost barevných tónů orná půda vodní plochy louky, pastviny lesní plochy

Barvy pro kvantitativní rozlišení jevů v mapě - hlavně pro barevné kartogramy obecná pravidla: - optimální je použít odstíny jedné barvy - použití více barev => pocit nesrozumitelnosti (tendence připisovat barvám jiný/kvalitativní význam) - při nutnosti použít více barevných tónů se volí barvy ze stejné části barevného spektra

Základní kompoziční prvky mapy název legenda měřítko tiráž mapové pole Název Mapové pole Název Legenda Mapové pole Legenda Měřítko Tiráž Měřítko Tiráž Mapové pole Název Mapové pole Název Legenda Měřítko Měřítko Tiráž Legenda Tiráž

MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI V PRAZE V ROCE 2002 Název mapy musí obsahovat věcné, prostorové a časové vymezení zobrazovaného tematického jevu umísťuje se nejčastěji k hornímu okraji mapy dostatečně velké písmo (jednoduché, bezpatkové) v názvu se nepoužívá slovo „mapa“, „kartogram“, apod. MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI V PRAZE V ROCE 2002 věcné vymezení prostorové vymezení časové vymezení MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI V PRAZE rok 2002