aneb, jakými mechanismy nás okolí manipuluje do našich pozic a rolí Sociální učení aneb, jakými mechanismy nás okolí manipuluje do našich pozic a rolí VY_32_INOVACE_ZSV3r0111 Mgr. Jaroslav Knesl

Mechanismy sociálního učení Asociace (podmiňování) Vytváření reflexních spojů mezi podněty, působícími na člověka v časové a prostorové návaznosti a odpověďmi jedince na ně. A jejich posilování: založeném na odměnách (projevy sympatie, uznání a lásky) a trestech (projev nesouhlasu, zamítnutí, zavržení, odepření projevů sympatie, pohrůžky). Přicházejí od rodičů, učitelů, trenérů, vrstevníků a spolužáků Imitace (nápodoba) Člověk se napodobováním učí: řeč, mimiku, gestikulaci, zdrženlivé či živé projevy citů, přejímání různých druhů zábavy, trávení volného času a také způsob života a způsob chování k ostatním lidem. Napodobujeme lidi či skupiny (a jejich činnosti) z našeho blízkého okolí

Sociální učení: James Mark Baldwin (1861 – 1934) Dílo: Mentální vývoj dítěte a rasy (1895) Sociální a etické interpretace mentálního vývoje (1897) Teorie nápodoby - Člověk je značně plastický a tvárný a ve společnosti se učí žít především nápodobou, jeho osobnost je nepodstatná. Zdroj: Wikimedia Commons: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/4a/James_Mark_Baldwin_1917.jpg

Mechanismy sociálního učení Observace (odezírání) Jedinec si osvojuje takové způsoby chování a jednání, za které je sociálně odměňován jeho model (např. kamarád, oblíbená filmová postava) Identifikace (ztotožnění) Ztotožnění s osobou, k níž má člověk vztah a chce se jí přiblížit, připodobnit Vyšší forma nápodoby Zvnitřnění rysů, hodnot a norem napodobovaného vzoru (např. cílevědomý jako starší bratr, statečný jako oblíbený literární hrdina)

Sociální učení: Franklin Henry Giddings (1855 – 1931) Chování a učení se chování probíhá dle následujícího schématu : Sympatie  větší vnímání podobností  větší přijímání podobností  více citu  společné přání a touhy Lidé, kteří v tomto procesu nezískají nutné sebevědomí, nejsou si pak vědomi svého druhu, nezískají ani dostatek peněz a potom špatně smýšlejí o lidstvu.

Mechanismy sociálního učení Anticipace (očekávání) Sugesce a autosugesce Očekávání druhých působí jako „vmanévrování“ do určitého způsobu reagování, chování nebo jednání. Může mít pozitivní vliv (např. říká-li matka synovi „dokážeš to, jsi šikovný“, vyjadřuje důvěru v jeho schopnosti, což posiluje jeho touhu dosáhnout cíle) - Pygmalion efekt A negativní vliv (např. reaguje-li učitel na dílčí neúspěch studenta „zase jen dostatečná, jako obvykle, to jsi celý ty“, tak tím opakovaně vyjadřuje nedůvěru a nespokojenost, což nemotivuje k lepšímu výkonu) – Golemův efekt

Mechanismy sociálního učení Další varianty anticipace: W. I. Thomas: Definice situace – situace definovaná jako reálná se stává reálnou ve svých důsledcích. R.K Merton: Sebenaplňující se proroctví – předpověď, která se přímo, nebo nepřímo stává pravdivou, jako důsledek samotné předpovědi. A. Giddens: Etketizační teorie - (nálepkování, labelling) určití jedinci se stávají deviantními proto, že byli takto označeni (stigmatizováni) jinými lidmi.

Úkol k zamyšlení: Jaké mechanismy sociálního učení odrážejí následující citáty? „Na matematiku budeš určitě nejlepší ve třídě, protože jsi po mě.“ Anticipace (Pygmalion efekt) „Copak to se dělá Aničko, rozšlapat dětem bábovičky?! Vídíš jak jsou smutná. Zlobím se na tebe.“ Asociace (Negativní posilování) „Harry Potter by to nikdy nevzdal.“ Identifikace „Ty jsi ale krásně pozdravil paní sousedku. Tak se mi to líbí Martínku, jsi šikovný chlapeček.“ Asociace (pozitivní posilování) „Kšc běž plyč Macku tam nemáš co dějat, to je moje místo.“ Imitace „No jo, náš malý sklerotik zase jako vždy zapomněl domácí úkol. To mě ale vůbec nepřekvapuje.“ Anticipace (Golemův efekt)

Úkol: Přiřaďte autory k názvům teorémů W. I. Thomas A. Giddens R.K Merton Sebenaplňující se proroctví Definice situace Etketizační teorie Řešení: W. I. Thomas A. Giddens R.K Merton B. Definice situace C. Etketizační teorie A. Sebenaplňující se proroctví

Zdroje a literatura BAUMAN, Zygmund. Myslet sociologicky. Praha: Sociologické nakladatelství, 2001. 238s. ISBN: 978-80-7419-026-1 BURIÁNEK, Jiří. Sociologie. Praha: Fortuna, 2001. 128s. ISBN 80 – 7168 – 754 – 5 DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha : Univerzita Karlova, vydavatelství Karolinum. 2005. 375s. ISBN 80 – 246 – 0139 – 7 GIDDENS, Anthony. Sociologie. Praha: Argo, 1999. 595 s. ISBN 80-7203-124-4 KELLER, Jan. Úvod do sociologie. Praha: Sociologické nakladatelství, 2001. 204s. ISBN 80-85850-25-7 MAŘÍKOVÁ, Hana, PETRUSEK, Miloslav, VODÁKOVÁ Alena. Velký sociologický slovník I.,II. a/o. 1996. Praha : Univerzita Karlova, vydavatelství Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-164-1. THOPMSON Kenneth. Klíčové citace v sociologii. Brno: Barrister a Principal, 2001. 272 s. ISBN 80 – 85947 – 68 – 4