Název Hydrosféra Předmět, ročník Zeměpis, 1. ročník Tematická oblast Fyzickogeografická sféra Anotace Prezentace hydrosféry, doplněná tabulkami. Klíčová slova složky hydrosféry, oceán, moře, salinita, teplota moře, vlnění – eolické, dmutí, geodynamické, stojaté, význam oceánů Autor Mgr. Václav Hubáček Datum 2. 10. 2013 Škola Gymnázium Jana Opletala, Litovel, Opletalova 189 Projekt EU peníze středním školám, reg. č.: CZ.1.07/1.5.00/34.0221

Hydrosféra Hu2_20

Složky hydrosféry globálně se množství vody na Zemi prakticky nemění Pořadí jednotlivých složek hydrosféry světový oceán, moře 97% led, sníh 2% vodní nádrže, bažiny 0,5% podzemní voda 0,4% vodní toky 0,15% atmosféra 0,05% globálně se množství vody na Zemi prakticky nemění

Světový oceán souvislá vodní plocha Země studiem se zabývá – oceánografie zakladatel J. Y. Cousteau – loď Calypso regionální rozdělení rozloha (mil.km2) průměrná hloubka (m) Tichý (Pacifik) 179,7 4000 Atlantský 94,2 3540 Indický 76,2 3700 Severní ledový (Arktický) 11,4 1230

Moře okraje světového oceánu tvoří moře podle polohy a morfologie se dělí: okrajová např. Severní, Jónské, … vnitřní (uzavřená pevninou, oddělená průlivem) např. Baltické, Jaderské, Černé, … středozemní (mezi dvěma kontinenty) např. Středozemní, Rudé, Karibské

Vlastnosti mořské vody salinita obsah minerálů, především solí průměrně 35 promile (35 g / litr vody) max. zálivy teplých moří (Rudé moře) min. zálivy a ústí řek v chladných mořích (Botnický záliv) brakická voda – salinita pod 20 promile

Vlastnosti mořské vody barva základní barevnost je dána pohlcováním barev spektra slunečního světla ovlivněná: planktonem (zelená, červená) plaveniny (hnědá, žlutá)

Vlastnosti mořské vody teplota zdrojem sluneční radiace povrchový průměr světového oceánu je 17,3 °C (více než u souše o 3 °C) rozdíly teplot nižší než u souše (denní 1-2 °C, roční max. 10 °C) min. teplota – 1,9 °C (zamrzání mořské vody) max. teplota + 40 °C (Perský záliv)

Pohyby mořské vody vlnění eolické dmutí působením větru vlny max. 10 – 12 m neustálé dmutí působením slapových sil výška vlny závisí na tvaru pobřeží max. 17 m (záliv Fundy – Kanada)

Pohyby mořské vody stojaté geodynamické způsobené změnami atmosférického tlaku pouze v zálivech a vnitřních mořích geodynamické tsunami vzniká při podmořských zemětřeseních a následným poklesům nebo zdvihům mořského dna nebezpečí pro pobřežní oblasti rychlost až 300 m/s max. výška 85 m v r. 1771 Japonsko

Význam světového oceánu zdroj výživy populace zdroj surovin doprava energie geopolitika rekreace a cestovní ruch