Vořechovská, Kocián, Jung, Daňková

Prezentace na téma: "Vořechovská, Kocián, Jung, Daňková"— Transkript prezentace:

1 Vořechovská, Kocián, Jung, Daňková
Hydrosféra Vořechovská, Kocián, Jung, Daňková

2 HYDROSFÉRA vodní obal Země

3

4 POVRCHOVÁ VODA

5 PODPOVRCHOVÁ VODA

6 VODA V ATMOSFÉŘE

7 VODA V ŽIVÝCH ORGANISMECH

8 Světový oceán

9 Je to souvislý vodní obal Země, tvoří ho čtyři oceány a mnoho moří.
71 % povrchu planety 361,3 mil. km² 97 % celosvětových zásob vody průměrná hloubka: 3790 m

10 oceány: Atlantský, Tichý, Indický a Severní ledový
okrajová moře: 11% plochy svět. oceánu středozemní moře: -vnikají hlouběji do pevniny - s oceánem spojena průlivy - moře vnitřní (Baltské m., Perský záliv), - moře mezikontinentální (Středozemní m., Rudé m.)

11 oceánské dno: okraje pevnin,oceánské pánve a středooceánské hřbety okraje pevnin: pevninský šelf (práh): 8% oceán. dna, těžba nerostných suroviny, loviště ryb, zasahuje do hloubky cca 130m pevninský svah pevninské úpatí

12

13 Středoatlantský hřbet = Nejdelší horský systém na planetě.
oceánské pánve: zasahují do hloubky 3 až 6 km 74% oceán. dna středooceánské hřbety: Souvislý pás podmořských hor obepínající celou planetu. Středoatlantský hřbet = Nejdelší horský systém na planetě.

14

15

16 Slanost světového oceánu:
35 promile v 1 kg vody je 35 g solí hl. chloridy (88,6%) a sírany (10,8%) největší slanost - velké vypařování vody - moře v subtropech (např. Rudé moře)

17

18 pohyby oceánských vod: vlnění, dmutí moře a mořské proudy
vlnění: vzniká působením větru (vlny do výšky 4 m) a kvůli zemětřesení a vybuchování podmořských sopek (vlny tsunami) mořské dmutí: příliv a odliv (slapové jevy) vzniká vlivem přitažlivých sil Měsíce a Slunce

19 Tsunami 2004 Maledivy

20 Znečištění světového oceánu:
mořské proudy: vznik působením větrů, mořským dmutím nebo rozdíly v hustotě vody a v úrovni hladiny ovlivňují podnebí, umožňují výměnu vod, úrodnost moře, transportují led a kry a podílejí se na utváření břehů Znečištění světového oceánu: Nejpostiženější oblasti - vody kolem pobřeží Evropy a S. Ameriky.

21 Hl. znečišťující látky - ropa a její produkty, umělá hnojiva, těžké kovy (rtuť a olovo), odpadky atd. Ropa - asi 10 mil. tun ročně se dostane do svět. oceánu = především snížení výparů, zvýšení teploty v oceánech a úbytek rostlin.

22 Ropná havárie Mexický záliv 2010

23 Oběh vody

24 Základní informace Hydrologický cyklus
Opakující se pohyb vody na Zemi doprovázený změnou skupenství Způsobeno gravitací a sluneční energií

25 Velký oběh vody - voda putuje mezi oceánem a pevninou
Malý oběh vody – voda putuje jen nad oceánem nebo jen nad pevninou

26

27 Vypařování Kondenzace Srážení Déšť Vsakování se do půdy, vodní toky Vypařování
Většina srážek spadne nad oceány (jen cca 8,9 spadne nad pevninou)

28 Vědy zabývající se hydrosférou

29 Hydrologie Oceanografie Hydrogeologie

30 Hydrologie Je věda zabývající se rozšířením vod a jejich zdrojů. Také se zabývá hydrologickými cykly Nezabývá se jenom poznáváním okolního světa, ale i ochranou životního prostředí. Lidé získávali hydrologické poznatky už od nepaměti např. Města v Mezopotámii zjistili jak zabránit ničivým povodním díky násypům a hrázím Průkopníky moderní hydrologie jsou: Pierre Perrault, Edme Mariotte a Edmund Halley

31

32 Oceánografie Vědní obor zabývající se oceány a moři
Oceánografie se nejprve zabývala pouze popisem. Až později se stala plnohodnotnou vědou, kombinující poznatky z oboru fyziky, geologie, biologie a chemie Počátky zkoumání oceánů se datují od 18. století, kdy byli vypravováni průzkumníci po celé Evropě např. Thomas Cook z Británie

33

34 Hydrogeologie Je vědní obor, který zkoumá podzemní vody
Zabývá se fyzickými a chemickými vlastnostmi podzemních vod, také se zabývá podmínkami výskytu a zákony pohybu. Využívá se také pro vodárenství. Např hloubění studní, technologie úprav vody.

35

36