Počítače a programování 2 pro obor EST BPC2E PŘEDNÁŠKA 7

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Množiny Přirozená čísla Celá čísla Racionální čísla Komplexní čísla
Advertisements

Přijímací zkoušky na SŠ MATEMATIKA Připravil PhDr. Ivo Horáček, PhD.
IX. Řešení úloh v testech Scio z obecných studijních předpokladů
TEORIE ROZHODOVÁNÍ A TEORIE HER
Vlastní skript může být umístěn: v hlavičce stránky v těle stránky
*Zdroj: Průzkum spotřebitelů Komise EU, ukazatel GfK. Ekonomická očekávání v Evropě Březen.
Programování funkcí v Excelu
Práce s vektory a maticemi
MATLAB LEKCE 7.
SINOVÁ VĚTA PRO III. ROČNÍK SOU Poznámky pro žáky se SPU DOC PDF
Kvantitativní metody výzkumu v praxi
Diskrétní matematika Opakování - příklady.
Algoritmy I Cvičení č. 5.
Příklady z Matlabu (6) Příklady na 2D-grafy.
9 CELÁ ČÍSLA
Téma 3 ODM, analýza prutové soustavy, řešení nosníků
Sčítání a odčítání úhlů
Algoritmy I Cvičení č. 4.
Modelování v Matlabu procvičení katedra elektrotechniky a automatizace
Násobíme . 4 = = . 4 = = . 4 = = . 2 = 9 .
Vektorové a maticové operace, soustava lineárních rovnic
MATLAB® ( Funkce v Matlabu ).
Výzkumy volebních preferencí za ČR a kraje od
NÁSOBENÍ ČÍSLEM 10 ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ
Téma: SČÍTÁNÍ A ODČÍTÁNÍ CELÝCH ČÍSEL 2
Vzdělávací materiál / DUMVY_32_INOVACE_02B14 Příkazový řádek: obsah souborů PŘÍKLADY AutorIng. Petr Haman Období vytvořeníLeden 2013 Ročník / věková kategorie3.
VY_32_INOVACE_INF_RO_12 Digitální učební materiál
Dělení se zbytkem 3 MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA
Lineární rovnice Běloun 91/1 a
MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/ Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám.
VY_32_INOVACE_ 14_ sčítání a odčítání do 100 (SADA ČÍSLO 5)
Zábavná matematika.
Dělení se zbytkem 6 MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA
Dělení se zbytkem 5 MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA
Obchodní akademie, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace
Vlastnosti sčítání a odčítání
Letokruhy Projekt žáků Střední lesnické školy a střední odborné školy sociální ve Šluknově.
Kvadratické rovnice pro S O U (x - 5)(x + 5) = 0 S = 1/2gt2
TABULKOVÝ PROCESOR Tadeáš Řezníček 4.A
Jazyk vývojových diagramů
Základy teorie řízení Frekvenční charakteristika

Nejmenší společný násobek
Čtení myšlenek Je to až neuvěřitelné, ale skutečně je to tak. Dokážu číst myšlenky.Pokud mne chceš vyzkoušet – prosím.
Únorové počítání.
Posloupnosti, řady Posloupnost je každá funkce daná nějakým předpisem, jejímž definičním oborem je množina všech přirozených čísel n=1,2,3,… Zapisujeme.
52_INOVACE_ZBO2_1364HO Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu:Rozvoj vzdělanosti.
Dělení se zbytkem 8 MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA
Zásady pozorování a vyjednávání Soustředění – zaznamenat (podívat se) – udržet (zobrazit) v povědomí – představit si – (opakovat, pokud se nezdaří /doma/)
ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, OLOMOUC tel.: , ; fax:
MATLAB LEKCE 1.
Cvičná hodnotící prezentace Hodnocení vybraného projektu 1.
DĚLENÍ ČÍSLEM 7 HLAVOLAM DOPLŇOVAČKA PROCVIČOVÁNÍ
Vektory Práce s vektory Př.: Mějme dva vektory z Udělejme kombinace
Jemný úvod do MATLABu © Leonard Walletzký, ESF MU, 2000.
MATLAB LEKCE 6.
Jazyk vývojových diagramů
Úkoly nejen pro holky.
MS ACCESS DOTAZY.
Přednost početních operací
DĚLENÍ ČÍSLEM 5 HLAVOLAM DOPLŇOVAČKA PROCVIČOVÁNÍ Zpracovala: Mgr. Jana Francová, výukový materiál EU-OP VK-III/2 ICT DUM 50.
Slovní úlohy řešené soustavou rovnic
KONTROLNÍ PRÁCE.
OPAKOVÁNÍ VYPOČÍTEJTE IMPEDANCI SERIOVÉHO SPOJENÍ REZISTORU O ODPORU R= 10 Ω, INDUKTORU O VLASTNÍ INDUKČNOSTI L= 200 mh A KAPACITORU O KAPACITĚ C=220.
Aplikační počítačové prostředky X15APP MATLAB Katedra elektroenergetiky, Fakulta elektrotechniky ČVUT, Technická 2, Praha 6 Ing. Zbyněk Brettschneider.
MATLAB® ( část 3 – 2D grafy).
Počítače a programování 2 pro obor EST KPC2E TUTORIÁL 4
Práce s polynomy v Matlabu
Grafické možnosti MATLABu © Leonard Walletzký, 2003
Než začneme programovat Co lze v MALATBu dělat, aniž musíme napsat program. © Leonard Walletzký, ESF MU, 2000.
Transkript prezentace:

Počítače a programování 2 pro obor EST BPC2E PŘEDNÁŠKA 7 OSNOVA: a) Úvod do Matlabu b) Vektory a matice c) 2D grafické výstupy Jiří Šebesta Ústav radioelektroniky, FEKT VUT v Brně

Úvod do Matlabu (1/5) Co je to MATLAB interaktivní programový systém The MathWorks, Inc., který umožňuje na základě kombinace programovacích technik (odvozených od základních programovacích jazyků) a široké nabídky funkcí rychlé řešení rozsáhlých technických výpočtů, počítačového modelování a simulace základním datovým typem MATLABu je matice (n – rozměr-né pole čísel), zkratka „MATrix LABoratory“ jednotlivé výrazy, příkazy a volání funkcí lze provádět přímo v příkazovém okně nebo lze sekvenčně definovat v souboru s příponou m (***.m), který je možné definovat v libovolném textovém editoru nebo editoru, který je součástí balíku MATLABu ve škole akademická licence (jen na PC v lab.) 2

Úvod do Matlabu (2/5) Integrované prostředí 3

Úvod do Matlabu (3/5) Příkazy v Matlabu ve tvaru: proměnná = výraz Výrazy se skládají z operátorů, speciálních znaků, funkcí a proměnných. - Pokud chybí přiřazení proměnné, zavádí se systémová proměnná ans. - Umístěním středníku za výrazem potlačíme výstup na obrazovku. Výsledkem je obecně matice, která se zobrazí na obrazovce. Jména proměnných a funkcí musí začínat písmenem. Rozlišují se malá a velká písmena ve jménech proměnných, funkcí a konstant. Šipkami v příkazovém okně lze listovat v historii příkazů Klávesou ESC se maže aktuální příkazový řádek 4

Úvod do Matlabu (4/5) Příklad práce v příkazovém okně: Zápis číselných konstant: 3.14159 6.6345e23 9.12E-20 5.5 + 20.1i (komplexní číslo) Konstanty: pi = 3.141529…. i nebo j imaginární jednotka realmax maximální reálné číslo realmin minimální reálné číslo inf nekonečno nan nedefinovaná hodnota >> 12458 / 45 ans = 276.8444 >> b = 1 + 1 / 8; >> b = b + 1 >> b = 2.1250 >> c = 1 + 8i; >> d = 5.5 - 3.3i; >> c + d ans = 6.500 + 4.700i >> e = 2e2; >> f = 3E-1; >> e + f ans = 200.300 5

Úvod do Matlabu (5/5) Operátory v Matlabu: + sčítání == rovno - odečítání ~= nerovno * násobení < menší než / pravé dělení > větší než \ levé dělení <= menší nebo rovno ^ umocňování >= větší nebo rovno () definice priority . operace prvek po prvku (v matici) && podmínkový logický součin || podmínkový logický součet (podmínkový) & logický součet po prvcích (matice) | logický součet po prvcích (matice) >> u = 13*(2+3^3) u = 377 6

Vektory a matice (1/19) Generování vektoru Vektor v Matlabu se definuje výčtem prvků nebo definicí prvku vektoru na dané pozici, indexování je od 1. Pro generování vektoru s lineárně rostoucími (klesajícími) hodnotami lze použít notaci s dvojtečkou: vektor = od : <krok> : do Komentáře: - na řádku za % - celý blok %{ zakomentovaný blok %} >> u = [0 1 2 3 4]; % vycet prvku >> u(3) = 8; % definice jednoho prvku u = 0 1 8 3 4 >> x = 1:5 % notace s dvojteckou x = 1 2 3 4 5 >> y = 0:pi/4:pi y = 0.0000 0.7854 1.5708 2.3562 3.1416 7

Vektory a matice (2/19) Transpozice vektoru: u = u' >> u = [0 1 2]’ % vycet prvku a transp. do sloup. vekt. u = 0 1 2 Přístup k položkám specifikací indexu (v kulatých závorkách): >> x = [0 1 2 8 14 23] >> x(4) ans = 8 Výběr části vektoru (od indexu:po index): >> x(3:5) ans = 2 8 14 8

Vektory a matice (3/19) Generování tabulky - matice se dvěma sloupci pro funkci y = cos(x) >> x = [0.0:0.1:1.0]'; %sloupcový vektor 0.0 0.1 0.2… >> y = cos(2*pi*x); %sloupcový vektor výsledků >> [x y] %spojení dvou sloupcových vektorů ans = 0 1.0000 0.1000 0.8090 0.2000 0.3090 0.3000 -0.3090 0.4000 -0.8090 0.5000 -1.0000 0.6000 -0.8090 0.7000 -0.3090 0.8000 0.3090 0.9000 0.8090 1.0000 1.0000 9

Vektory a matice (4/19) Generování matice Matice se v Matlabu definuje podobně jako vektor: výčtem prvků matice nebo definicí prvku matice na dané pozici. U dvourozměrné matice je první index řádkový, druhý je sloupco-vý. Středník odděluje řádky. >> A = [1 2 3; 3 4 5; 5 6 7]; % vycet prvku matice 3x3 >> A(3,1) = 0 % definice jednoho prvku A = 1 2 3 3 4 5 0 6 7 >> B = [1:5 9; 2:3:17; 8 9 3:-1:0] % notace s dvojteckou B = 1 2 3 4 5 9 2 5 8 11 14 17 8 9 3 2 1 0 10

Vektory a matice (5/19) Výběr řádků resp. sloupců Výběr řádku nebo sloupce z matice lze provést dvojtečkovou notací použitou pro definici prvků matice: Výběr m-tého řádku matice A: A(m, :) Výběr n-tého sloupce matice A A(:, n) >> A = [1 2 3; 3 4 5; 5 6 7]; % vycet prvku matice 3x3 >> A(2,:) % vektor z druhého řádku ans = 3 4 5 >> A(:,1) % vektor z prvního sloupce ans = 1 3 5 11

Vektory a matice (6/19) Výběr části řádků resp. sloupců Výběr řádku nebo sloupce z matice lze provést dvojtečkovou notací s definicí od indexu:po index >> A = [11:16; 21:26; 31:36; 41:46] A = 11 12 13 14 15 16 21 22 23 24 25 26 31 32 33 34 35 36 41 42 43 44 45 46 >> A(2,3:5) % vektor z druhého řádku od sl. 3 po sl. 5 ans = 23 24 25 >> A(2:4,1:4) % matice bez prvního řádku a posledních % dvou sloupců ans = 21 22 23 24 31 32 33 34 41 42 43 44 12

Vektory a matice (7/19) Nahrazení vybraného řádku (sloupce) Náhrada 2 a 4 sloupce z matice A (viz předchozí strana) sloupcem 2 a 3 z matice B: >> B = [99:-1:95; 89:-1:85; 79:-1:75; 69:-1:65] B = 99 98 97 96 95 89 88 87 86 85 79 78 77 76 75 69 68 67 66 65 >> A(:,[2 4]) = B(:,2:3) %nahrazeni A = 11 98 13 97 15 16 21 88 23 87 25 26 31 78 33 77 35 36 41 68 43 67 45 46 % lze taky A(:,2)=B(:,2) a A(:,4)=B(:,3) 13

Vektory a matice (8/19) Prohození pořadí řádků (sloupců) Prohození pořadí sloupců z matice A (viz předchozí strana) sloupcem 2 a 3 z matice B: A = 11 98 13 97 15 16 21 88 23 87 25 26 31 78 33 77 35 36 41 68 43 67 45 46 A = A(:, 6:-1:1) A = 16 15 97 13 98 11 26 25 87 23 88 21 36 35 77 33 78 31 46 45 67 43 68 41 14

Vektory a matice (9/19) Maticové operace – maticový součin (netečková notace) >> A = [1:3; 4:6; 7:9] A = 1 2 3 4 5 6 7 8 9 >> B = [1 2 4; 2 3 4; 3 3 3] B = 1 2 4 2 3 4 3 3 3 >> A*B % maticový součin ans = 14 17 21 32 41 54 50 65 87 % pro prvek (1,1): 1*1+2*2+3*3 = 1+4+9 = 14 15

Vektory a matice (10/19) Maticové operace – součin po prvcích (tečková notace) >> A = [1:3; 4:6; 7:9] A = 1 2 3 4 5 6 7 8 9 >> B = [1 2 4; 2 3 4; 3 3 3] B = 1 2 4 2 3 4 3 3 3 >> A.*B % součin po prvcich – teckova notace ans = 1 4 12 8 15 24 21 24 27 % pro prvek (1,1): 1*1 = 1 16

Vektory a matice (11/19) Podobně – skalární součin a součin po prvcích (tečková notace) >> X = [1 14 9 3] X = 1 14 9 3 >> Y = [2 8 -5 3] Y = 2 8 -5 3 >> X*Y’ %skalarni soucin = radkovy * sloupcovy (Y je %transponovany, vysledkem je jedno cislo - skalar ans = 78 %1*2 + 14*8 - 9*5 + 3*3 = 2 + 112 – 45 + 9 = 78 >> X.*Y %součin po prvcich – teckova notace – pozor %neni to vektorovy soucin 2 112 -45 9 % pro prvek (1): 1*2 = 2 17

Vektory a matice (12/19) Pro vektorový součin dvou vek-torů je v Matlabu připravena funkce cross() >> X = [4 5 6] X = 4 5 6 >> Y = [9 -5 4] Y = 9 -5 4 >> cross(X, Y) %vektorovy soucin, vysledkem je vektor %kolmy na vektory X a Y ans = 50 38 -65 %pro (1): X(2)*Y(3)- X(3)*Y(2) = %5*4 –6*(-5) = 20 + 30 = 50 18

Vektory a matice (13/19) Transpozice matice – operátor ’ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 >> B = A’ B = 1 4 7 2 5 8 3 6 9 Maticové dělení pravé dělení Z = X/Y je řešením Z*Y = X levé dělení Z = X\Y je řešením X*Z = Y 19

Vektory a matice (14/19) Příklad: Pravé maticové dělení: >> X = [1:3; 4:6; 7:9] X = 1 2 3 4 5 6 7 8 9 >> Y = [2 2 3; 8 1 5; 3 -3 1] Y = 2 2 3 8 1 5 3 -3 1 >> Z = X/Y Z = 1.4571 -0.3143 0.2000 1.8000 0.2000 -0.4000 2.1429 0.7143 -1.0000 >> Z*Y %kontrola Z*Y = X ans = 1.0000 2.0000 3.0000 4.0000 5.0000 6.0000 7.0000 8.0000 9.0000 20

Vektory a matice (15/19) Rozměr vektoru a matice Rozměr vektoru zjistíme voláním funkce lenght(A), kde A je vektor: >> A = 0:3.2:13 % definice vektoru A = 0 3.2000 6.4000 9.6000 12.8000 >> length(A) % délka vektoru ans = 5 Rozměr matice zjistíme voláním funkce size(M), kde M je matice, funkce vrátí vektor o délce 2 (u 2D matice), první prvek udává počet řádků, druhý prvek počet sloupců: >> M = [1:5;2:6] % definice matice M = 1 2 3 4 5 2 3 4 5 6 21

Vektory a matice (16/19) Pokud chceme zjistit jen počet řádků: >> size(M) % rozměr matice ans = 2 5 %2 radky a 5 sloupcu Pokud chceme zjistit jen počet řádků: >> rows = size(M,1) % počet radku rows = 2 %2 radky Pokud chceme zjistit jen počet sloupců: >> cols = size(M,2) % počet sloupcu cols = 5 %5 sloupcu 22

Vektory a matice (17/19) Převod matice na vektor pomocí funkce reshape(M,1,[]), kde M je matice, druhý argument 1 definuje počet řádků po převodu a třetí argument počet sloupců, pokud je zadáno [], převede se na řádkový vektor celá matice (převádí se po sloupcích), v pří-kladu je uveden i převod na dvouřádkovou matici: >> M = [1:4;5:8;9:12] %definice matice M = 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 >> V = reshape(M,1,[]) %jednoradkovy vektor V = 1 5 9 2 6 10 3 7 11 4 8 12 >> N = reshape(M,2,[]) %dvouradkova matice N = 1 9 6 3 11 8 5 2 10 7 4 12 23

Vektory a matice (18/19) Pokud potřebujeme převod na vektor po řádcích využijeme transpozici: >> M = [1:4;5:8;9:12] %definice matice M = 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 >> V = reshape(M’,1,[]) %jednoradkovy vektor V = 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 >> N = reshape(M’,2,[]) %dvouradkova matice N = 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 24

Vektory a matice (19/19) Funkce sum() u vektoru sečte všechny prvky vektoru, výstupem je číslo, u matice se sečtou všechny prvky ve sloupci, výstupem je vektor s délkou rovnou počtu sloupů původní matice, pokud je třeba sčítat prvky v řádcích lze opět použít transpozici. >> V = 0:2:10 V = 0 2 4 6 8 10 >> sum(V) ans = 30 >> M = [1:4;5:8;9:12] M = 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 >> sum(M) ans = 15 18 21 24 25

2D grafické výstupy (1/11) Základní funkcí pro vykreslování 2D grafů funkcí je plot(): plot(x, y)vygeneruje standardní 2D graf, kde x a y jsou stejně dlouhé vektory generující n bodů v grafu o souřadnicích [x(1) y(1)], [x(2) y(2)], …[x(n) y(n)], tyto body jsou v grafu standardně spojeny plnou čarou Příklad: Graf funkce y = 2·sin(x)+cos(2x)na intervalu x<0; 2> >> x = 0:0.01:2*pi; >> y = 2*sin(x) + cos(2*x); >> plot(x,y) 26

2D grafické výstupy (2/11) plot(x, y, s)vygeneruje standardní 2D graf (viz předchozí stránka, kde s je řetězec definující vizuální podobu vykreslované křivky. Řetězec s může obsahovat tyto specifické znaky: 1) barva čáry: b = modrá g = zelená r = červená c = tyrkysová m = fialová y = žlutá k = černá w = bílá 2) styl čáry: - = plná -- = čárkovaná : = tečkovaná -. = čerchovaná bez znaku = bez čar (jen body) 3) styl bodu: . = tečka o = kroužek + = křížek * = hvězdička s = čtvereček d = kosočtverec 27

2D grafické výstupy (3/11) 3) styl bodu (pokrač.): v = trojúhelník (vrchol dolů) ^ = trojúhelník (vrchol nahoru) < = trojúhelník (vrchol vlevo) > = trojúhelník (vrchol vpravo) p = pentagram h = hexagram Příklad: Model kružnice (parametri-cká definice): x = R·cos() y = R·sin()na intervalu <0; 2> po 0.2 rad a pro R = 5 s vy-kreslením červenou tečkovanou čárou, body jako hvězdičky >> fi = 0:0.2:2*pi; >> R = 5; >> x = R*cos(fi); >> y = R*sin(fi); >> plot(x,y,’r:*’) 28

2D grafické výstupy (4/11) plot(x1, y1, s1, x2, y2, s2, … xn, yn, sn) vygeneruje více standardních 2D grafů (viz předchozí stránky) do jednoho společného grafu Příklad: Kompozice dvou harmonic-kých signálů s různou frekvencí a amplitudou (počáteční fáze je nulová) >> t = 0:0.001:1; %casova osa >> f1 = 4; % frekvence 1 >> f2 = 2.5; % frekvence 2 >> A1 = 0.5; %amplituda 1 >> A2 = 0.7; %amplituda 2 >> s1 = A1*sin(2*pi*f1*t); >> s2 = A2*sin(2*pi*f2*t); >> s = s1 + s2; >> plot(t,s1,’g’,t,s2,’b’,t,s,’r’) 29

2D grafické výstupy (5/11) Další příkazy pro úpravu grafů: grid on a grid off - zobrazí resp. vypne mřížku hold on a hold off – do grafu se budou přidávat další křivky dalším voláním plot() resp. nové volání plot() překreslí celý graf (původní křivky se neobnoví) title(’řetězec’) – vloží do grafu titulek ’řetězec’ xlabel(’řetězec’) – vloží do grafu popis x-ové osy s textem ’řetězec’ ylabel(’řetězec’) – vloží do grafu popis y-ové osy s textem ’řetězec’ 30

2D grafické výstupy (6/11) plot(x1, y1, ’jméno_parametru_1’, hodnota_1, ’jméno_parametru_2’,hodnota_2, …) vygeneruje standardní 2D graf (viz předchozí stránky) se specifikací vybraných parametrů (viz help), jako příklad uveďme šířku čáry - LineWidth nebo velikost bodu - MarkerSize Příklad: Doplnění příkladu kom-pozice dvou harmonických sig-nálů o tlustou čáru >> plot(t,s1,’g’,t,s2,’b’) >> hold on >> plot(t,s,’r’,’LineWidth’,3) >> grid on >> title(’2 signals’) 31

2D grafické výstupy (7/11) Více samostaných grafů v jednom obrázku: subplot(m,n,p) – definuje společný obrázek pro m*n grafů, kde m je počet grafů nad sebou (řádky) a n je počet grafů vedle sebe (sloupců), hodnota p pak definuje pořadí příslušného podokna pro vykreslování grafu, např. subplot(3,4,2) následovaný vykreslením grafu plot() zobrazí tento graf ve druhém okně matice 3 x 4 grafů 32

2D grafické výstupy (8/11) Příklad: Kompozice pěti harmonických signálů se základní har-monickou 50 Hz – parametry harmonických uloženy v matici S %{ Printing of six graphs into one figure using subplot function Graphs 1 to 5 display harmonic components generated from matrix S, where the 1st column represents frequency in Hz, 2nd amplitude in V, 3rd initial phase in deg. Graph 6 display composition of all five harmonic component %} S = [50 3.37 26.4 %parameters of the 1st harm. component 100 1.23 33.4 %parameters of the 2nd harm. component 150 0.56 123.0 %parameters of the 3rd harm. component 200 0.13 22.5 %parameters of the 4th harm. component 250 0.34 310.5] %parameters of the 5th harm. component t = 0:0.0001:0.02; %time vector 33

2D grafické výstupy (9/11) %1st harmonic component sig1 = S(1,2)*sin(2*pi*S(1,1)*t+S(1,3)*pi/180); subplot(2,3,1) plot(t,sig1,'g') title('1st harmonic') xlabel('t [s]') ylabel('u1 [V]') grid on %2nd harmonic component sig2 = S(2,2)*sin(2*pi*S(2,1)*t+S(2,3)*pi/180); subplot(2,3,2) plot(t,sig2,'g') title('2nd harmonic') ylabel('u2 [V]') …… 34

2D grafické výstupy (10/11) …… %5th harmonic component sig5 = S(5,2)*sin(2*pi*S(5,1)*t+S(5,3)*pi/180); subplot(2,3,5) plot(t,sig5,'g') title('5th harmonic') xlabel('t [s]') ylabel('u5 [V]') grid on %signal composition sigc = sig1+sig2+sig3+sig4+sig5; subplot(2,3,6) plot(t,sigc,'r') title('signal composition') ylabel('u [V]') 35

2D grafické výstupy (11/11) Výsledné grafy v jednom obrázku: Příklad: BPC2E_Ex118.m 36

Téma následující přednášky DĚKUJI ZA POZORNOST Téma následující přednášky Příkazy v Matlabu, standardní funkce, 3D grafy