KREV - IMUNITA MUDr. Vladimír Compeľ.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
AUTOR: Ing. Helena Zapletalová
Advertisements

Obranné vlastnosti krve
Projekt: CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“
Aktivita č. 4: Biologie pod mikroskopem
Tělní tekutiny.
Obecná charakteristika krve jako tekuté tkáně. Funkce krve.
KREV VY_32_INOVACE_E2-15 AUTOR: Mgr. Iveta Bartošová
Krev.
Krev, její složení a funkce
Život jako leporelo, registrační číslo CZ.1.07/1.4.00/
Digitální učební materiál
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Číslo DUM:
SOUSTAVA OBĚHOVÁ 1. část KREV EU-OP VK VY_32_INOVACE_P9
Tělní tekutiny Krev Text: Reprodukce nálevníků.
Somatologie Mgr. Naděžda Procházková
Středn í zdravotnick á š kola, N á rodn í svobody P í sek, př í spěvkov á organizace Registračn í č í slo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Č.
F e r r i t i n. Každý, ať už vrcholový či výkonnostní sportovec, by si měl nechat pravidelně ročně (u vrcholového sportovce samozřejmě častěji) nechat.
Lymfatický (mízní) systém
Tělní tekutiny 1. Tkáňový mok tvoří prostředí všech tkáňových buněk
Tělní tekutiny Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o složení a funkci tělních.
krev, míza, tkáňový mok imunita
Somatologie Mgr. Naděžda Procházková
IMUNITNÍ SYSTÉM IMUNITA = schopnost organismu chránit se před patogeny (bakterie,viry,houby,prvoci  onemocnění) Nespecifická : Fagocytóza granulocytů,monocytů.
Autor: Mgr. Kateřina Žáková Určení: Tercie
Složení a funkce krve Krev je červená tekutá tkáň
Středn í zdravotnick á š kola, N á rodn í svobody P í sek, př í spěvkov á organizace Registračn í č í slo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Č.
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
Název Tělní tekutiny, opakovací test Předmět, ročník
VYPRACOVALA: Lucie Mansourová a Irena Svobodová
Základní vzdělávání - Člověk a příroda - Přírodopis – Biologie člověka
rozvod živin, kyslíku, odvod CO2 a odpadů metabolismu
Tělní tekutiny.
Imunita Cholera, 19. století.
Elektronický materiál byl vytvořen v rámci projektu OP VK CZ.1.07/1.1.24/ Zvyšování kvality vzdělávání v Moravskoslezském kraji Střední průmyslová.
Soustava oběhová Tělní tekutiny.
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
SOMATOLOGIE.
IMMUBLEND.
Tvoří ji: Tělní tekutiny Cévy srdce
Tělní tekutiny a krev Školení trenérů licence A Fakulta tělesné kultury UP Olomouc Biomedicínské předměty Doc. MUDr. Pavel Stejskal, CSc.
Krev SCHÉMATA, OBRÁZKY.
OBĚHOVÁ SOUSTAVA Tělní tekutiny Mgr. Jan Marek VY_32_INOVACE_Bi3r0214.
Krev Tělní tekutiny = voda obsažená v těle
KREV - sanguis Olga Bürgerová. Cíle: Popsat krevní buňky Popsat krevní buňky Vysvětlit funkci Vysvětlit funkci.
Funkce krve Transport O2 a CO2 Přenos chemické informace Termoregulace
Tělní tekutiny Autor: Eva Klabenešová
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_12_TĚLNÍ.
Název školyZŠ Elementária s.r.o Adresa školyJesenická 11, Plzeň Číslo projektuCZ.1.07/1.4.00/ Číslo DUMu VY_32_INOVACE_ Předmět Přírodopis.
Výukový materiál vytvořen v rámci projektu EU peníze školám Škola Základní škola Křižany-Žibřidice, okres Liberec, příspěvková organizace Žibřidice 271,
METODICKÝ LIST PRO ZŠ Pro zpracování vzdělávacích materiálů (VM)v rámci projektu EU peníze školám Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt:
Škola ZŠ Masarykova, Masarykova 291, Valašské Meziříčí Autor
VY_52_INOVACE_12_01_ oběhová soustava
MÍZNÍ SOUSTAVA.
Tělní tekutiny.
Přírodopis – 8. ročník, Krev
VY_32_INOVACE_13_Oběhová soustava
OBĚHOVÁ SOUSTAVA.
Č. DUMu: VY_32_INOVACE_06_krev
Oběhová soustava Červené krvinky.
Autor: Bc. Renáta Bojarská Datum: Název: VY_32_INOVACE_06_PŘ8_BO
Oběhová soustava Krev.
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Strančice, okres Praha - východ
Morfologie a fyziologie člověka
Tento materiál byl vytvořen rámci projektu EU peníze školám
zpracovaný v rámci projektu
Složení krve krevní plazma – tekutá složka b) krevní buňky
Červené krvinky - erytrocyty
Tělní tekutiny krev tkáňový mok míza.
Digitální učební materiál
Transkript prezentace:

KREV - IMUNITA MUDr. Vladimír Compeľ

Test A B 1. nemoci DC 1. Mediastinum 2. hemoglobin 2. dýchání 3. nosní dutina 3. plíce

KREV - IMUNITA MUDr. Vladimír Compeľ

KREV -červená neprůhledná tekutá tkáň … životně důležitá - složením a funkcemi!! Je to tekuté médium = tkáň, která spojuje všechny systémy v těle a má rozhodující význam pro látkovou výměnu, metabolismus, udržení vnitřní rovnováhy – homeostázy. Objem krve: 5,5 litrů u mužů 4,5 litrů u žen

Složení krve - složení: krevní plasma krvinky (bílé, červené) krevní destičky

Hematokrit Méně než polovinu objemu krve tvoří červené krvinky .. tuto hodnotu označujeme jako HEMATOKRIT 45% u mužů … HTK = 45 40% u žen … HTK = 40 55% 45%

Složení krve Krevní buňky - červené krvinky 5mil/1mm3 - krevní destičky 200.000/1mm3 - bílé krvinky 10.000/1mm3 (neutrofil, lymfocyt, bazofil, monocyt, eosinofil) Krevní plazma (žlutavá tekutina: obsahuje bílkoviny (albuminy, globuliny, fibrinogen), enzymy, minerály, vitamíny, cukry, protilátky…)

Červené krvinky Normální počet ERY: MUŽ: 4,3-5,3 ŽENA: 3,8-4,8 Počet Ery narůstá - ve vysoké nadmořské výšce – sportovci - při nedostatku kyslíku Tvar Ery má tvar piškotu … výhodný pro průnik O2 a CO2 membránou do červené krvinky a navázání na hemoglobin -život Erytrocytů trvá 120 dnů….pak apoptóza každou sekundu umírají a vznikají 2 mil. Erytrocytů !!! ERY vznikají v červené kostní dřeni ERYTROPOÉZOU

Červené krvinky - Erytrocyty Nemají jádro … nemůžou se dělit … dožívají 120 dnů, jejich likvidace probíhá ve slezině Obsahují hemoglobin, který slouží na přenos O2 a CO2 Vznikají v kostní dřeni (nitroděložně i v játrech a slezině) Pro svůj normální růst vyžadují -Fe železo: při nedostatku jsou ERY malé - mikrocyty= mikrocytární chudokrevnost =anémie. -vitamin B12: při nedostatku jsou ERY velké –makrocyty = makrocytární anémie – chudokrevnost.

Anémie = chudokrevnost

Erytropoetin Tvorbu ERY reguluje hormon ERYTROPOETIN, který vzniká v ledvinách. Při malém prokrvení ledvin (nedostatek O2) se vyplaví erytropoetin, který stimuluje kostní dřeň ke tvorbě ERYtrocytů …erytropoetin se zneužívá ve sportu … jako dopink

Hemoglobin Složení Hb: - bílkovina HEMu (s železem) - bílkoviny globinu Na železo (Fe) se váže O2 Vazba je velice volná a proto se kyslík velice lehce uvolňuje v plících nebo tkáních pouze difusí 100ml krve obsahuje 16 gr. hemoglobinu tj. 1 litr krve = 160gr Hb

Hemoglobin

Druhy hemoglobinu 1.karbAMINOhemoglobin = Hb s navázaným CO2 – odkysličená krev 2. OXYhemoglobin =Hb s navázaným O2 okysličená krev 3.karbOXYhemoglobin = Hb s navázaným CO (oxidem uhelnatým – otravy při topení pevnými palivy)

KREVNÍ BUŇKY ERY leukocyt trombocyt -červené krvinky (erytrocyty) -bílé krvinky (leukocyty) -krevní destičky (trombocyty)

Bílé krvinky - leukocyty NEU EO BAZO LY MONO

Bílé krvinky - leukocyty Granulocyty: Obsahují různě se barvící zrnka-granula Agranulocyty: Neobsahují žádná zrnka Hnis alergie viry viry viry - inf. bakt.zánět mononukleosa NEU, Eo = fagocytují, Bazo = obsahují heparin lymfo a mono – tvoří protilátky

Lymfocyty, Monocyty Lymfocyty: T-lymfocyty – vznikají v dřeni ale definitivně dozrávají v thymu. Mají velmi dlouhou životnost. Plní řadu funkcí při imunitě při alergiích – tvorba nevhodných protilátek IgE Ničí štěp při transplantaci… proto pacient PO TRANSPLANACI bere celý život léky tvoří různé pro a proti/zánětlivé mediátory – interleukiny=BUNEČNÁ IMUNITA B-lymfocyty – vznikají v dřeni, jsou nezávislé na thymu. cirkulují v krvi a po setkání s virem, bakterii apod. se proměňují a množí na tzv. plazmatické buňky, které tvoří protilátky=imunoglobuliny = HUMORÁLNÍ IMUNITA Monocyty: často vystupují z cévy do tkání, kde se mění na makrofágy a jsou schopní fagocytovat… pohlcovat viry, bakterie

Kmenová buňka Všechny krevní buňky vznikají z nediferencované kmenové buňky: Dle potřeby organizmu Dle stavu imunity, Dle napadnutí organizmu infekcí Dle rozvoje nemocí atd…atd…atd….. se z kmenové buňky diferencuje tá skupina buněk, která je potřebná v dané situaci

Kmenová buňka … erytrocyt

Krevní plazma osmolalita plasmy 280-300mOsmoll -slabě zásaditý vazký roztok bílkovin a elektrolytů Objem plasmy je 5% tělesné hmotnosti… asi 3 litry plasmy Vody 90%, rozpuštěných látek 8%… osmolalita plasmy 280-300mOsmoll pH plasmy 7,4+-0,04 !!!!!! (změny pH v setinách!!)

Složení krevní plazmy -organické látky (bílkoviny=200gr, cukry, tuky) nejdůležitější jsou bílkoviny: albuminy=4,8%, (přenášení léků, kovů, látek látkové výměny, enzymů) globuliny=2,8%, (protilátky), fibrinogen=0,03%(srážení krve). -anorganické látky (minerály a jejich soli) (Na,k,Cl,Mg, Ca, HCO3-hydrogen karbonát, P, Fe, Jód, Měď NaCl, Na2CO3) -voda

Bílkoviny krevní plazmy albuminy=malé molekuly albuminu vznikají v játrech, dobře váže vodu Molekula albuminu neprochází přes stěnu cévní, zůstává v lumen cév a proto váže na sebe vodu jak z krve, tak event. „nasává“ z okolní tkáně. Ztráta albuminu (při nemoci jater, ledvin) vede ke vzniku otoků, protože se voda v cévách neudrží s difunduje do podkoží – bérce. Přenášeč enzymů, hormonů –štítné žlázy, pohl.hormony, léků, kovů, „jídla“ globuliny = Vznik v lymfatických a plazmatických buňkách = a jsou to většinou protilátky=IMUNOGLOBULINY tj. protilátky proti virům, bakteriím, toxinům, plísním … při infekci, alergii narůstá hladina imunoglobulinů fibrinogen =Vzniká v játrech. Při porušení cévy úrazem se ze stěny uvolní řada aktivních látek, které aktivují a mění fibrinogen na vlákna FIBRINU. Tyto vláknité bílkoviny fibrinu „ucpou“ díru v poraněné cévě, do fibrinové síťky se zachytí krevní destičky a pak červené krvinky … vzniká sraženina… zástava krvácení. Žlutý- fibrín Červené ERY

Krevní destičky (Trombocyty) -malá nepravidelná tělíska Jedná se o úlomky velkých buněk z kostní dřeně – megakaryocytů -žijí asi 4dny -150-300 tisíc trombocytů zastavují krvácení tím, že po kontaktu s poraněnou stěnou cévní uvolňují velice aktivní látky (tromboplastiny), které spustí „kaskádu“ krevního srážení … 13 srážecích faktorů krve včetně fibrinogenu se aktivuje a „zalepí“ poškozenou cévu vznikem TROMBU

Funkce krve Funkce: teplo kyslík výživa imunita zástava krvácení regulace vnitřní rovnováhy

Funkce krve Funkce: -teplo - transport krev je v kontaktu se všema orgány, tkáněmi… Nejvíce je jí v žilách, nejméně ve svalech a plících. Akutní krvácení: ztráta 550ml organismus nezatíží (např. dárce krve) ztráta 1500ml je životu nebezpečná. Funkce: -teplo - transport -kyslík – transport …Erytrocyty - hemoglobin -výživa - transport …albuminy -imunita - bílé krvinky, protilátky -zástava krvácení – krevní deštičky, fibrinogen …. a celá řada srážlivých látek, proteinů… -vnitřní rovnováha (krev udržuje stále vnitřní prostředí, které má stejný obsah vody=(stejná hydratace-zavodnění) stejné množství minerálů =(osmolalitu tj. stejný osmotický tlak) stejné pH=(acidobazická rovnováha)

Acidobazická rovnováha krve Acidobazická rovnováha = kyselost plazmy (pH) (normální pH krve 7,4 +- 0,04) Trvalý metabolismus a trvalá svalová činnost tvoří trvale (CO2 a kyselinu mléčnou), které trvale okyselují buňky a krev …vzniká ACIDÓZA (překyselení) Hlavní neutralizátor je uhličitan sodný (BIKARBONÁT) který krev alkalizuje. Přehnaný posun pH na stranu zásaditou se označuje jako ALKALÓZA.

Acidobazická rovnováha krve Acidobazická rovnováha = kyselost plazmy (pH) pH plasmy 7,4+-0,04 !!!!!! (změny pH v setinách!!) Kolísání pH – acidóza …alkalóza změnami pH krve, (tj.změnami vnitřního prostředí) se mění reaktivita našeho organizmu, odlišně začínají pracovat naše metabolické enzymy v buňkách a vzniká únava, nepohoda, psychické problémy, změny metabolické, trávící apod. …nebo naopak se vše zlepší !! (tj.při změnách vlhkosti vzduchu, změnách počasí, barometrického tlaku…) pH krve je barometrem našeho těla a metabolických reakcí

Sedimentace Sedimentace ERY (=usazování červených krvinek) - je stav, kdy v nádobce klesají, sedimentují ERY ke dnu rychlost sedimentace je závislá: -na velikosti erytrocytů -na složení či hustotě plazmy, která je „hustější“ při zvýšeném množství fibrinogenu, globulinu, jiných složek Vysoká FW je u zánětů, nádoru, chudokrevnosti (anémie).

Imunita Charakteristický rys: rozptýlenost a pohyblivost imunitních buněk Buňky imunity cirkulují tělem… fantazie – délka cévního řečiště je asi 100 000km !! Chrání stovky m2 plochy sliznice a kůže… a orgány fantazie – plocha sliznice střeva, cév: 2 fotbal stadiony To znamená že, imunitní buňky jsou v krvi, ale i na kůži, sliznicích, močopohlavních cestách apod.

Imunita Buňky a protilátky (imunitní) (z imunitních buněk)

Buňky imunity

protilátky protilátky protilátky fagocytosa fagocytosa

Imunitní buňky Bílé krvinky – leukocyty monocyty lymgocyty (T-ly=Thymus, B-ly=kostní dřeň) plazmatické buňky eosinofily bazofily Ostatní buňky: makrofágy, NK buňky (proti nádorové a viry napadené) mastocyty - žírné buňka trombocyt - trombocidiny protibakteriální, chemotaxe Kupferove buňky Dendritické buňky

Mízné cévy

Metabolismus imunitní buňky Jádro, ER, Ribozomy, GA: genetika, protinádorový účinek imunita, alergie Mitochondrie: elektrárna na ATP Cytoplasma: metabolismus tuků, cukrů, Tg, bílkovin, VKR Membrány: receptory Cholesterol hormony, volné kyslík.radikály, receptory pro zachycení virů, bakterii, tox. látek

Metabolismus imunitní buňky Jádro, ER, Ribozomy, Golgiho aparát vyrábí látky: genetika, protinádorový účinek, alergie imunita Protilátky – Imunoglobuliny Interleukin, Interferon C3,4 komplementu TNF alfa

Imunita humorální a buněčná Humorální (protilátková) imunita: je zabezpečená cirkulujícími protilátkami – Imunoglobuliny (IgA,M,G,E) Porucha této imunity se projeví opakovanou celkovou infekce, nemoci jako angíny, zápaly plic, ledvin… Buněčná (povrchní, tkáňová, slizniční) imunita: je zabezpečená různými molekulami jako: Interleukin, Interferon, tromboxan, kiníny, TNF alfa apod. Porucha této imunity se projeví afty,opary, gynekologické výtoky apod.

Nemoci při poruše imunity Protilátková imunita buněčná imunita Angíny, záněty uší afty Záněty plic, dutin opary Kožní infekce hnisavé ekzémy Záněty ledvin záněty moč.cest Gynekolog.adnexitídy výtoky Různé bakteriální mononukleosy

Doplňková léčba Schopnost zvyšovat buněčnou imunitu mají: -Echinacea, žen-šen, Aloe, čínské houby…. (Ničitelé virů, bakterii, parazitů … Enzymy, vláknina… vitaminy, minerály, stopové prvky… Maitake trsnatec, Shiitake houževnatec, Reishi lesklohorka, Cordyceps housenice čínská, mycelium,

Doplňková léčba Schopnost zvyšovat humorální imunitu mají: Broncho-vaxom Uro-vaxom Biostim Ribomunyl Imudon

Doplňková léčba Doplní: nedostatek vitamínů, minerálů, stopových prvků, enzymů=kvalitnější práce imunitních buněk, tvorba protilátek Likviduje viry, plísně, bakterie, parazity Aktivuje imunitní systém: jako očkování- některé molekuly polysacharidů jsou podobné bakteriálním a virovým molekulám Aktivuji činnost imunitních buněk-buňky pracuji rychleji, lépe a rychleji migrují-stěhují se, odevzdávají si informace … Kvalitnější tvorba protilátek (Ig, IL, IF….)

… přátelé … děkuji za pozornost