Vojtěch Kubiš, Martin Šturc Radium 88Ra Vojtěch Kubiš, Martin Šturc

Obecně Protonové číslo 88 Elektronová konfigurace 88Ra[86Rn]: 7s2 1s2 2s2 2p6 3s2 3p6 4s2 3d10 4p6 5s2 4d10 5p6 6s2 4f14 5d10 6p6 7s2 Relativní atomová hmotnost 226,0254 Elektronegativita (Allred a Rochow) 0,97 Elektronegativita (Pauling) 0,90 Teplota tání (1013 hPa) 700 - 900°C (973,15 - 1173,15 K) Teplota varu (1013 hPa) 1700 - 1737°C (1973,15 - 2010,15 K) Hustota 5000 - 5500 kg/m3 Oxidační číslo II Skupenské teplo tání 8,5 kJ∙mol-1 Skupenské teplo odpařování 113 kJ ∙ mol-1 Registrační číslo CAS 7440-14-4

Vlastnosti stříbrobílý kov radioaktivní (vyzařuje silné α, β i γ záření) reaktivní (na vzduchu se ihned pokrývá vrstvou nitridu) nejčastějším izotopem je 226Ra (poločas rozpadu je 1600 let) karcinogenní, nahromadění v těle může způsobit rakovinu kostí

Marie Curie-Skłodowská Historie objeven 1898 Marií Curie-Skłodowskou ve smolinci z Jáchymova izolován roku 1911 elektrolýzou chloridu radnatého název z latinského „radius“ (paprsek) Marie Curie-Skłodowská

Výskyt ve všech uranových nerostech (velký výskyt uranových ložisek v USA, Austrálii) hlavně ve smolinci – těžil se v Jáchymově, v současnosti se těží v Kongu a v oblasti Velkých jezer v Kanadě smolinec z Jáchymova

Výroba elektrolýzou chloridu radnatého (RaCl2) anoda: 2Cl-  Cl2 + e- katoda: Ra2+ + 2e- → Ra následnou destilací se získává čisté radium ročně se vyrobí několik gramů radia

Sloučeniny nitrid radnatý – Ra3N2 oxid radnatý – RaO chlorid radnatý – RaCl2 hydroxid radnatý – Ra(OH)2 fluorid radnatý – RaF2 bromid radnatý – RaBr2 jodid radnatý – RaI2 uhličitan radnatý – RaCO3 dusičnan radnatý – Ra(NO3)2 síran radnatý – RaSO4

Využití fluorescenční barvy (velmi radioaktivní) – používaly se do hodinek a do leteckých přístrojů pro noční lety produkce radonu pro léčení rakoviny a dalších chorob bylo používáno jako zdroj neutronů většinou nahrazeno méně nebezpečnými radioizotopy (60Co) transmutace (jaderná přeměna) prvků

Zdroje Mikulčák Jiří a kol. Matematické, fyzikální a chemické TABULKY & VZORCE pro střední školy. 1. vyd. Praha: Prometheus, 2010. 282 s. ISBN 978-80-7196-264-9. Mikulčák, Jiří a kol. Matematické, fyzikální a chemické tabulky pro střední školy. 4. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1987. 356 s. Radium – Periodic Table of Elements: Los Alamos National Laboratory [online]. 2010-2011, [cit. 2011-12-13]. URL <http://periodic.lanl.gov/88.shtml>. Periodic Table of Elements – ELEMENT: RADIUM [online]. 2003, [cit. 2011-12-13]. URL <http://www.radiochemistry.org/periodictable/elements/88.html>. Radium – Chemicool Periodic Table [online]. 2011-02-24, [cit. 2011-12-13]. URL <http://www.chemicool.com/elements/radium.html>. Periodická Tabulka (Czech Periodic Table) [online]. 1997-2011, [cit. 2011-12-12]. URL <http://www.ptable.com/>. Radium – Wikipedie [online]. 2011-08-22, [cit. 2011-12-12]. URL <http://cs.wikipedia.org/wiki/Radium>. Radium – Wikipedia [online]. 2011-12-08, [cit. 2011-12-12]. URL <http://en.wikipedia.org/wiki/Radium>. STRAKA, Jan. Periodická tabulka prvků [online]. 1998-2011, [cit. 2011-12-13]. URL <http://www.tabulka.cz/>. WebElements Periodic Table of Elements | Radium [online]. 1993-2011, [cit. 2011-12-13]. URL <http://www.webelements.com/radium/>.