JIŽNÍ ASIE zaujímá celý poloostrov Přední Indie patří sem: INDIE (1 166 mil.) PÁKISTÁN (141,5 mil.) BANGLADÉŠ (129,2) NEPÁL (24,7) SRÍ LANKA (19,2) BHÚTÁN (2) MALEDIVY (0,3) v polovině 18.století zde získala vliv Velká Británie (vybudovali železnice, města, obchod) 1947- vzniká hinduistická Indie a muslimský Pákistán sporné území – Kašmír

PŘÍRODNÍ POMĚRY Povrch: - vysoká pohoří na severu (Himaláj, Karákorám, Hindúkuš) - rozsáhlá Indoganžská nížina (náplavová nížina tvořená nánosy veletoků Indusu, Gangy a Brahmaputry - jižní části vyplňuje Dekanská plošina lemovaná horskými pásmy Západní Ghát a Východní Ghát

HINDÚKUŠ HIMALÁJ KARÁKORAM DEKANSKÁ PLOŠINA VÝCHODNÍ GHÁT ZÁPADNÍ GHÁT

INDOGANŽSKÁ NÍŽINA GANGA INDUS DELTA BRAHMAPUTRY

PODNEBÍ JIŽNÍ ASIE PODNEBÍ JIŽNÍ ASIE Podnebí většiny poloostrova ovlivňují monzuny, přinášející dostatek srážek. (průměrné srážky 3000 mm za rok) Nejvíce jich spadne na jihozápadním pobřeží a na svazích Himaláje. (Čerápundží, v letech 1860-1861 bylo naměřeno 26 470 mm srážek, je to 2.nejdeštivější místo na světě) Velkou část indického subkontinentu zaujímá tropický podnebný pás, přecházející na severu do pásu subtropického. ČERÁPUNDŽÍ

VEGETACE JIŽNÍ ASIE Značný díl území náležejícího k tropům patří do oblasti tropických deštných lesů a tropických poloopadavých a opadavých lesů. Tyto lesy většinou ustoupily obdělávané půdě. Na západě poloostrova, kam už monzun nedosahuje, je relativně sucho (600 mm/rok), dokonce se tam vyskytují písečné pouště (Thar) a polopouště. Monzunový les jižní Asie se nazývá džungle. INDICKÁ DŽUNGLE ŽIVOT V POUŠTI INDIČTÍ SLONI

OBYVATELSTVO JIŽNÍ ASIE INDOVÉ-BÍLÁ RASA Složení obyvatelstva je pestré po stránce rasové, národnostní i jazykové. Většina obyvatel Indie, Pákistánu a Bangladéše patří k bílé(europoidní) rase a mluví indoevropskými jazyky (72%) K černé australoidní rase patří národy na jihu Indie, používající drávidské jazyky (25%). (například Tamilové) K žluté (mongoloidní) rase patří národy na severu subkontinentu, například Nepálci. ČERNÁ RASA ŽLUTÁ RASA

OBYVATELSTVO JIŽNÍ ASIE Národním náboženstvím Indie je hinduismus, který silně ovlivnil způsob života. Kastovní systém sice již není oficiálně uznáván, ale pořád má vliv na indickou společnost a často brzdí rozvoj v Indii. Druhé nejpočetněji zastoupené náboženství je islám rozšířený například v Pákistánu nebo v Bangladéši. V severní části subkontinentu převládá buddhismus. BRAHMÁNI-KNĚŽÍ KŠATRÍJOVÉ-VÁLEČNÍCI NEDOTKNUTELNÝ

OBYVATELSTVO JIŽNÍ ASIE Typický je vysoký podíl dětí a vysoký přirozený přírůstek (2-3%). Státní programy regulace porodnosti se nesetkaly s větším úspěchem. V roce 2000 překročil počet obyvatel 1 miliardu. Typická je rovněž vysoká negramotnost (50-65%), vláda klade v současnosti důraz na vzdělávání, dále nízká střední délka života (50-60 let), velká dětská úmrtnost a nízká kulturní a životní úroveň. Většina obyvatel žije na venkově, míra urbanizace je jenom 10-30%. Města jsou typická živelným růstem, mezi světová velkoměsta patří Bombaj a Kalkata, další střediska: Dillí, Madrás, Bengalore, Hajdarábád. Nejprůmyslovější oblastí je Západní Bengálsko. VĚKOVÁ PYRAMIDA NEJHUSTĚJI ZALIDNĚNÉ OBLASTI

ULICE KALKATY BOMBAJ DILLÍ VÁRANÁSÍ THÁR-OBYDLÍ NOMÁDŮ

KONFLIKTNÍ OBLASTI & PÁKISTÁNSKÁ ARMÁDA OBLAST KAŠMÍRU (INDIE&PÁKISTÁN) & TAMILŠTÍ POVSTALCI BUDHISTIČTÍ SINHÁLCI

ZEMĚDĚLSTVÍ Státy indického subkontinentu patří mezi rozvojové státy s dominujícím zastaralým a nevýkonným zemědělstvím. V zemědělství pracuje asi 70% obyvatel. Produktivita zemědělství je však nízká, primitivními způsoby obdělávání se dosahují nízké výnosy. V 60-letech proběhla v Indii a v Pákistánu tzv.zelená revoluce, cílem bylo zvětšení rozsahu zavlažovaných ploch, použití výnosnějších a často geneticky modifikovaných odrůd, použití hnojiv a pesticidů a mechanizace. Heslo revoluce: „od zvětšování ploch k zvyšování výnosů“ Tato strategie měla úspěch jen částečně. PRIMITIVNÍ ZPŮSOBY OBDĚLÁVÁNÍ GENETICKY MODIFIKOVANÁ KUKUŘICE

Nejúrodnější pro zemědělství je Indoganžská nížina, kde se pěstuje rýže. Ve vyšších a sušších polohách (Dekanská plošina) se pěstuje pšenice, kukuřice, proso. Typické je pěstování luštěnin (zejména pro domácí spotřebu). Při pobřeží se pěstují kokosové palmy, čajovník, podzemnice olejná, juta a další technické plodiny (bavlna, cukrová třtina). Vývozní plodiny ostatních států: - Bangladéš – juta - Pákistán – bavlník - Srí Lanka – čaj Indie má nejvyšší stavy skotu na světě (ale sotva 1/3 krav dává mléko, dojivost je nízká). ZEMĚDĚLSTVÍ ČAJ NA SRÍ LANCE JUTA INDICKÉ KRÁVY BAVLNÍK-PÁKISTÁN

PRŮMYSL DIAMANTOVÉ DOLY V JIŽNÍ INDII, BYL ZDE NALEZEN 3.NEJVĚTŠÍ DIAMANT SVĚTA –VELKÝ MAGNÁT Indie představuje mohutnou základnu levné pracovní síly. Průmysl využívá značné nerostné bohatství, těží se zde uhlí, železná ruda, bauxit, dřevo (často nelegálně), diamanty. Srí Lanka je známá těžbou granátu. Indie je v současnosti jeden z nejrychleji se rozvíjejících států, rozvíjejí se nová moderní odvětví (biotechnologie, elektrotechnika). V Západním Bengálsku je soustředěna výroba oceli a strojírenství. V Indii se vyrábí umělé družice, automobily (automobilka Tata Motors v Novém Dillí), jaderné zbraně. ISRO je indická vesmírná výzkumná organizace. Hajdarábád je střediskem indického Silicon Valley – dynamický rozvoj informatiky a výpočetních technologií, výroba počítačů, soustředění programátorských mozků. Mohutný rozvoj zaznamenala filmová výroba (Bollywood). Tradiční odvětví jsou textilní průmysl, potravinářství a drobná řemeslná výroba. Další státy indického subkontinentu: Pákistán (chemická výroba, strojírenství, jaderné zbraně), Bangladéš (textilní průmysl, dřevozpracující pr.). Důležitý je i rozvoj cestovního ruchu. GRANÁT ZE SRÍ LANKY TĚŽBA DŘEVA

ISRO INDICKÉ SILICON VALLEY TATA MOTORS INDICKÁ SONDA NA MĚSÍC KYBERNETICKÁ VĚŽ HAJDARÁBÁD ISRO

TYPICKÝ ODĚV INDICKKÝCH ŽEN - SÁRÍ INDICKÁ MÓDA FILMOVÁ VÝROBA TEXTILNÍ TOVÁRNA V INDII

INDICKÝ SUBKONTINENT STŘECHA SVĚTA ŽIVOT OVLIVNĚNÝ MONZUNY VELKÉ ŘÍČNÍ SYSTÉMY S HROZBOU POVODNÍ TŘI NEJLIDNATĚJŠÍ ZEMĚ SVĚTA RYCHLÝ POPULAČNÍ RŮST TŘI KULTURNĚ NÁBOŽENSKÉ REGIONY VLIV KOLONIÁLNÍHO SYSTÉMU CHUDÉ ROZVOJOVÉ STÁTY NEEFEKTIVNÍ ZEMĚDĚLSTVÍ