Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy:Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu:Zlepšení podmínek pro výuku na gymnáziu Číslo a název klíčové aktivity:III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Anotace Název tematické oblasti: Filozofie Název učebního materiálu: Posókratovské období antické filozofie - úvod, stoicismus Číslo učebního materiálu: VY_32_INOVACE_ZSV0311 Vyučovací předmět: Základy společenských věd Ročník: 4. ročník čtyřletého gymnázia, oktáva osmiletého gymnázia Autor: Radka Strašilová Datum vytvoření: Datum ověření ve výuce: Druh učebního materiálu: Prezentace Očekávaný výstup: Student objasní východiska pro názorové změny mezi sókratovským a posókratovským obdobím antické filozofie. Charakterizuje názory stoiků, vyjmenuje jejich nejvýznamnější představitele, dokáže vysvětlit pojmy ataraxie, apathea. Metodické poznámky:Červeně jsou vyznačené otázky, na které by měli studenti sami hledat odpověď, tzn. je potřeba jim poskytnout prostor k přemýšlení. Citáty Marca Aurelia a Senecy je možné zadat jako východiska úvahy za domácí úkol.

Posókratovské období 4. století p. n. l. – 1. století n. l. Úvod, stoicismus

rozpad říše Alexandra Makedonského řečí dvora a duchovní elity řečtina řecká kultura = základ evropské vzdělanosti Athény stále duchovním centrem, vedle nich např. i Alexandrie synkretismus (mísení řeckého myšlení s orientálními naukami a náboženstvími)

řecká kultura pozbývá národního charakteru, ale prosazuje se i římské kultuře pro původní filozofii spíše obdobím úpadku slavní učenci: Eukleidés – geometrie Archimédés – mechanika Ptolemaios – astronomie Galénos - lékařství

Stoikové stoá poikilé – barevná sloupová síň Představitelé: Zenón z Kítia ( př. n. l.) - zakladatel Seneca (4 – 65 n. l.) – vychovatel císaře Nera Epiktetos ( n. l.) – Rukověť morálky Marcus Aurelius (125 – 180 n. l.) – Hovory k sobě svůj systém dělí na logiku, fyziku a etiku – nejdůležitější (logika a fyzika pouze předstupně)

Logika vycházejí z Aristotela dělí ji na rétoriku a dialektiku empirici – poznání musí vycházet z jednotlivého, ze zkušenosti - duch je při narození „tabula rasa“ Fyzika materialismus monismus – formující síla (logos, nús, duše, nutnost, bůh) působí zevnitř vliv Hérakleita – zákonitost i pantheistické názory

Etika Ctnost – život ve shodě s přírodou Co to znamená? Co je přirozenost? Člověk má být prostý, důstojný, dobrý, bohabojný, má ctít právo, milovat bližní, plnit si své povinnosti ↓↓↓ Záruka zachování světového řádu (tzn. přirozenosti)

Čím je život (člověk) ovlivněn? 1. Tzv. věcmi v naší moci - našimi pocity, prožitky, přáními 2. Tzv. věcmi mimo naši moc - zdravím, majetkem, slávou, jinými lidmi atd. ↓↓↓ Člověk si má vypěstovat lhostejnost k tomu,co přichází z vnějšku, a tak dosáhne duševního klidu – ataraxie

jsme omezování zvláště afekty (pudy, vášněmi) úkolem člověka je bojovat proti nim, zbavit se jich apatheia – stav, kdy je člověk osvobozen od vášní

Marcus Aurelius „… a především se nerozptyluj a po ničem neprahni, nýbrž buď svobodný… Pamatuj, že věci se nedotýkají duše, nýbrž trvají mimo ni v nehybném klidu a každé tvé znepokojení vyvěrá toliko z představy v tobě… Bolest je zlo buď pro tělo – jen ať se tedy tělo o ní vysloví – nebo pro duši, ale ta má moc uchovat si svou jasnou pohodu a nedomnívat se, že je to zlo. Neboť každý soud a každá snaha, každá žádost i nechuť vzniká v našem nitru, a tam žádné zlo nepronikne…“ Co z toho může vyplývat?

Např. Jestliže mi někdo ublíží, není to můj problém, ale jeho. Mě (mou duši) to nemusí zajímat. Mým problémem by bylo, kdybych někomu ublížil já – tím bych poškodil svou duši = narušil svoji ctnost.

Seneca „Není podstatné, zemřeme-li dříve či později, na tom záleží, zemřeme-li dobře či špatně. Dobrá smrt však spočívá v úniku před nebezpečím špatného života.“ Co z toho vyplývá? Život pro něj není nejvyšší hodnotou, tou je pro něj jen dobrý, důstojný, smysluplný život (= nejvyšší ctnost)

ctnost člověk nemůže ztratit bez vlastního přičinění (individualismus) ctnost je dána podřízeností světovému řádu (shodě s přírodou) za důstojný, svobodný život stojí za to bojovat, zemřít zbabělá je smrt ze zoufalství, ze strachu (ne jakákoliv sebevražda!)

Zdroje: Archiv autorky.