Močovinový cyklus Jana Novotná.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
METABOLISMUS BÍLKOVIN I Katabolismus
Advertisements

Aminokyseliny.
Metabolismus aminokyselin
Metabolismus aminokyselin - testík na procvičení -
Projekt „Environmentální výchova ve školních úlohách, experimentech a exkurzích“ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/
TUKY (LIPIDY).
Metabolismus vybraných aminokyselin
Metabolismus A. Navigace B. Terminologie E. Sacharidy I. Enzymy
Úloha ledvin v regulaci pH
Vitamíny.
METABOLISMUS SACHARIDŮ
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je RNDr. Pavlína Koch ová CZ.1.07/1.5.00/ Autor materiálu:RNDr. Pavlína Kochová Datum.
Detoxikace endogenních a exogenních látek
Metabolismus aminokyselin II. Močovinový cyklus
Metabolismus A. Navigace B. Terminologie E. Sacharidy I. Enzymy
Metabolismus sacharidů
ORNITINOVÝ CYKLUS.
Metabolismus lipidů.
Steroidní hormony Dva typy: 1) vylučované kůrou nadledvinek (aldosteron, kortisol); 2) vylučované pohlavními žlázami (progesteron, testosteron, estradiol)
Metabolismus dusíkatých látek
Glykolýza Glukoneogeneze
Metabolismus sacharidů II.
METABOLISMUS LIPIDŮ.
Metabolismus proteinů
Metabolismus bílkovin
Krebsův a dýchací cyklus
Metabolismus purinů a pyrimidinů - testík na procvičení -
Citrátový cyklus a dýchací řetězec
Citrátový cyklus (CC) - testík na procvičení -
Přehled metabolických drah a jejich lokalizace v savčích orgánech
Energetický metabolismus
INTERMEDIÁRNÍ METABOLISMUS
Propojení metabolických drah
CYKLUS KYSELINY CITRONOVÉ KREBSŮV CYKLUS
Intermediární metabolismus
3. ISOENZYMY (isozymy) – způsob regulace v různých tkáních a za různých vývojových stádií. Isozymy nebo isoenzymy jsou enzymy lišící se sekvencí a složením.
Aminokyseliny celkem známo cca 300 biogenních AMK
MITOCHONDRIÁLNÍ TRANSPORTNÍ SYSTÉMY
Inzulin a tak Carbolová Markéta.
Glykolýza Glukoneogeneze Regulace
Metabolismus jednotlivých aminokyselin
METABOLISMUS AMINOKYSELIN
SOŠO a SOUŘ v Moravském Krumlově
METABOLISMUS AMINOKYSELIN
Biochemie ledvin Hlavní role ledvin  Účast na metabolismu aminokyselin / dusíku  Exkrece vody, solí a odpadních produktů.
Katabolismus bílkovin
Název školy:Gymnázium, Chomutov, Mostecká 3000, příspěvková organizace Autor: Datum tvorby: Mgr. Daniela Čapounová Název:VY_32_INOVACE_06C_17_Metabolismus.
Trávení lipidů. VSTŘEBÁVÁNÍ A TRANSPORT PRODUKTŮ TRÁVENÍ LIPIDŮ.
Peptidy a Proteiny. Aminokyseliny Stavební kameny proteinů 20 tzv. proteinogenních (biogenních) aminokyselin  tzv. α-aminokyseliny  Kromě nich se u.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Lydie Klementová. Dostupné z Metodického portálu ISSN:
Zlepšování podmínek pro výuku technických oborů a řemesel Švehlovy střední školy polytechnické Prostějov registrační číslo : CZ.1.07/1.1.26/
Zlepšování podmínek pro výuku technických oborů a řemesel Švehlovy střední školy polytechnické Prostějov registrační číslo CZ.1.07/1.1.26/
VSTŘEBÁVÁNÍ ŽIVIN A OSTATNÍCH SLOŽEK POTRAVY
Metabolismus bílkovin a aminokyselin
Metabolismus bílkovin
Krebsův a dýchací cyklus
Detoxikace endogenních a exogenních látek
Metabolismus aminokyselin.
METABOLIZMUS PROTEINŮ
Inzulín - Inzulín, mechanismus a regulace sekrece, receptory. Metabolické účinky inzulínu a jejich mechanismy. Trejbal Tomáš 2.LF 2010.
Lékařská chemie Aminokyseliny Peptidy, proteiny Primární, sekundární, terciární a kvartérní struktura proteinů.
Katabolické, Anabolické děje a Metabolismus
BIOCHEMICKÁ ENERGETIKA
Sacharidy Lipidy Bílkoviny Nukleové kyseliny Buňka
15b-Metabolismus dusíku
20_Glykolýza a následný metabolizmus
Biochemie – Citrátový cyklus
Lékařská chemie Aminokyseliny.
Biochemie – úvod do anabolismu
Biochemie – Katabolismus dusíkatých látek
Transkript prezentace:

Močovinový cyklus Jana Novotná

Oxidace aminokyseliny a tvorba močoviny Odpad nebo opětovné využití

Zdroje amoniaku Amoniak pochází z katabolismu aminokyselin a ty především z odbourávání proteinů – jak přijatých potravou, tak endogenních: trávicí enzymy proteiny pocházející z odloučených buněk povrchu GIT svalové proteiny hemoglobin intracelulární proteiny (poškozené, nepotřebné)

Amoniak musí být odstraňován: Amoniak je toxický, zejména pro CNS, protože reaguje s a-ketoglutarátem, a tak snižuje jeho dostupnost pro citrátový cyklus  kolaps CC a následně i syntézy ATP. Při poškození jater nebo vrozené metabolické poruše, kdy stoupá koncentrace amoniaku, se může objevit třes, nezřetelná řeč, rozmazané vidění, koma a smrt. Normální koncentrace amoniaku v krvi: 30-60 µM

2 MOŽNOSTI Opětovné využití Močovinový cyklus Fumarát Oxaloacetát Přehled katabolismu aminokyselin u savců

Odstranění dusíku z aminokyselin

Odstranění dusíku z aminokyselin Krok 1: odstranění aminoskupiny Krok 2: přesun do jater Krok 3: vstup do mitochondrie Krok 4: příprava dusíku pro vstup do močovino- vého cyklu Krok 5: močovinový cyklus

Exkreční formy dusíku amonný iont močovina kyselina močová b) c) NH4+ amonný iont močovina kyselina močová přebytek NH4+ se vyloučí jako amoniak (bakterie, vodní obratlovci nebo larvy obojživelníků), močovina (mnoho suchozemských obratlovců), nebo kyselina močová (ptáci a suchozemští plazi)

Krok 1. odstranění aminoskupiny Přenos aminoskupiny aminokyseliny na a-ketokyselinu  původní AK se mění na a-ketokyselinu a naopak:

Transaminaci katalyzují transaminasy (aminotransferasy) s koenzymem pyridoxalfosfátem: aminokyselina pyridoxalfosfát Schiffova báze

Krok 2: přesun aminoskupiny do jater Glutamát uvolní aminoskupinu jako amoniak v játrech. Aminoskupina z mnoha a-amino-kyselin se shromažďuje v játrech ve formě aminoskupiny L-glutamá-tu. Glutamát dehydrogenasa Jaterní glutamátdehydrogenasa savců má výjimečnou schopnost využívat jako kofaktoru jak NAD+ tak NADP+.

Látky dopravující dusík 1. Glutamát přenáší jednu aminoskupinu UVNITŘ buněk: transaminasy → na a-ketoglutarát přenášejí aminoskupinu za vzniku glutamátu Glutamátdehydrogenase → opačná reakce 2. Glutamin přenáší dvě aminoskupiny MEZI buňkami → uvolní je v játrech 3. Alanin přenáší aminoskupinu ze tkání (svalů) do jater

Přenos uvnitř buňky Přenos mezi buňkami V játrech

Transport aminodusíku při odbourávání svalových bílkovin Glukoso-alaninový cyklus Alanin vyplavený ze svalu a periferních tkání, je použit pro glukoneogenezi v játrech a glukóza je opětovně vychytávána svalem a periferními tkáněmi→ pyruvát → alanin atd. Aminodusík z alaninu je v játrech použit pro syntézu močoviny. (Obdoba cyklu Coriových). Obrázek převzat z učebnice: D. L. Nelson, M. M. Cox :LEHNINGER. PRINCIPLES OF BIOCHEMISTRY Fifth edition

Zdroje NH3 pro močovinový cyklus Oxidační deaminace Glu, nahromaděného transaminacemi a glutaminasovou reakcí; vzniká a-ketoglutarát a amoniak, který v játrech vstupuje do močovinového cyklu. Glutaminasová reakce – uvolňuje amoniak, který v játrech vstupuje do močovinového cyklu (v ledvinách do moče). Katabolismus Ser, Thr a His rovněž uvolňuje amoniak: Serin - threonin dehydratasa Serin →→ pyruvát + NH4+ Threonin →→ a-ketobutyrát + NH4+ Amoniak produkují také střevní bakterie.

Shrnutí: Nositelé dusíku  glutamát, glutamin, alanin 2 enzymy mimojaterní, 2 enzymy uvnitř jater: transaminasa (PLP) → a-ketoglutarát → glutamát glutamátdehydrogenasa (bez PLP) → glutamát → a-ketoglutarát (v játrech) glutaminsynthasa → glutamát → glutamin glutaminasa → glutamin → glutamát (v játrech)

Krok 3: vstup dusíku do mitochondrie

Krok 4: příprava dusíku pro vstup do močovinového cyklu Regulace

Krok 5: močovinový cyklus aspartate Ornithine transcarbamoylase Argininosuccinate synthase Arginase 1 Argininosuccinate lyase

Oxaloacetát → aspartát OOA

Močovinový cyklus – opakování, sled reakcí Karbamoylfosfát - jeho tvorba v mitochondriích je nezbytným předpokladem pro močovinový cyklus (karbamoylfosfátsynthetasa) Citrulin – tvorba z karbamoylfosfátu a ornithinu (ornithintranskarbamoylasa) Aspartát poskytuje další dusík pro tvorbu argininosukci-nátu v cytosolu (argininosukcinátsynthasa) Tvotba argininu a fumarátu (argininosukcinátlyasa) Hydrolýza argininu na močovinu a ornithin (arginasa)

Bilance močovinového cyklu NH3 + CO2 + 2ATP → karbamoylfosfát + 2ADP + Pi karbamoylfosfát + ornithin → citrulin + Pi citrulin + ATP + aspartát → argininosukcinát + AMP + PPi argininosukcinát → arginin + fumarát arginin → močovina + ornithin Celkem: 2NH3 + CO2 + 3ATP  močovina + 2ADP + AMP + PPi + 2Pi

Hotovost aminokyselin Dusíková bilance Tkáňové proteiny Puriny, hem, atd. Energie Vyloučení jako močovina a NH4+ Proteiny z potravy Hotovost aminokyselin Množství dusíku přijatého v potravě je v rovnováze s vylučováním jeho ekvivalentního množství. Asi 80% vyloučeného dusíku je ve formě močoviny.

Regulace močovinového cyklu Aktivita je regulována na dvou úrovních: potravou jsou primárně proteiny  hodně močoviny (aminokyseliny se využijí jako zdroj energie) Dlouhodobé hladovění  odbourávání svalových proteinů  hodně močoviny také Rychlost syntézy čtyř enzymů močovinového cyklu a karbamoylfosfátsynthetasy I (CPS-I) v játrech je regulována změnami danými požadavky na aktivitu močovinového cyklu.

Regulace močovinového cyklu Velmi rychle se enzymy syntetizují během hladovění u diety s vysokým obsahem proteinů Pomalu se enzymy syntetizují u dostatečné stravy obsahující cukry a tuky u bezproteinové diety

Regulace močovinového cyklu N-acetylglutamová kyselina – alosterický aktivátor CPS-I Vysoká koncentrace Arg → stimulace N-acetylace glutamátu acetyl-CoA

Deficience enzymů močovinového cyklu

Jaterní encefalopatie Toxicita amoniaku Jaterní encefalopatie Vysoká hladina amoniaku v krvi a jiných biologických tekutinách → difúze amoniaku do buněk, přes hematoencefalickou bariéru → zvýšená syntéza glutamátu z a-ketoglutarátu, zvýšená syntéza glutaminu. vyčerpání a-ketoglutarátu z CNS → inhibice citrátového cyklu a produkce ATP. Neurotransmitery – glutamát (excitační neurotr.) a GABA (inhibiční neurotr.), mohou přispívat k nežádoucím účinkům na CNS – bizarní chování.

Deficience N-acetylglutamátsynthasy: Nedostatek nebo genetická mutace enzymu (autosomálně recesivní) → selhání močovinového cyklu. Těžká novorozenecká porucha s fatálními následky, není-li zjištěna ihned po porodu. Hyperamonemie a celková hyperaminoacidemie u novorozenců (játra nejsou schopná syntetizovat N-acetylglutamát). Mezi časné příznaky patří apatie, zvracení a hluboké bezvědomí . Léčba: podává se strukturální analog N-karbamoyl-L-glutamát – aktivuje CPS-I, snižuje intenzitu poruchy.

Deficience karbamoylfosfátsynthetasy (CPS I): autosomálně recesivní metabolická porucha, spojená s rozvojem mentální retardace a vývojovým opožděním. Hyperamonemie je pozorována u 0 – 50% množství syntetizované CPS-I v játrech oproti normálu. Léčba: podává se benzoát a fenylacetát, vzniklý hippurát a Phe-Ac-Gln se vyloučí močí:

Deficience ornithintranskarbamoylasy (OTC): Nejčastější, nejobvyklejší porucha močovinového cyklu, v důsledku zmutované a neúčinné formy enzymu. Recesivní na X chromosom vázaná porucha, způsobená řadou různých mutací genu pro OTC – u mužů je porucha závažnější než u žen (muži jsou asymptomatickými heterozygoty). Dochází k mentální retardaci a zpoždění vývoje. Deficience argininosukcinátsynthasy – citrulinemie (citrulinurie) autosomálně recesivní metabolická porucha, neschopnost kondenzace citrulinu s aspartátem. Hromadění citrulinu v krvi, ve velkém množství je citrulin vylučován do moči. Citrulinemie typu I - obvykle se projevuje v prvních dnech života. Citrulinemie typu II - příznaky a symptomy se obvykle projeví až v dospělosti a postižen je hlavně nervový systém. Léčba – specifická náhrada argininem pro syntézu proteinů a tvorbu kreatinu a ornithinu.

Deficience argininosukcinátlyasy (argininosukcinát acidurie) Vzácné autosomálně recesivní onemocnění, argininosukcinát je vylučován ve velkém množství do moči. Závažnost příznaků se značně liší, je proto těžké určit vhodnou terapii - vhodné je dietní omezení dusíku . Deficience arginasy (argininemie) Vzácné autosomálně recesivní onemocnění, vzniká řada abnormalit ve vývoji a funkci CNS. Hromadění Arg v krvi a vylučování Arg a prekurzorů a produktů jeho metabolismu v moči. Léčba – dieta s nízkým obsahem dusíku s obsahem esenciálních aminokyselin.

Hlavní zdroj pro přednášku: D. L. Nelson, M. M. Cox : LEHNINGER Hlavní zdroj pro přednášku: D. L. Nelson, M. M. Cox : LEHNINGER. PRINCIPLES OF BIOCHEMISTRY Fifth edition