Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Úvod do molekulární biofyziky I
Advertisements

Aminokyseliny.
Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/ Výuková centra © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s.
BÍLKOVINY IV Rozdělení bílkovin
Nukleové kyseliny AZ-kvíz
PROTEINY - přítomny ve všech buňkách - podíl proteinů až 80%
NUKLEOVÉ KYSELINY BIOCHEMIE.
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona:III/2č. materiálu: VY_32_INOVACE_CHE_420.
Povrchové napětí kapalin
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: III/2VY_32_inovace_199.
aminokyseliny a proteiny
GYMNÁZIUM, VLAŠIM, TYLOVA 271
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: III/2VY_32_inovace_33.
Chemická stavba buněk Září 2009.
Peptidy.
Biologie buňky chemické složení.
BÍLKOVINY (STRUKTURA)
OBECNÁ CHEMIE KOLOIDNÍ SOUSTAVY Ing. Alena Hejtmánková, CSc.
Zpracoval Martin Zeman 5.C
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Střední zdravotnická škola, Národní svobody Písek, příspěvková organizace Registrační číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Číslo DUM:VY_32_INOVACE_KUB_09.
Nutný úvod do histologie
Nukleové kyseliny Struktura DNA a RNA Milada Roštejnská Helena Klímová
valin izoleucin leucin methionin
Chemická stavba bílkovin
Sloučeniny v organismech
Střední zdravotnická škola, Národní svobody Písek, příspěvková organizace Registrační číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Číslo DUM:VY_32_INOVACE_KUB_08.
STRUKTURA A VLASTNOSTI PROTEINŮ
úlohy proteinů Proteiny (bílkoviny) stavební katalytická
Bílkoviny a jejich metabolismus. Charakteristika Makromolekulární látky biopolymery Makromolekulární látky biopolymery Stavební jednotkou jsou  - AMK:
Aminokyseliny substituční deriváty karboxylových kyselin
Mezimolekulové síly.
Mezimolekulové síly.
Roztoky roztoky jsou homogenní, nejméně dvousložkové soustavy jsou tvořeny částicemi (molekulami, ionty) prostoupenými na molekulární úrovni částice jsou.
Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno
Stavební kameny a stavební zákony
FS kombinované Mezimolekulové síly
Metody imunodifuze a precipitace v gelech
Sacharidová složka nukleotidů
2014 Výukový materiál GE Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková Projekt: S anglickým jazykem do dalších předmětů Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.36/
Úvod do molekulární biofyziky
(aminokyseliny, peptidy…)
SOŠO a SOUŘ v Moravském Krumlově
Základy molekulární genetiky. Bílkoviny Makromolekuly složené z aminokyselin jedna molekula bílkoviny tvořena obvykle stovkami aminokyselin v živých organismech.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Lydie Klementová. Dostupné z Metodického portálu ISSN:
Bílkoviny-Proteiny Přírodovědný seminář – chemie 9. ročník Základní škola Benešov, Jiráskova 888 Ing. Bc. Jitka Moosová.
PROTEINY Řec. „proteios“=prvořadý Sloučeniny polypeptidového charakteru, které se nalézají ve tkáních všech živých organizmů syntéza: Rostliny + některé.
Autor: Ing. Michal Řehulka  Přírodní makromolekulární látky (Biopolymery)  Vytvářejí dlouhé vláknité molekuly  Nesou a uchovávají genetickou informaci.
Struktura živé hmoty Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno.
Ch_060_Nukleové kyseliny Ch_060_Přírodní látky_Nukleové kyseliny Autor: Ing. Mariana Mrázková Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková.
A MINOKYSELINY, PEPTIDY, BÍLKOVINY – STRUKTURA, VLASTNOSTI Mgr. Jaroslav Najbert.
Aminokyseliny Proteiny upraveno v rámci projektu OPPA Tento projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu a rozpočtu hl. města Prahy v.
1 PROTEINY © Biochemický ústav LF MU (H.P.)
Název školy: Základní škola Karla Klíče Hostinné
Úvod do molekulární biofyziky I
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
Nukleové kyseliny Charakteristika: biopolymery
Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech
Lékařská chemie Aminokyseliny Peptidy, proteiny Primární, sekundární, terciární a kvartérní struktura proteinů.
Chemická struktura aminokyselin
Geofyzika Země Teplota tání většiny minerálů roste s tlakem
Úvod do molekulární biofyziky I
Molekulární základy genetiky
Co to je DNA? Advanced Genetics, s.r.o..
Stavební kameny a stavební zákony
Mezimolekulové síly.
Organická chemie Martin Vejražka.
Bílkoviny.
BÍLKOVINY=PROTEINY.
Transkript prezentace:

Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno

Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno Struktura živé hmoty

Obsah přednášky Voda Vlastnosti koloidů Struktura bílkovin Struktura nukleových kyselin Tato přednáška se zabývá pouze vybranými složkami živé hmoty s význačnými biofyzikálními vlastnostmi. O významu některých elektrolytů je pojednáno podrobněji v přednášce věnované membránovým jevům. Další poučení je třeba hledat v učebnicích biologie a biochemie.

Voda Molekuly vody jsou silně polární. Mezi kyslíkem a vodíkem sousedních molekul vznikají vodíkové vazby. Spojují molekuly vody do shluků - klastrů.

Vodíková vazba mezi molekulami vody Kapalná voda Led Obrázky: http://cwx.prenhall.com/bookbind/pubbooks/hillchem3/medialib/media_portfolio/11.html

Koloidy Koloidy – označované též jako nepravé roztoky – jsou tvořené v rozpouštědle dispergovanými částicemi o velikosti 10 – 1000 nm. Podle druhu vazebných sil můžeme rozlišit dva druhy koloidů: Micelární (též asociativní, malé částice jsou spojeny do větších van der Waalsovými vazbami) Molekulární koloidy (částice jsou makromolekulami, jejich podjednotky jsou spojeny kovalentními vazbami)

Slabé chemické vazby Vodíková vazba Hydrofobní interakce van der Waalsovy vazby

Vlastnosti koloidů Mechanické: pevnost, pružnost, viskozita – podmíněny kovalentními i slabými chemickými vazbami Tyto vlastnosti závisejí na formě koloidu: sol (tekutý) nebo gel (pevný). Tvorba gelu = gelatinizace Optické: Rozptyl světla: Tyndallův jev (opalescence). Světlo se může na koloidních částicích rozptylovat. Stopa světelného paprsku procházejícího koloidem je zviditelněna světlem rozptýleným na koloidních částicích. Ultramikroskopie – před elektronovou mikroskopií bylo možno pozorovat koloidní částice ve světelném mikroskopu jako svítící body na temném pozadí (pozorování v tmavém poli). Optická aktivita: Některé koloidy mohou stáčet rovinu procházejícího polarizovaného světla Elektrické: viz přednáška o přístrojových metodách v molekulární biofyzice

Tyndallův jev v micelárním a molekulárním koloidu - V roztoku koloidního zlata http://mrsec.wisc.edu/edetc/cineplex/gold/ - V roztoku želatiny (bílkovina) http://link.springer-ny.com/link/service/journals/00897/papers/0006002/620095mb.htm

Druhy koloidů - biopolymerů Podle afinity biopolymeru k rozpouštědlu (vodě) Lyofilní (hydrofilní) – tvoří stabilní roztoky Lyofobní (hydrofobní) – tvoří nestabilní roztoky Podle tvaru biopolymeru (tvar je též ovlivňován rozpouštědlem!) Lineární (fibrilární – DNA, myosin, syntetické polymery….. též skleroproteiny, většinou nerozpustné v čisté vodě) Sférické (globulární – hemoglobin, glykogen … též sféroproteiny, většinou rozpustné v čisté vodě)

Chemické složení bílkovin Podle výsledku hydrolýzy: jednoduché (v hydrolyzátu jen aminokyseliny) složené (v hydrolyzátu nejen aminokyseliny) Nukleoproteiny Hemoproteiny Flavoproteiny Metaloproteiny Lipoproteiny ….. (viz biochemie)

-RCH-NH-CO-RCH- + H2O  -RCH-NH2 + -RCH-COOH Struktura bílkovin Strukturální jednotky bílkovin jsou aminokyseliny (AK), spojené peptidovou vazbou: -RCH-NH-CO-RCH-, která může hydrolyzovat: -RCH-NH-CO-RCH- + H2O  -RCH-NH2 + -RCH-COOH Karboxylové skupiny a aminoskupiny mohou disociovat nebo protonizovat. Např. kyselina glutamová a asparagová mají volnou karboxylovou skupinu: -COOH  -COO- + H+ AK lysin a arginin mají volnou aminoskupinu, která může protonizovat: -NH2 + H+  -NH3+ V bílkovinách nacházíme 20 různých AK, které rozdělujeme na AK s polárním a nepolárním postranním řetězcem. AK s aromatickým jádrem nebo heterocyklem (fenylalanin, tyrosin, tryptofan) silně absorbují UV záření kolem 280 nm. AK cystein obsahuje sulfhydrylovou (thiolovou) skupinu (-SH), která se oxiduje dehydrogenací a spojuje s dehydrogenovanou skupinou jiného cysteinového zbytku kovalentním disulfidickým můstkem (vazba -S-S-).

Struktura bílkovin Disulfidické můstky stabilizují strukturu bílkoviny (hovězí ribonukleáza A) http://cwx.prenhall.com/horton/medialib/media_portfolio/text_images/FG04_28a-b.JPG Absorpční spektrum volného fenylalaninu, tyrosinu a tryptofanu v UV oblast Podle:http://www.fst.rdg.ac.uk/courses/fs460/lecture6/lecture6.htm

Struktura bílkovin Primární (sekvence kovalentně vázaných AK zbytků) Sekundární (vzájemné prostorové uspořádání sousedních článků polypeptidového řetězce – dána především vodíkovými vazbami) a-šroubovice b-struktura (skládaný list) jiná Terciární (prostorové uspořádání polypeptidového řetězce jako celku – dána hydrofobními a vodíkovými vazbami, stabilizována -S-S- můstky) Kvartérní (způsob nekovalentního spojování jednotlivých polypeptidových řetězců – podjednotek - do vyšších celků) Homogenní – všechny podjednotky jsou stejné Heterogenní – podjednotky dvou nebo více druhů

Podle: http://cwx. prenhall

b-struktura (skládaný list – antiparalelní model) http://www-structure

Trojitá šroubovice kolagenu http://cwx. prenhall

Podle: http://cwx. prenhall

Struktura nukleových kyselin (NA) Mononukleotidy (strukturní podjednotky NA) jsou tvořeny: Pyrimidinovými (C, U, T) nebo purinovými (A, G) dusíkatými bázemi Cukrem (ribózou nebo deoxyribózou) Zbytkem kyseliny fosforečné DNA: až stovky tisíc podjednotek. M.h. 107 – 1012. Dva řetězce (vlákna) tvoří antiparalelní dvoušroubovici. RNA: m-RNA (mediátorová, messenger) t-RNA (transferová) r-RNA (ribosomální) (virová RNA)

http://cwx.prenhall.com/horton/medialib/media_portfolio/text_images/FG19_13_90035.JPG

B-DNA http://cwx. prenhall

A-DNA – dehydratovaná, B-DNA – běžně se vyskytuje za fyziologických podmínek, Z-DNA – v sekvencích bohatých na páry CG

Nadšroubovicová (superhelikální) struktura kruhové DNA Podle http://cwx.prenhall.com/horton/medialib/media_portfolio/text_images/FG19_191C.JPG

Struktura chromatinu http://cwx. prenhall

Transferová RNA pro valin – schematicky t-RNA z kvasnic ↓ http://cwx.prenhall.com/bookbind/pubbooks/hillchem3/medialib/media_portfolio/text_images/CH23/FG23_14.JPG, http://www.imb-jena.de/cgi-bin/ImgLib.pl?CODE=4tra

Ribosomální RNA http://www. imb-jena. de/cgi-bin/htmlit. pl

Konformační změny a denaturace biopolymerů Změny sekundární, terciární a kvartérní struktury biopolymerů označujeme jako konformační změny. Mohou být jak reverzibilní tak ireverzibilní. nativní stav biopolymeru = funkční stav biopolymeru. Jinak se biopolymer nachází v denaturovaném stavu.

Denaturační faktory Fyzikální: Chemické: Zvýšená teplota Ionizující záření Ultrazvuk ….. Chemické: Změny pH Změny v koncentraci elektrolytů Těžké kovy Denaturační činidla rozrušující vodíkové vazby - močovina Kombinace těchto faktorů: ionizující záření nebo ultrazvuk působí přímo a/nebo nepřímo (chemicky prostřednictvím volných radikálů)

Autor: Vojtěch Mornstein Obsahová spolupráce: Carmel J Autor: Vojtěch Mornstein Obsahová spolupráce: Carmel J. Caruana, Viktor Brabec Grafika: Lucie Mornsteinová Poslední revize: Srpen 2012