PENÍZE A FINAČNÍ SYSTÉM Stanislav Polouček Slezská universita Obchodně podnikatelská fakulta Karviná

FUNKCE PENĚZ prostředek směny (medium of exchange) účetní (počítací, zúčtovací) jednotka (unit of account) uchovatel hodot (store of value)

FORMY PENĚZ zbožové peníze (commodity money) neplnohodnotné peníze (fiat money) s nuceným oběhem papírové peníze kryté zlatem a za zlato směnitelné bankovky a státovky hotové peníze a depozitní peníze

Grashamův zákon (ve výkladu Ch. Gida) „V každé zemi, kde jsou v oběhu dvě zákonné mince, vypuzuje vždy špatná mince dobrou.“ jsou-li v oběhu souběžně otřené mince s mincemi novými znehodnocené papírové peníze s penězi kovovými lehké mince s mincemi těžkými špatná mince dobrá zůstává v oběhu mizí: tezaurací platbami do zahraničí prodejem na váhu

Měnová báze a peněžní zásoba MĚNOVÁ BÁZE = OBĚŽIVO + REZERVY (monetary base = currency + reserves) papírové peníze a mince (vydané centrální bankou) část emitovaných peněz a mincí zůstává v trezorech centrální banky i komerčních bank jako rezervy, součástí rezerv jsou také vklady bank u centrální banky x PENĚŽNÍ ZÁSOBA hotovost (cash) papírové peníze a mince v držbě nebankovních institucí + depozita + další aktiva

Money and near money in the UK (May 1986, ₤ billion) Cash in circulation 12,8 Banks‚ till money and deposits with Bank of England 1,9 Wide monetary base M0 14,7 Sight deposits (non-interest-bearing) 23,0 Sight deposits (interest-bearing) 29,0 Money supply M1 64,8 + UK private sector sterling time deposits 71,8 Money supply ₤M3 136,6 + UK private sector deposits in other currencies 21,1 Money supply M3 157,7 ₤M3 - deposits of over 2 years maturity - 2,1 + money market instruments 2,7 + savings institutions deposits and securities 95,6 + cerfiticates of tax deposits 3,2 + shares and deposites with building societes 16,0 Private sector liquidity PSL2 252,0

Podíl oběživa na HDP v některých zemích (oběživo v % HDP, 1973-1993)

Průměrný a mezní peněžní multiplikátor   M ΔM m = ------ m* = ------- B ΔB kde M ……… peněžní zásoba, ΔM ………. přírůstek peněžní zásoby, B ……… měová báze, ΔB ……….. přírůstek měnové báze.

UKAZATELE PENĚŽNÍ ZÁSOBY (1) klasifikace na základně likvidity M1 = oběživo + depozita na požádání = na viděnou (demand = sight deposits) - nejlikvidnější aktiva patří do M2 běžné účty neúročené x úročené NOW účty + ATS účty (Negotiable Order of Withdrawal Accounts + Automatic Transfer Service Accounts)

UKAZATELE PENĚŽNÍ ZÁSOBY (2) M2 (M1 + termínová depozita) (time deposits) depozita na účtech úspor overnight repurchase agreements, overnight Eurodollars money market mutual funds money market deposit accounts quasi peníze, „téměř” peníze (near money) dynamický růst v poválečném období, ale i od počátku 19. století

Vymezení veličiny M2 v České republice quasi peníze, tj. termínová depozita úsporová depozita depozita v cizích měnách graf Agregáty peněžní zásoby (podle Bundesbanky) M1, tj. hotovost vklady na viděnou

Struktura peněžního agregátu M2 v České republice (prosinec 1999, v %)

UKAZATELE PENĚŽNÍ ZÁSOBY (3) M3 (M2 + další likvidní aktiva) různý přístup v různých zemích USA M3 zahrnuje: termínová depozita nad 100 000 USD term repurchase agreements

AGREGÁTY PENĚŽNÍ ZÁSOBY, POUŽÍVANÉ BUNDESBANKOU M1 = oběživo a vklady na viděnou M2 = M1 + termínové vklady na dobu kratší než 4 roky M3 = M2+ depozita s výpovědní lhůtou bez money market funds

The Economist, 2006, November 11, s. 113.

Význam jednotlivých ukazatelů peněžní zásoby výhody a nevýhody užších a širších ukazatelů peněžní zásoby vývoj ukazatelů peněžní zásoby může být paralelní, ale i protikladný vliv změn úrokových sazeb, jejich vliv na různé druhy depozit (depozita na požádání jsou úrokově vysoce elastická, tj. růst úrokových sazeb vede k růstu M1)

Vývoj peněžních agregátů v České republice (31. 5. 1992-31. 5 Vývoj peněžních agregátů v České republice (31.5.1992-31.5.1993, index proti stejnému období minulého roku - odhad)

Komerční banky a tvorba peněz ve středověku zlatníci a klenotníci zárodky rezervního bankovnictví s částečným krytím bankovek depozitní multiplikátor

Bankovní systém centrální (emisní) banka a komerční banky (two-tier banking system) v Československu od ledna 1990 (Maďarsko 1987, Polsko 1989, Bulharsko a Rumunsko 1990) od 1.1. 1990: zákon o Státní bance Československé guvernér a bankovní rada nezávislost centrální banky od 1.1. 1990 zákon o bankách a spořitelnách zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance + zákon č. 21/1992Sb., o bankách

Vztah centrální banky a komerčních bank centrální banka pmr komerční banka komerční banka banka komerční

Multiplikační efekt depozit banky běžné vklady (CZK) rezervy (CZK) banka 1 100 000 20 000

Multiplikační efekt depozit banky běžné vklady (CZK) rezervy (CZK) banka 1 100 000 20 000 banka 2 80 000 16 000

Multiplikační efekt depozit banky běžné vklady (CZK) rezervy (CZK) banka 1 100 000 20 000 banka 2 80 000 16 000 banka 3 64 000 12 800 banka 4 51 200 10 240 banka 5 40 960 8 192 banka 6 32 768 6 554

δM = CZK 100 000 + CZK 80 000 + CZK 64 000 + CZK 51 200 + CZK 40 960 + … = 1 - 0,8

Celkový a dodatečný přírůstek depozit δM = σ * D δM … celkový přírůstek depozit Dd = δM - D = = σ * D - D = D (σ - 1) Dd … dodatečný přírůstek depozit

KVANTITATIVNÍ TEORIE PENĚZ vznik v 16. století, řada variant (J. Bodin, J. Lock, D. Hume, D. Ricardo) transakční varianta I. Fishera M x V = P x T cambridgeská varianta A. Marshalla M = k x P x y

Různé formulace kvantitativní teorie peněz 1. ceny rostou v určité proporci k růstu množství peněz 2. růst cen není proporcionální růstu množství peněz 4. růst množství peněz je příčinou jakéhokoliv celkového zvýšení cen 3. zvýšení množství peněz může být příčinou růstu cen 6. jediným výsledkem zvětšení množství peněz je snížení jejich hodnoty 5. růst množství peněz je vždy příčinou a nikdy následkem změn cen

Ricardova kvantitativní teorie peněz v zahraničním obchodě (1)

Ricardova kvantitativní teorie peněz v zahraničním obchodě (2)

Ricardova kvantitativní teorie peněz v zahraničním obchodě (3)

Ricardova kvantitativní teorie peněz v zahraničním obchodě (4)

Charakteristické rysy Ricardovy kvantitativní teorie peněz absolutizuje funkci peněz jako oběživa nerozlišuje mezi plnohodnotnými penězi a peněžními známkami předpokládá, že v oběhu může být libovolné množství kovových peněz přenáší zákony oběhu papírových peněz na oběh peněz kovových uvažuje o množství a hodnotě obíhajících peněz z hlediska mezinárodního oběhu drahých kovů

RYCHLOST OBĚHU PENĚZ (velocity of money) důchodová x transakční rychlost oběhu peněz stabilita rychlosti oběhu peněz

MONETARISTICKÁ VARIANTA KVANTITATIVNÍ TEORIE PENĚZ (1) M. Friedman vychází z důchodové verze kvantitativní teorie peněz a doplňuje ji o keynesiánskou teorii preference likvidity důsledně rozlišuje nominální a reálné veličiny bere v úvahu očekávání rozlišuje krátkodobé a dlouhodobé důsledky změn cen

MONETARISTICKÁ VARIANTA KVANTITATIVNÍ TEORIE PENĚZ (2) kvantitativní teorie peněz je teorií poptávky po penězích poptávka po penězích je stabilní, protože závisí na permanentním důchodu nabídka peněz je exogenní veličina určovaná centrální bankou třeba dlouhodobě stabilní nabídku peněz 3-5 % odpovídajících růstu ekonomiky, resp. HDP

MONETARISTICKÉ POJETÍ INFLACE příčinou je rychlejší růst nabídky peněz než je růst poptávky po penězích inflace z hlediska očekávání adaptivních racionálních inflace anticipovaná neanticipovaná inflace: otevřená potlačovaná přerušovaná stálá

ČASOVÉ ZPOŽDĚNÍ (lag) doba, než se změna výchozí veličiny (např. úrokové sazby) odrazí ve změně požadované veličiny (HDP) empirické výzkumy (M. Friedman) zpoždění ve vzestupné fázi cyklu 5-21 měsíců a v sestupné fázi cyklu 13-24 měsíců