Jaderná Elektrárna
Největší elektrárny ve světě Největší elektrarárny ve světě č. Název elektrárny Umístění (lokalita) V provozu od Instalovaný výkon 1. Kašiwazaki Japonsko 1980 8 212 2. Ulčin Jižní Korea ? 6 157 3. Jóngkwang 6 137 4. Záporoží Ukrajina 1977 6 000 5. Gravelines Francie 1975 5 706 6. Cattenom Největší elektrárny ve světě 1979 5 448 7. Palulel 5 320 8. Bruce Kanada 5 090 9. Ohi 4 710 10. Fukušima 1 1996 4 696 11. Fukušima 2 1981 4 400 12. Balakovo Rusko 1976 4 000
Rozmístění Jaderných elektráren v Evropě:
Rozmístění Jaderných elektráren ve světě: V roce 2011 bylo ve 29 státech světa podle statistik v provozu 443 jaderných reaktorů s celkovou instalovanou kapacitou 377 750 MWe. Celosvětově tyto reaktory vyrábějí asi 14 % světové elektřiny. Plánuje se výstavba 158 reaktorů.
Výhody Nevýhody Žádné emise skleníkových plynů Riziko nehody Nízké ceny paliva Radioaktivní odpad Velké palivové rezervy Terorismus a zneužití jaderných technologií Vysoké náklady na údržbu Výhody Nevýhody
Vyhořelé palivo - Tvoří méně než 1 % objemu všech jaderných odpadů ale obsahuje přes 90 % veškeré radioaktivity - Je považováno za odpad, ale může se stát palivem pro jiný typ jaderné elektrárny - Z reaktoru se vyjme a převeze se do bazénu vyhořelého paliva, který je vedle reaktoru. Tam jsou palivové články pod vodou uloženy 3 až 4 roky. - Až radioaktivita klesne cca na 50 % původní hodnoty, vloží se články do speciálních kontejnerů a odvezou se do meziskladu vyhořelého paliva.
ČERNOBYLSKÁ HAVÁRIE - Stala 26. dubna 1986 v černobylské jaderné elektrárně na Ukrajině - Jde o nejhorší jadernou havárii v historii jaderné energetiky a jednu ze dvou havárií stupně 7 (druhá je Fukušima), tj. nejvyššího stupně podle mezinárodní stupnice jaderných událostí INES. - Během riskantního pokusu v Černobylu došlo k přehřátí a následné explozi jednoho z reaktorů a do vzduchu se uvolnil radioaktivní mrak, který postupoval západní částí Sovětského svazu, Východní Evropou a Skandinávií, do celé severní polokoule. - Byly těžce kontaminovány rozsáhlé oblasti Ukrajiny, Běloruska a Ruska, což si vyžádalo evakuaci a přesídlení více než 350 000 lidí.