Plži (Gastropoda) Měkkýši Matěj Vyskočil
Historie První jedinci (břichonožci) se vyskytují již ve spodním kambriu V ordoviku až kambiu dochází k velkému rozvoji břichonožců První suchozemští vznikají v karbonu (odvození z předožábrých), plicnatí vznikají v triasu Jejich vývoj byl ovlivněn vymíráním na konci permu Vrchol rozvoje dosáhli v terciéru a v současnosti V průběhu evoluce došlo ke ztrátám schránek a vznikají také nazí plži
Charakteristika Bezobratlí živočichové Tělo má zřetelně odlišnou hlavu, útrobní vak a nohu Jeden či dva páry tykadel Ústa opatřená radulou K dýcháni u such. plžů slouží plíce, u vodních žábra Noha je plochá, svalnatá, silně žláznatá a slouží k lezení po podkladu Ulita bývá aragonitová, nesvinutá nebo spirálně vinutá Povrch ulity může být hladký nebo můžou vznikat hrbolky, trny a ostny
Ekologie Nejúspěšnější skupina měkkýšů (50000-100000 druhů) Nevyhovuje jim chladné klima Většina žije v mořích, dále žijí v řekách a na zemi V mořích osídlily jak mělkovodní tak i hlubokovodní prostředí Spásají řasy nebo vegetaci, řada plžů je dravých a potravně specializovaných na určitý druh kořisti
Homolice síťkovaná Povrch ulity se leskne jako porcelán. Žije v jižních teplých mořích a jejich lov není bez nebezpečí. Na povrchu jsou ostré zoubky a dovnitř ústí vývody jedových žláz. Po uštknutí se někdy dostavují příznaky ochrnutí
Hlemýžď zahradní Druh suchozemského plže z čeledi hlemýžďovití. Základní stavba těla je stejná jako u ostatních stopkookých plžů. Má kulovitou ulitu širokou 32-50 mm a vysokou 30-50 mm. žije na vlhkých a stinných místech v trávě, v křoví, na okrajích lesů. Objevuje se také na zahradách.
Plzák španělský Plž z čeledi plzákovitých pocházející z Pyrenejského poloostrova, který se poslední dobou šíří Evropou. Jde o velice nepříjemný invazní druh škodlivého plže, který vytlačuje původní druhy plzáků a páchá obrovské škody v zemědělství.
Bahenka živorodá
Slimák zahradní
Plzák