Korálnatci ( Anthozoa ) Acropora

Zařazení: Říše: Živočichové - Animalia Kmen: Žahavci - Cnidaria Třída: Korálnatci - Anthozoa Větevník mozkový

Popis: Přisedlí, výlučně mořští žahavci, v jejichž životním cyklu se objevuje pouze stadium polypa. Žijí jednotlivě i koloniově. Délka: jednotlivý polyp až 2 cm kolonie dosahují v průměru až 3 m

Způsob života: Korálové výtvory se skládají z velkého množství jednotlivých pevně uchycených polypů, kteří společně vytvářejí jakési větvičky nebo jiné tvary. Jednotliví polypi mají krátký, válcovitý tvar s otvorem na horním konci, který je olemován věnečkem chapadel. Jsou spojeni kanálky z několika vrstev buněk, kterými si mohou předávat natrávenou potravu. Korálnatce můžeme rozdělit do dvou skupin. první skupinu tvoří polypové, kteří si budují vápenatou schránku a nazývají se větevníci, do druhé skupiny se řadí polypové s peříčkovitými chapadélky. Větevníci si podezdívají svůj masivní skelet destičkou tvořenou nožním terčíkem. Díky tomuto pevnému přichycení se polyp v nebezpečí může bleskurychle zatáhnout do ochranného vápenatého pancíře. Jiné druhy korálnatců vypadají masitě a mohou se v proudu vody naklánět a uhýbat, protože jejich kostru tvoří jednotlivé vápenaté tyčinky uložené v rosolovité vrstvě.

Potrava: Korálnatci jsou aktivní v noci. Živí se planktonem a organickými částečkami vznášejícími se ve vodě. Kořist chytají pomocí ochromujících žahavých buněk, jejichž vymršťující se žahavá vlákénka jsou poseta drobounkými zpětnými háčky. Mnozí korálnatci si pěstují uvnitř těla jako potravu řasy, které za využití slunečního světla přeměňují oxid uhličitý v energii. Tyto řasy dodávají větvičkám korálnatců žlutohnědé zbarvení. Větevníci, kteří jsou závislí na řasách, mohou přežít pouze v takových hloubkách, kam pronikne mořskou vodou sluneční svit. Porost vápenatých řas na povrchu kolonie větevníků pomáhá zpevnit celkovou konstrukci útesu.

Rozmnožování: Kolonie korálnatců vzniká pučením, což je nepohlavní způsob rozmnožování, při němž se od starého jedince oddělí malý výrůstek, který doroste v kompletního nového mladého jedince. Pupeny vznikají buď na tkáních spojujících jednotlivé jedince v kolonii, nebo vyrážejí v místě nožního terčíku mateřského jedince. Při fázi ubývajícího měsíce vypouštějí korálnatci do vody biliony vajíček a spermií a připravují tak mnoha mořským živočichům bohatou hostinu. Všichni polypové jednoho druhu vypouštějí své pohlavní buňky současně v téže době. Z oplodněných vajíček se vyvíjejí drobounké larvy, které pak vytvářejí podstatnou část zooplanktonu.

Prostředí: Korálnatci žijí nejčastěji v mělčích teplých mořích. Teplota vody zde zpravidla neklesá pod 16 stupňů C. Pokud se teplota znatelně odchýlí, daří se jim jen průměrně. Některé druhy korálnatců potřebují stanoviště s vodou prostoupenou slunečními paprsky. Větevníci nacházejí ideální prostředí do hloubky 45 m, laločníci žijí až do hloubky 100 m. Větevníci se neusazují v ústích řek, kde velmi rychle odumírají, protože nesnášejí, omývá-li je čerstvá přitékající voda a v ní rozpuštěné bahno. "Lovící" korálnatci se s oblibou usazují v oblastech s podmořskými proudy, protože zde snadněji polapí svými chapadly nějakou kořist. Citlivé, ale pružné rohovitky snášejí i mírné proudění na rozdíl od pevných a křehkých rohovníků. Někteří korálnatci obývají kromě tropických a subtropických vod i Severní moře.

Ochrana korálnatců: Korálnatci jsou velmi křehcí, a tak je velmi často zničí vlečené kotvy lodí nebo bezohlední potápěči. Některé druhy korálnatců téměř vyhubil obchod se suvenýry. Gorgonie

Vypracovali: Michal Matoušek, David Kopecký Funghia paumotensis

Zdroje: http://www.biolib.cz/, http://www.wikipedia.org/, http://www.google.com/, http://www.picsearch.com/ Větevník Sasanka koňská