fenolformaldehydové pryskyřice (fenoplasty, bakelity) Vendula Kadlecová, 5.C
jsou všude kolem nás nejstarší a nejrozšířenější plastické hmoty (1907) fenoplasty: pryskyřice, tmely, lepidla, pojiva, laky a lisovací i vrstvené hmoty na základě fenolu a jeho homologů makromolekulární látky, vznikající polykondenzací fenolu a jeho homologů s formaldehydem podle podmínek kondenzace: materiály rozpustné v organických rozpouštědlech (novolak) pevné, tvrdé hmoty značně rezistentní vůči chemikáliím (rezoly) fenoplasty mají tmavou barvu → používají se jen tam, kde se nepožaduje jiné zbarvení výrobku
novolak lineární polymer vznik polykondenzací fenolu a formaldehydu v kyselém prostředí termoplast rozpustný v organických rozpouštědlech výroba laků
rezoly síťované polymery vznik polykondenzací fenolu s molárním přebytkem aldehydu v alkalickém prostředí
rezoly zahříváním vznikají rezity, netavitelné a těžko rozpustné termosety (plastická hmota, která po ohřevu nevratně ztuhne) výroba výlisků, které se používají v elektrotechnice (výborné elektrolyzační vlastnosti), v chemickém, ve stavebním a ve spotřebním průmyslu rezolové pryskyřice + plnidla (dřevěné piliny, síran barnatý aj.) = látky vhodné k lisování nanášením na papír nebo na textil se získává tvrdý materiál používaný k výrobě nábytku, ozubených kol...
využití v běžném životě používají se prakticky ve všech průmyslových oborech elektrotechnický průmysl (izolace) dřevozpracující průmysl (pojiva, ochranné nátěry) automobilový průmysl (výlisky do dopravních prostředků, automobil Trabant) výroba brusných prostředků stavebnictví (lehčené hmoty)