Optimalizace chování firmy v podmínkách nedokonalé konkurence Monopol, Oligopol, Monopolní konkurence

Nedokonalá konkurence (NK) Prodávající mají určitou kontrolu nad tvorbou ceny nebo se jejich produkce liší Větší zaměření na reklamu, protože ne všechna produkce je prodejná (v DK trh absorbuje veškerou produkci firmy) Monopol – DK k němu spěje v odvětvích, kde je velká možnost vytváření úspor z rozsahu – vede k vytvoření přirozeného monopolu Přirozený monopol je případ, kdy tržní poptávku může uspokojovat svou produkcí jedna firma s nižšími AC, než kdyby bylo v odvětví více menších firem Přirozený monopol je typický pro telekomunikace, distribuce plynu a elektřiny

Prostředí vyvolávající vznik přirozeného monopolu je takové prostředí, kdy křivka AC dosahuje svého minima až při velkých objemech produkce (obvykle postačujících k pokrytí celé poptávky) Monopol by mohl vyrábět množství produkce Q1 odpovídající střetu D a S… MC = S AC P i Q i Je tedy výhodnější, aby poptávku na trhu pokryla jedna firma, která může díky nižším AC nabídnout také výrobek za nižší cenu (nejspíše nabídne cenu P vyšší než AC1, ale stále může být menší než AC2 a zákazníkům se to vyplatí a kupují QD* Pokud by na tomto trhu fungovaly tři podniky a rozdělili by si rovnoměrně zákazníky, pak by na každou firmu připadal třetinový objem Q1. Tento objem by však každá firma vyráběla s ještě vyššími průměrnými náklady (AC2) než v případě monopolu. … a to za cenu, kterou stanoví minimálně na úrovni AC1. AC2 I kdyby firma prodávala s nulovým ziskem, byla by cena na úrovni AC2. Zákazníci by za tuto cenu nakupovali množství QD. P Přirozený monopol tedy vzniká z nákladových důvodů, a to v případě, kdy křivka AC dosahuje svého minima až při velmi vysokých objemech produkce. V praxi je to zejména v odvětvích, kde jsou třeba velké vstupní (investiční) náklady, které je potřeba „rozpustit“ do velkého objemu produkce, aby mohla klesnout cena na přijatelnou úroveň. AC1 D 1/3 Q1 QD QD* Q1

Příklad Představte se, že podnikáte v distribuci vody (vodovody a kanalizace) ve městě se 10 000 obyvateli. Průměrná roční spotřeba vody na jednoho občana je 100 m3. Vaše rozsáhlá vodovodní a kanalizační síť vyžaduje pravidelnou roční údržbu, jež Vás stojí 40 mil. Kč. Vodu nakupujete od dodavatele za 20 Kč/m3 (při odběru větším než 1 mil. m3 však bude cena růst o 10 % za každých započatých 1 000 m3). Jakou minimální cenu budete požadovat za m3 vody? Jakou cenu bude požadovat, pokud Vám konkurenční firma odebere polovinu zákazníků? (Stejný efekt by měla skutečnost, že zákazníci začnou s vodou šetřit a sníží spotřebu vody o polovinu)

Příklad Spotřeba vody ve městě = 10 000 * 100 = 1 000 000 m3. Náklady na tento odběr = 40 000 000 + 20 * 1 000 000 = 60 000 000 Kč Náklady na m3 = 60 000 000 / 1 000 000 = 60 Kč/m3 Minimální cena bude tedy 60 Kč Pokud se spotřeba vody (počet zákazníků) sníží na polovinu, pak náklady na odběr = 40 000 000 + 20 * 500 000 = 50 000 000 Kč Náklady na m3 = 50 000 000 / 500 000 = 100 Kč/m3 Pokud by měla stejné podmínky (náklady) i druhá firma, cena vody by díky konkurenci naopak vzrostla (minimálně) na 100 Kč/m3. Lepší by tedy bylo, aby zde působila jen jedna firma a ta dodávala všem zákazníkům (minimálně) za 60 Kč/m3.

Příklad - Graf Kč/m3 Q (m3) AC VC 100 60 FC 500 000 1 000 000

Další příčiny vzniku monopolu Vedle přirozeného monopolu může vznikat i nežádoucí forma monopolu a to například z důvodů: Firma vytlačila ostatní firmy z trhu masivním konkurenčním bojem (např. tzv. cenovou válkou) Jedna firma vlastní jediný zdroj suroviny nutné k výrobě výrobků v daném odvětví. Jedna firma vlastní autorská práva, licence, patenty či jiná výhradní práva k výrobě a poskytování určitého statku Monopolní postavení zajišťují firmě legislativní, geografické, politické a jiné podmínky, které zabraňují ostatním firmám ve vstupu na trh. U těchto forem monopolů může být žádoucí jejich regulace státem či jinými subjekty.

Optimální rozsah produkce monopolní firmy Platí, že maximálního zisku dosahuje při objemu produkce, kdy MC = MR monopol dosahuje monopolního zisku může ho dosahovat i dlouhodobě (narozdíl od dokonalé konkurence), protože existují překážky vstupu do odvětví a ty stěžují potenciální konkurenci

Optimální rozsah produkce monopolní firmy (maximalizace zisku) V NK již není křivka AR (P) horizontální, ale má klesající průběh. Křivka MR klesá dvakrát rychleji než křivka AR. To vše má (oproti DK)významný dopad na určení optimálního rozsahu produkce. …ale podle průměrných veličin (AR a AC) poznáme jaká je jeho průměrná výše. Zisk na jednotku produkce při určitém objemu produkce Z/Q = AR - AC. Jeho vynásobením daným objemem produkce Q získáme celkový zisk). Tento bod vyjadřuje rovnováhu na trhu (D=S). Odpovídá mu produkce QA za cenu PA Pokud by monopolní firma chtěla vyrábět objem QA, znamenalo by to, že mezní náklad každé prodané jednotky od produkce vyšší než QM bude vyšší než mezní příjem z této jednotky, což bude snižovat předchozí zisk dosahovaný při QM MC = S AC P i Q i Podle (vývoje) přírůstkových veličin (MR a MC) poznáme, při jakém objemu produkce je zisk nejvyšší (když se MR = MC)… PM ARM Monopolní firma však maximalizuje zisk v bodě M, kde MR = MC. Odpovídá tomu nižší produkce QM za vyšší cenu PM Zisk Celkové příjmy TRM = ARM * QM Pamatujme si… A PA Celkové náklady TCM = ACM * QM ACM Podle (vývoje) přírůstkových veličin (MR a MC) poznáme, při jakém objemu produkce je zisk nejvyšší (když se MR = MC), ale podle průměrných veličin (AR a AC) poznáme jaká je jeho výše (Zisk na jednotku produkce při určitém objemu produkce = AR - AC. Jeho vynásobením daným objemem produkce Q získáme celkový zisk). D = AR M Q M Q A MR 10

Regulace monopolu Je realizována zpravidla jako cenová regulace, neboli stanovení maximální ceny monopolu státem. Projevuje se snahou státu stanovit cenu co nejblíže úrovni mezních nákladů a tím přiblížení se situace na trhu DK. Problém ovšem může být, jak stát určí maximální cenu. Může docházet k přílišnému omezení přirozeného monopolu a tím případně k ohrožení celého odvětví Další možností je zavedení daní, snižujících zisk monopolu. Mohou se však odrazit v cenách a tím mají dopad na zákazníky. Monopol je možné převést pod státní vlastnictví Zákaz určitých činností a další legislativní opatření

Další formy nedokonalé konkurence (NK) Oligopol – jedna firma není schopna uspokojit poptávku, musí jich být více; typický pro leteckou dopravu, automobilový průmysl Výnosy z rozsahu jsou nižší než u monopolu, ale firmy si konkurují Monopolní konkurence – mnoho firem, které společně uspokojují poptávku, individuálně mají malý vliv na trh, ale je diferenciovaný produkt Producenti jsou tvůrci ceny a neakceptují cenu tržní

Optimální rozsah produkce monopolně konkurenční firmy Zisk monopolně konkurenční firmy je oproti monopolní firmě menší. Důvodem je také fakt, že je v odvětví více firem, které si konkurují a křivka poptávky je elastičtější (zákazníci mohou nakoupit i jinde a reagují citlivě na změny ceny) MC = S P i Q i AC A P MK P A Zisk MK D = AR MR Q MK Q A