Frézování závitů
Frézování závitů Frézování závitů je ve strojírenské výrobě velmi rozšířeno je to nejrychlejší a nejvhodnější způsob výroby závitů o velkém profilu, o velkém stoupání, při hrubování dlouhého závitu na pohybových šroubech apod. při frézování závitových drážek na univerzálních frézkách je obrobek většinou upnut mezi hroty vřetene dělícího přístroje a koníku požadovaný tvar závitové drážky závisí především na správně zvoleném nástroji a přesných výpočtech
Frézování závitů Způsoby frézování závitů: frézování závitů kotoučovou frézou frézování závitů hřebenovou frézou rychlostní frézování závitů
Frézování závitů Frézování závitů kotoučovou frézou uplatňuje hlavně u lichoběžníkových závitů provádí se jimi jen hrubování, protože fréza částečně deformuje profil závitu. fréza je upnuta pod úhlem stoupání šroubovice závitu její břity zaujímají polohu kolmou na šroubovici nedochází ke tření hřbetních ploch nástroje o boky závitů uplatňuje hlavně u dlouhých závitů fréza má tvar shodný s profilem vyráběného závitu
Frézování závitů Frézování vnějších závitů hřebenovou frézou frézování hřebenovými frézami je určeno pro výrobu krátkých závitů závitové hřebenové frézy mají na obvodě radiální zápichy tvořící v osovém řezu frézy ozubený hřeben závitového profilu fréza se otáčí a posouvá ve směru své osy o jedno stoupání na otáčku
Frézování závitů Frézování vnitřních závitů hřebenovou frézou obrobek se otáčí a zároveň posouvá otáčky hřebenové frézy jsou nezávislé na otáčení obrobku způsob je produktivnější než u jednoprofilových fréz
Frézování ozubených kol Postup při seřízení: vypočítáme stoupání šroubovité drážky na obrobku vypočítáme úhel upneme a seřídíme UDP upneme obrobek ( nejčastěji na předem zhotovený trn ) najedeme si nástrojem na střed obrobku provedeme dělení spočítáme převod ozubených kol sestrojíme jednoduchý nebo složený převod po vyfrézování první drážky se vrátíme zpět na začátek najedeme opět patřičnou hloubku a frézujeme další drážku provedeme kontrolu skutečného úhlu a stoupání šroubovice
Použité zdroje: KOCMAN, Karel. Technologické procesy obrábění. Vyd. 1. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2011, 330 s. ISBN 80-7204-722-2. ŘÍČKA, Jaroslav a Vladimír BULLA. Technologie obrábění. Vyd. 1. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1979, 179 s. ISBN 80-7204-722-2. KOCMAN, K., PROKOP, K. Technologie obrábění. Brno: Akademické nakladatelství CERN Brno, s.r.o., 2001. 274 s. ISBN 80-214-196-2. PŘIKRYL, Zdeněk. Teorie obrábění. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1966, 227 s. Učební texty vysokých škol (České vysoké učení technické v Praze). LEINVEBER, Jan a Pavel VÁVRA. Strojnické tabulky: pomocná učebnice pro školy technického zaměření. 5., upr. vyd. Úvaly: Albra, 2011, xiv, 927 s. ISBN 978-80-7361-081-4. CHLADIL, Josef. Teorie obrábění: Příklady a cvičení. 1. vyd. Brno: VUT Brno, 1983, 64 s. Učební texty vysokých škol (České vysoké učení technické v Praze). ISBN 80-214-0370-5.