Táta na plný úvazek výzkum Zlínský a Olomoucký kraj

Obsah Cíle výzkumu Metoda Shrnutí Srovnání mužského a ženského pohledu Olomoucký kraj –statistická chyba –charakteristika vzorku –výsledky Zlínský kraj –statistická chyba –charakteristika vzorku –výsledky Srovnání krajů Tabulková příloha

Cíle výzkumu Výzkumné šetření bylo realizováno v rámci v rámci projektu ESF ČR "Táta na plný úvazek", CZ.1.04/3.4.04/ podpořeného z OPLZZ ESF ČR Projekt Táta na plný úvazek se zaměřuje na zvýšení povědomí o aktivním otcovství ve dvou regionech České republiky, zejména pak na podporu a pomoc otcům na rodičovské dovolené. Projekt mimo jiné zahrnuje poradenství pro aktivní otce ve Zlínském a Olomouckém kraji, pomoc otcům při řešení jejich problémů (např. čerpání rodičovské dovolené, zahájení samostatného podnikání při čerpání rodičovské dovolené atd.) Součástí projektu je též plánovaná kampaň včetně vytvoření webových stránek, cílené inzerce přes webové portály, nákup vysílacího času v regionálních rozhlasových stanicích atd. Cíl výzkumného projektu Táta na plný úvazek. Zjistit povědomí o aktivním otcovství v obou regionech Zjistit představy o úspěšném muži a úspěšné ženě Zjistit, proč se některé ženy staví negativně k rodičovské dovolené svých partnerů

Metoda  Cílová skupina: obecná populace kraje ve věku let  Analýza dat byla uskutečněna na vzorku 508 pro Olomoucký kraj a 503 pro Zlínský kraj. Oba vzorky byly vybrány na základě kvótního výběru.  Na základě struktury cílového souboru byly stanoveny kvóty (počty respondentů) podle pohlaví, věku, vzdělání a velikosti místa bydliště. Oporou pro stanovení kvót byla aktuální data Českého statistického úřadu (ČSÚ).  Výzkum byl realizován prostřednictvím internetového sběru jednotného dotazníku na webovém rozhraní MEDIARESEARCH, a.s.  Respondenti jsou součástí Českého národního panelu  Terénní sběr probíhal v termínu  Čištění dat zahrnuje procedury na vyplnění řady proměnných dotazníku a mnohé další kontrolní postupy vyvinuté a standardizované naší agenturou.  Vážení dat zajišťuje reprezentativnost vzorku. Oba zkoumané vzorky byly naváženy v souladu s kvótami schválenými zadavatelem - dle základních sociodemografických charakteristik – pohlaví, věku, vzdělání a velikosti místa bydliště. Váhy mají dobré charakteristiky (jsou v rozmezí 0,6 až 1,7).  Zpracování dat bylo uskutečněno v softwaru IBM SPSS Statistics 20 a Microsoft Excel 2013.

Shrnutí Výsledky z krajů Výsledky v jednotlivých krajích jsou velmi podobné a nejsou zde patrnější významné rozdíly, proto je shrnutí zaměřeno na oba kraje dohromady, pokud v textu není výslovně uvedeno jinak. Více než dvě pětiny aktivní internetové populace v obou regionech zná pojem aktivní otcovství, rozumí mu a již se s ním v minulosti setkalo. V Olomouckém kraji pojem zaznamenalo 45 % respondentů, ve Zlínském 42 %. V obou krajích došlo k meziročnímu růstu povědomí o aktivním otcovství – v Olomouckém kraji dokonce o cca 10%, ve Zlínském kraji o cca 4%. Podíl respondentů, kteří zaznamenali v posledním roce nějakou aktivitu v souvislosti s podporou aktivního otcovství však zůstal v obou krajích zhruba stejný jako před rokem (ve Zlínském kraji dokonce došlo k mírnému poklesu těch, kteří si na nějakou aktivitu v souvislosti s podporou aktivního otcovství vzpomněli (reklama v novinách, časopisech, internetu atd.). Tento zdánlivý rozpor mezi růstem povědomí o aktivním otcovství na jedné straně a nezaznamenáním komunikačních aktivit na toto téma na straně druhé může být dán tím, že dnešní lidé jsou reklamou (reklamním sdělením všeho druhu) doslova přehlceni a je pro ně čím dál tím těžší si nějakou konkrétní reklamu – komunikační aktivitu vybavit, zvlášť pokud se dotazování nerealizuje bezprostředně v období po reklamních aktivitách (post testy), což v tomto případě nenastalo. Aktivity spojené s šířením osvěty aktivního otcovství však jak se zdá působily na respondenty podvědomě. S aktivitami týkajícími se aktivního otcovství se setkala téměř pětina respondentů, články v novinách registrovali respondenti častěji ve Zlínském kraji, zatímco obyvatelé Olomouckého kraje zaznamenali spíše rozhovory a diskuse v médiích, častěji si všímali i komunikace na sociálních sítích.

Úspěšný muž x úspěšná žena Názory na to, jaké vlastnosti by měla mít úspěšná žena a úspěšný muž se v jednotlivých krajích příliš neliší, rozdíly jsou maximálně pětiprocentní. Úspěšný muž: Je stálým a věrným partnerem (cca 50% respondentů) Dokáže skloubit zaměstnání a péči o děti (cca 50% respondentů) Umí se postarat o domácnost a děti (cca 50% respondentů) Vydělává dost peněz (cca 40% respondentů) Úspěšná žena: Dokáže skloubit zaměstnání a péči o děti ( cca70%) Umí se postarat o domácnost a děti (cca 60%) Je stálou a věrnou partnerkou (45%) Vyniká ve své profesi (cca 20%) Na ženy jsou kladeny vyšší nároky spojené s péčí o domácnost a děti a schopností skloubit tyto činnosti se zaměstnáním. Od mužů se očekává to samé, ale v menší míře než u žen, naopak mnohem více než u žen je u nich kladen důraz na schopnost vydělat dost peněz a vynikat ve své profesi. Respondenti tedy potvrzují stereotypy pracujícího muže, živitele rodiny a ženy pečující o děti a domácnost, nicméně muže z péče o děti nevylučují, úspěšný muž by měl být také její důležitou součástí.

Úspěšný muž x úspěšná žena Asi nejvýraznější rozdíly ve vnímání úspěšného muže a ženy je právě schopnost vydělat dost peněz a vynikat ve své profesi. U mužů se výrazně více oceňuje právě schopnost vydělat peníze ( a to nemusí vždy jak ukazují výsledky výzkumu souviset s tím, zda vynikají ve své profesi či nikoliv), zatímco u úspěšných žen se tyto vlastnosti (schopnost vydělat dost peněz a úspěch v profesi hodnotí výrazně méně). Zajímavé také je, že o něco více se u úspěšných žen očekává úspěch v profesi než schopnost vydělat peníze, což může být ovlivněno i určitým vnímáním „typických“ ženských profesí (učitelka, zdravotní sestra atd.). Přestože se pohled žen a mužů na vlastnosti úspěšného muže příliš neliší, určité odlišnosti přeci jen existují. Ženy v prvé řadě od úspěšných mužů očekávají stálost a věrnost v partnerství, zatímco, a to je zajímavé, muži o něco častěji uvádějí právě schopnost skloubit zaměstnání a péči o děti a schopnost postarat se o domácnost a děti. Co se týče vlastností úspěšné ženy je vnímání mužů a žen výrazněji odlišné. Muži v obou krajích v prvé řadě oceňují schopnost postarat se o domácnost a děti, skloubení pracovního a rodinného života je u nich až na druhém místě (na rozdíl od žen, které právě schopnost skloubit pracovní a rodinný život oceňují na úspěšné ženě nejvíce). Výrazný rozdíl je také v ocenění vlastnosti věrné a stálé partnerky, což u úspěšných žen oceňují muži výrazně více než ženy. Ženy si naopak na úspěšných ženách více cení profesních úspěchů a schopnosti vydělat peníze.

Proč si některé ženy staví nepřejí své partnery na RD Ani v pohledu na to, proč některé ženy nechtějí, aby byl jejich partner s dítětem na mateřské dovolené, se názory v obou krajích výrazněji neliší. Hlavním vysvětlením toho, že si některé matky nepřejí, aby jejich partner zůstal na rodičovské dovolené je dle názoru respondentů v prvé řadě obava z finančních ztrát způsobená tím, že partner vydělává více (60%). Druhým nejsilnějším důvodem je obava, že by se partner nedokázal o dítě tak dobře postarat jako matky (dvě pětiny respondentů). Zhruba třetina respondentů vidí problém také v tom, že matky nechtějí ztratit svou tradiční roli. Pouze cca 10% respondentů podezírá matky, které nechtějí aby jejich partner zůstal nějakou dobu na RD z toho, že se jim muži na RD jeví jako zženštilí (o něco více ve zlínském kraji). Ženy ve svém hodnocení kladou větší důraz na obavu z finančních ztrát než muži, častěji také uvádějí, že si ženy o svých partnerech myslí, že o RD nestojí. Naopak muži vidí ve srovnání s ženami jako silnější bariéry (u některých matek) obavu, zda by se partner dokázal o dítě tak dobře postarat spolu s tím, že péče o tak malé děti je doménou žen. x ? ? ? ? ?

Aktivní otcovství v Olomouckém kraji

Statistická chyba U jednotlivých sociodemografických proměnných je nutné při malém vzorku pod 100 respondentů počítat s větší statistickou chybou. To platí zejména pro kategorii 20 – 24 let, kde je pouze 73 respondentů. Závěry týkající se této skupiny je proto třeba brát pouze jako orientační.

45 % S pojmem aktivního otcovství se v současné době již setkala téměř polovina respondentů Olomouckého kraje ( 45 %). Povědomí o aktivním otcovství tedy meziročně vzrostlo o cca 10 %. Tento pojem nejvíce znají a nejlépe se orientují v tom, co znamená lidé ve věku 25 – 34 let, s více dětmi.

! Příliš nízký počet respondentů v dané cílové skupině, s výsledky je nutné pracovat pouze orientačně ! ! ! ! !

Aktivity spojené s aktivním otcovstvím zaznamenala necelá pětina obyvatel Olomouckého kraje ve věku 20 až 54 let. Nejčastěji to byli nejmladší respondenti, rozdíly však nejsou příliš výrazné. Oproti minulému roku se podíl těch, kteří zaznamenali aktivity týkající se tématu aktivního otcovství nebo podpory vyššího zapojení otců do každodenní péče o nezletilé děti nezměnil.

! Příliš nízký počet respondentů v dané cílové skupině, s výsledky je nutné pracovat pouze orientačně ! ! ! ! !

Respondenti, kteří zaregistrovali pojem aktivní otcovství, se nejčastěji setkali s rozhovory a diskusemi v médiích (56 %). Necelá polovina se setkala s články v novinách (ty oslovily převážně vysokoškoláky) a 44 % zaznamenalo komunikaci na sociálních sítích. Aktivity týkající se aktivního otcovství se tedy k lidem dostávají především prostřednictvím hlavních médií (hlavně internetu a tisku). Změny oproti minulému roku nejsou příliš výrazné, významnější nárůst byl zaznamenán pouze u inzerce na webových portálech.

Podle obyvatel Olomouckého kraje by úspěšný muž měl být především stálým a věrným partnerem, měl by se umět postarat o domácnost a děti a měl by umět skloubit zaměstnání s péčí o děti (každou z těchto vlastností uvedla více než polovina respondentů). U vysokoškoláků je patrný důraz na profesní úspěch a dobrý plat, na věrnost kladou největší důraz nejmladší respondenti.

Tři nejdůležitější vlastnosti jsou u žen stejné jako u mužů, na ženy jsou však více kladeny nároky spojené s péčí o děti, věrnost ustupuje až na třetí místo v pořadí. I u žen kladou vysokoškoláci větší důraz na kariéru, u platu však takový rozdíl oproti ostatním vzdělanostním skupinám není. Zatímco v případě mužů se obě pohlaví, pokud jde o profesní úspěch, celkem shodují, u žen si jej s úspěchem celkově spojují spíše ženy, nicméně je pro ně důležité skloubit práci s péčí o děti.

V předchozím výzkumu se ukázalo, že si většina žen nepřeje, aby partner zůstal aspoň na nějakou dobu s dítětem na rodičovské dovolené. Podle obyvatel Olomouckého kraje jsou důvodem především finanční ztráty způsobené tím, že partner vydělává více (61 % - častěji ženy). 43 % respondentů si myslí, že je to způsobeno tím, že by se partner podle nich o malé dítě nedokázal tak dobře postarat (to si myslí častěji muži a s vyšším vzdělaním). Třetina dotázaných soudí, že důvodem je to, že matky nechtějí ztratit svou tradiční roli (myslí si to hlavně nejmladší respondenti).

Aktivní otcovství ve Zlínském kraji

Statistická chyba U jednotlivých sociodemografických proměnných je nutné při malém vzorku pod 100 respondentů počítat s větší statistickou chybou. To platí zejména pro kategorii 20 – 24 let, kde je pouze 76 respondentů. Závěry týkající se této skupiny je proto třeba brát pouze jako orientační.

S pojmem aktivního otcovství se ve Zlínském kraji již setkaly více než dvě pětiny aktivní internetové populace 20 – 54 let (42%). Ve srovnání s minulým rokem jejich podíl také vzrostl, ale jen mírně (4%). Častěji o aktivním otcovství slyšeli lidé ve věku 25 – 34 a vzdělanější. 42 %

! Příliš nízký počet respondentů v dané cílové skupině, s výsledky je nutné pracovat pouze orientačně ! ! ! ! !

Aktivity spojené s aktivním otcovstvím zaznamenalo ve Zlínském kraji cca 15 % respondentů ve věku 20 – 54 let. Oproti minulém roku jejich počet mírně poklesl. Znamená to, že sice více lidí než loni zná pojem aktivní otcovství, nevzpomenou si ale na konkrétní aktivity s ním spojené. O něco více než je průměr se s aktivitami týkajícími se podpory vyššího zapojení otců do každodenní péče o nezletilé děti setkaly ženy a lidé s vyšším vzděláním.

! Příliš nízký počet respondentů v dané cílové skupině, s výsledky je nutné pracovat pouze orientačně ! ! ! ! !

Respondenti, kteří zaznamenali nějaké aktivity spojené s aktivním otcovstvím, nejčastěji zaregistrovali články v novinách nebo časopisech (60 %). Články v novinách respondenti registrovali výrazně častěji než loni. Dále si všímali diskusí v médiích a komunikace na sociálních sítích. Rozhovory v médiích výrazně častěji zaznamenali muži a vysokoškoláci. Články v novinách respondenti registrovali výrazně častěji než loni, méně často naopak rozhovory a diskuse v médiích.

Podle obyvatel Zlínského kraje by úspěšný muž měl být především stálým a věrným partnerem, měl by umět skloubit zaměstnání s péčí o děti a měl by se umět o domácnost a děti postarat. Vysokoškoláci kladou výrazně větší důraz na profesní úspěch než ostatní skupiny. Pro nejmladší věkovou skupinu je nejdůležitější věrnost, zatímco pro lidi ve věku 25 – 34 let je hlavní schopnost skoupit práci a rodinu a pro respondenty mezi 35 a 44 roky je klíčová schopnost postarat se o děti a domácnost.

Úspěšná žena by podle respondentů měla především umět skloubit zaměstnání s péčí o děti, a měla by se umět postarat o domácnost a děti. Polovina respondentů si myslí, že by měla být i stálou a věrnou partnerkou (to si myslí častěji muži než ženy). Věrnost je, stejně jako v Olomouckém kraji, nejdůležitější pro nejmladší věkovou skupinu.

Podle obyvatel Zlínského kraje jsou důvodem toho, proč si některé ženy nepřejí, aby jejich partner zůstal na rodičovské dovolené, především finanční ztráty způsobené tím, že partner vydělává více (57 % - častěji ženy, vzdělanější respondenti). 44 % respondentů si myslí, že je to způsobeno tím, že by se partner podle nich o malé dítě nedokázal tak dobře postarat (to si myslí častěji muži a s vyšším vzděláním). Téměř třetina dotázaných soudí, že matky mají strach z toho, že by je okolí odsuzovalo a vnímalo je jako krkavčí matky (spíš ženy, s vyšším vzděláním).

Srovnání krajů Na následujících slidech lze vidět, že respondenti v obou krajích odpovídali téměř totožně. Nejsou zde patrné žádné výraznější rozdíly, proto jsou grafy uvedeny bez komentářů. Ve Zlínském kraji respondenti více registrují aktivity spojené s pojmem aktivní otcovství prostřednictvím článků v novinách nebo časopisech. V Olomouckém kraji zaznamenali tyto aktivity častěji prostřednictvím diskusí v médiích, prostřednictvím sociálních sítí nebo jako spoty v rádiích. Počty respondentů, kteří nějaké konkrétní aktivity zaznamenali, ale celkově není příliš velký, takže rozdíly jsou spíše orientační.

TABULKOVÁ PŘÍLOHA

Děkujeme za pozornost 80 Pro MPSV ČR zpracovala MEDIARESEARCH, a.s. V případě jakýchkoliv otázek kontaktujte: © MEDIARESEARCH, a.s