Psychologie - z řeckého psyché = duše, duch, dech a logia = věda, výzkum, nauka je věda, která studuje lidské chování,mentální procesy a tělesné dění. Psychologie se řadí mezi sociální vědy, svým rozsahem se však pohybuje na plynulém rozmezí a zahrnuje výzkum z věd přírodních týkající se např. zákonů lidského vnímání a percepce, sociálních i humanitních věd až po filozofii. Cílem psychologie je také získané poznatky využít ke zvýšení lidské spokojenosti a zdraví, prostřednictvím psychoterapie jich lze navíc využít i k léčebným účelům. Člověk, zabývající se psychologií výzkumně i prakticky, bývá označován jako psycholog, člověk provádějící psychoterapii je psychoterapeut v běžné řeči bývají tyto pojmy směšovány. Psychologové objevili a vysvětlili řadu klíčových pojmů a konceptů, jako například percepce, kognice, pozornost, emoce,motivace, osobnost, interpersonální vztahy či podvědomí. Psychologické poznatky jsou používány ke zlepšení kvality života lidí - výzkumná zjištění ovlivňovala vznik zákonů regulujících trest smrti, náhled na homosexualitu či podmínek, za nichž je člověk trestně zodpovědný.

V psychologii dnes existuje nejméně pět významných a vlivných teoretických přístupů, z nichž každý svým vlastním a svébytným způsobem definuje svůj vědecký pohled na psychologii a liší se definicí samotné psychologie. Biologický přístup - se zabývá studiem neurofyziologických procesů, mozku, technickými aspekty vnímání a podobně. Zajímá se, jaké neurofyziologické procesy jsou základem chování a prožívání, a vznikla díky možnosti aplikace biologických experimentů pro studium myšlenkových jevů. Její součástí je také přístup nazývaný evoluční psychologie, která studuje genetické základy lidské psychiky a jejíž představitelé vesměs navázali na Darwinovo dílo. Kognitivní psychologie - věnuje značnou pozornost mentální, zejména poznávacím procesům, a myšlení celkově. Lidskou psychiku chápe jako systém zpracování informací a část terminologie si vypůjčuje například z počítačové kybernetiky. Behaviorální přístup - byl dominantním v první polovině 20. století. Zaměřoval se především na lidské chování a omezil se na objektivně pozorovatelná fakta. Na rozdíl od psychoanalýzy zcela vynechal lidskou mysl. Fenomenologický přístup - je silně humanisticky a filozoficky orientovaný směr, který studuje smysl lidského bytí, prožívání, lidské svědomí, osamění. Přístup je nedeterministický a ústředním konceptem je tak pojem svobodná vůle. Gestalt psychologie - vznikla v roce Předmětem jejího studia je zkoumání psychických fenoménů celostní povahy zejména vnímání.

Psychiatrie - je lékařský obor, který léčí nemoci mozku, které se projevují v myšlení, emocích, vnímání a také chování nemocných. Z ostatních lékařských oborů má nejvíce styčných bodů neurologie, která se také zabývá nervovou soustavou včetně mozku, z nelékařských oborů je jí nejblíže psychologie, se kterou také psychiatrie úzce spolupracuje jak při léčbě, tak diagnostice. Moderní psychiatrie je rozvíjející se lékařský obor, který dovede nemocným pomoci navrátit se do běžného života a zmírnit jejich utrpení. Někdy bývá zkresleným pohledem ze strany laické veřejnosti ("Kdo potřebuje psychiatra je "blázen" a já přece nejsem blázen!"). Současná psychiatrie je lékařský obor s velmi širokým záběrem rozpadajícím se do mnoha podoborů.

Klasifikace duševních poruch Organické duševní poruchy - Jde o značně nesourodou skupinu onemocnění, kde je příčina v nám známém tělesném onemocnění nebo poškození, například vlivem úrazu. Duševní poruchy a poruchy chování vyvolané účinkem psychoaktivních látek - Do této skupiny zařazujeme tzv. závislosti na alkoholu, nealkoholových látkách jako je skupina opiátů, konopí, heroin a další. Patří sem i závislost na lécích. Schizofrenie, schizofrenní poruchy a poruchy s bludy - Tato skupina nemocí je ve veřejnosti nejčastěji spojována s psychiatrií, je známá také pod názvem psychózy. Afektivní poruchy - Afektivní poruchy se projevují depresí nebo mánií. Neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem a somatoformní poruchy - Tyto poruchy mají za společnou příčinu neúměrný stres, v současné době jsme svědky jejich strmého nárůstu. Mezi jejich příznaky patří deprese a velmi široká škála příznaků, které mohou vypadat jako tělesné onemocnění - např. onemocnění žaludku. Poruchy osobnosti a chování u dospělých – Poruchy osobnosti se projevují v chování nemocného jedince, které je značně odchylné od normy. Chování může být nepředvídatelné, může mít sklon ke zkratkovitým reakcím. Porucha je v oblastech emocí, interpretace okolního světa, impulzivity, chování k ostatním lidem. Mentální retardace - Do mentální retardace zahrnujeme vrozenou poruchu intelektu, pokud se projeví před druhým rokem věku dítěte. Porucha příjmu potravy - Mentální anorexie a bulimie.

Zdroje: Jméno: Richard Andrýsek Třída: 1L