Fy – sekunda Yveta Ančincová Zákon síly Fy – sekunda Yveta Ančincová

Již Aristoteles (384 –322 př. n. l.) ….. nejvýznamnější z filozofů starého Řecka, narozen na poloostrově Chalkidiké  nejvýznamnější z filozofů starého Řecka, narozen na poloostrově Chalkidiké Věnoval mnoho úsilí pohybu. Sledoval plavbu lodí, let ptáků… Vyhazoval kameny do výšky a pozoroval jejich pád. „ Proč kámen pokračuje v letu, když se oddělí od ruky?“ Na ustavení éteru jako nezlomného pra­vidla výkladu světa má zásluhu jeden z nej­významnějších filozofů starého Řecka, žák Platónův a vychovatel Alexandra Makedon­ského, filozof Aristoteles (obr. 1).   Aristoteles (384 –322 př. n. l.) se narodil ve městě Stagiera jako syn uznávaného léka­ře. Od mládí se zajímal spíše než o lékařskou praxi svého otce, jak mělo být obvyklé, o vše­možné přírodní, fyzikální, chemické a bio­logické jevy, vysvětlované v té době, pokud vůbec, pouhou vůlí bohů. To však zvídavému Aristotelovi nestačilo. Stal se žákem do ma­tematiky zahleděného Platóna, univerzálně se zabýval mechanikou, matematikou, zoologií a astronomií a sám sobě kladl otázky: Co je to duha a jak vzniká? Proč vítr vane a mění směr? Proč jsou mořské páry sladké? Z čeho pochází zemětřesení? Jak je veliká Země? Co je to zvuk?... a mnohé další. Mnoho úsilí Aristoteles věnoval pohybu. Sledoval plavbu lodí, let ptáků, pohyb těles na zemi i ve vzduchu. Vyhazoval kameny do výšky a pozoroval jejich pád na zem. Proč kámen pokračuje v letu, když se oddělí od ruky? Proč se vozík na cestě zastaví? Podle Aristotelem vytvořené teorie letící těleso za sebou zanechává prázdný prostor a vzduch tlačící se okamžitě na uvolněné místo těleso dál postrkuje. Prostor nesmí zůstat prázdný! Příroda sama klade odpor vzniku prázdna – strach z prázdna, horror vacui!  Na ustavení éteru jako nezlomného pra­vidla výkladu světa má zásluhu jeden z nej­významnějších filozofů starého Řecka, žák Platónův a vychovatel Alexandra Makedon­ského, filozof Aristoteles (obr. 1).

Domníval se, že letící těleso zanechává za sebou prázdný prostor , příroda sama klade odpor vzniku prázdna (strach z prázdna – horror vacui) a vzduch se okamžitě tlačí na uvolněné místo a kámen postrkuje Podle Aristotelem vytvořené teorie letící těleso za sebou zanechává prázdný prostor a vzduch tlačící se okamžitě na uvolněné místo těleso dál postrkuje. Prostor nesmí zůstat prázdný! Příroda sama klade odpor vzniku prázdna – strach z prázdna, horror vacui!  

Galileo Galilei astronom, filosof a fyzik (1564 Pisa –1642 Arcetri)

Ze známé šikmé věže Galilei házel kameny o nestejné hmotnosti, aby vyvrátil mylnou představu o tom, že těžší předměty padají rychleji. Galilei měl za to, že v blízkosti povrchu mají tělesa konstantní zrychlení svislého směru

anglický fyzik,matematik,astronom,teolog Přichází Isaac Newton ….. (1643 –1727,Londýn) anglický fyzik,matematik,astronom,teolog jeden z nejvýznamnějších vědců všech dob

Isaac Newton (1642 -1727) Narozen (r. 1642) v Lincolne ve východní Anglii Otec zemřel 3 měsíce před jeho narozením Matka znovu provdána, když bylo Isaacovi 3 roky Od tří let do smrti otčíma vychováván rodiči matky

Isaac Newton (1642 -1727) Od 10 let znovu bydlí s matkou a s 3 nevlastními sourozenci V 10 letech začíná navštěvovat základní školu V roce 1661 nastupuje na Trinity College v Cambridge Na studiích jej podporuje strýc Lukáš

Isaac Newton (1642 -1727) Isaac Newton (1642 -1727) Osmnáctiltý Newton se zajímá o vědu Čte díla G.Galileiho a R. Descarta

Roku 1665 získává Newton bakalářský titul Isaac Newton (1642 -1727) Roku 1665 získává Newton bakalářský titul Od r. 1665 do r. 1667 je univerzita kvůli morové epidemii uzavřena Od r. 1667 získává Newton stálé místo na Trinity College Roku 1668 se stává magistrem umění Roku 1669 profesorem matematiky Mor má pod mikroskopem růžovou barvu, přesto je nazýván černou smrtí Ve středověku mor zabíjel miliony lidí Ve 14.stol.zemřela na mor polovina evropské populace Letos v červenci zemřelo na mor 31 obyvatel v Peru… Mor ve světě Černá smrt nezmizela. Mor ve světě znovu útočí 22.08.2010 08:30 Ve středověku mor zabíjel miliony lidí. Nemoc ale nikdy vymýcena nebyla a stále si hledá své oběti. Přesto už není hrozbou jako kdysi. Letos v červenci zemřelo na mor jednatřicet obyvatel Peru. Nemoc se stále objevuje v některých oblastech Indie, Pákistánu, Číny, jižní Afriky, ale také na západě USA. Ojedinělé případy jsou hlášeny v Novém Mexiku, Arizoně, Coloradu, Kalifornii, Oregonu a Nevadě. Před pár stoletími byl mor strašákem, který obcházel celý svět. Ve 14. století na tuto nemoc zemřela celá polovina evropské populace. A morové epidemie se s jistou pravidelností opakovaly. Během 18. století přišel zlom, díky hygienickým opatřením se od té doby morová epidemie v Evropě neobjevila. Poslední ojedinělé případy se vyskytly po druhé světové válce. Přesto se podle Světové zdravotnické organizace každý rok objeví tisíc až tři tisíce případů moru. Příčinou nákazy jsou infikovaní potkani a krysy, ale také kočky nebo psi, kteří malá zvířata loví, a do domu tak mohou přinést nakažené blechy. Mor se vyskytuje ve dvou formách: bubonické a plicní. Bubonická a plicní forma "Bubonická forma se projevuje zduřením uzlin, nejčastěji v tříslech, ale záleží na tom, kudy se infekce dostala do těla po štípnutí hmyzem," říká Hana Roháčová, primářka Infekční kliniky Fakultní nemocnice na Bulovce. Obě formy mají krátkou inkubační dobu, jeden až šest dní. Poté nastupují vysoké horečky, třes, bolesti kloubů a únava. U bubonické, mnohem častější formy se objevují i hnisavá ložiska po celém těle, která mohou prasknout a způsobit celkovou sepsi. Pokud není zahájena léčba antibiotiky, zhruba dvě třetiny nemocných umírají. Plicní forma se přenáší vzduchem stejně jako chřipka a probíhá jako prudký zápal plic, jenž také končí bez včasné terapie smrtí. Morem se můžete nakazit "Teoreticky je možné, aby se nakazil i český turista při cestách do rizikových oblastí. Příčinou nákazy by byl kontakt s hmyzem, který mor přenáší, případně s člověkem trpícím plicní formou nemoci," spekuluje primářka Roháčová. V novodobé historii sice nedošlo k případu, že by někdo mor do Česka "přivezl", ale není to vyloučené. Pokud by se u nás objevilo pouhé podezření na mor, následovala by přísná opatření ze strany úřadů. Izolace, karanténa pacienta i jeho okolí, dezinfekce, dezinsekce a deratizace v místě, kde pacient pobýval a podobně.

Newtonův zrcadlový dalekohled Později se stal jejím předsedou Roku 1672 byl na základě tohoto vynálezu zvolen členem Královské společnosti Později se stal jejím předsedou

Roku 1705 povýšen královnou Annou Stuartovnou do rytířského stavu Newton - rytíř Roku 1705 povýšen královnou Annou Stuartovnou do rytířského stavu

Newton a královská mincovna V roce 1696 byl jmenován dozorcem v královské mincovně v londýnském Toweru Později byl jmenován jejím ministrem Proslavil se bojem proti penězokazům Dostal jich několik na popraviště Zavedl matematickou definici nové měny guiney Měl zde vysoký příjem, vzdal se profesury v Cambridge a žil v Londýně Objekt sloužil jako pevnost, zbrojnice, pokladnice, mincovna, palác, popraviště, observatoř a vězení pro vězně z vyšších vrstev. Dříve pevnost, zbrojnice, mincovna, palác,popraviště, observatoř, vězení pro vězně z vyšších vrstev

Isaac Newton (1642 -1727) Na základě experimentů Galilea a vlastních výpočtů, experimentů a úvah formuluje tři pohybové zákony: ZÁKON SETRVAČNOSTI ZÁKON SÍLY ZÁKON AKCE A REAKCE V mechanice především dokázal, že fyzikální zákony platí nejen na Zemi ale i ve vesmíru. Newtonovým nejznámějším objevem byly jeho tři pohybové zákony: Zákon síly Zákon setrvačnosti Zákon akce a reakce

Jak se liší pohyby vozíčků na obrázcích A) a B) ? Vozíček na obr.A se pohybuje s větší změnou rychlosti za čas - říkáme, že má větší ZRYCHLENÍ Proč? Na vozíčky působí stejně velká síla, ale hmotnost u B je větší.

Který z vozíčků má větší zrychlení a proč ? B Vozíček na obr.B se pohybuje s větším zrychlením,protože na něj působí VĚTŠÍ síla (hmotnosti jsou stejné)

Porovnej zrychlení vozíčků A B Vozíček B se pohybuje s třikrát menším zrychlením než A, protože má třikrát větší hmotnost než A

ZÁKON SÍLY F = m . a síla zrychlení hmotnost Síla uděluje tělesům zrychlení, které závisí na velikosti síly a na hmotnosti tělesa