NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: NÁZEV: VY_32_INOVACE_195_Světlo a jeho šíření AUTOR: Ing. Gavlas Miroslav ROČNÍK, DATUM: 9., VZDĚL. OBOR, TÉMA: Fyzika Světlo a jeho šíření ČÍSLO PROJEKTU: OPVK 1.4

ANOTACE V materiálu se prezentuje světlo, podstata jeho šíření, přirozené a umělé zdroje světla, směr šíření světla, některé stručné historické zajímavosti na šíření světla, zápis. Určeno pro devátý ročník.

Světlo

Světlo je částí optického záření, která zahrnuje kromě viditelného i ultrafialové a infračervené záření. Je to elektromagnetické záření, na které je citlivé naše oko. Okem můžeme vnímat vlnění o frekvencích 7, Hz až 3, Hz.

Světlo Světlo jako každé jiné vlnění potřebuje ke svému vzniku zdroj. Zdroje světla jsou přirozené nebo umělé. Přirozeným zdrojem je např. Slunce, oheň. Umělými zdroji jsou např. žárovky, zářivky….

Světlo Světlo se šíří od zdroje všemi směry podle Huygensova principu ve formě vlnoploch. Směr šíření určují kolmice k vlnoplochám, které nazýváme paprsky.

Světlo Světlo se šíří i ve vakuu. Důležitou charakteristikou světla je jeho rychlost. Ta je největší ve vakuu a má hodnotu asi km.s -1. V ostatních prostředích je rychlost vždy menší. Každé prostředí charakterizuje absolutní index lomu n, který udává, kolikrát je rychlost šíření světla ve vakuu větší, než v daném prostředí.

Historie Nejdříve byla rychlost světla považována za nekonečnou, protože prostor je osvětlen z lidského pohledu okamžitě. Na počátku prvního desetiletí 17. století zkusil Galileo se svým asistentem změřit rychlost světla. Stáli na dvou různých kopcích a každý držel lucernu s okenicemi. Když Galileo otevřel svou okenici, měl jeho asistent, jakmile uvidí záblesk, otevřít svou okenici. Na vzdálenost menší než míli Galileo nezjistil rozdíl větší než chyba měření oproti případu, kdy on a jeho asistent byli pouze několik yardů vzdáleni. Neučinil předčasný závěr, že se světlo šíří okamžitě, raději uznal, že vzdálenost mezi kopci byla asi příliš malá pro dobré měření.

Historie Roku1675 vypočítal Olaf Römer z pozorování zákrytů Jupiterových měsíců hodnotu rychlosti světla km.s -1. Hvězdář Olaf Romer, vypočetl rychlost světla na základě zpoždění zatemnění měsíců Jupiterových a ze známé vzdálenosti mezi zemí a Jupiterem. Velcí učenci té doby, ale Romerovu objevu a výpočtu nevěřili, protože prý světlo nepotřebuje čas ke svému šíření. V roce 1728 James Bradley stanovil rychlost šíření světla na km.s -1. Použil k tomu aberaci hvězd. Pozdější měření už se odehrávala na Zemi pomocí zrcadel a přesných přístrojů (Fizeau, Foucault, Michelson, atd.) Dnes je za rychlost světla ve vakuu považována hodnota ,458 kilometrů za sekundu.

zápis Světlo je ve své podstatě určitý druh elektromagnetické záření, na které je citlivé naše oko. Ke svému vzniku potřebuje zdroj. Šíří se i ve vakuu, kde je rychlost světla největší a má hodnotu asi km/sec. Od zdroje se šíří všemi směry.

Použitý obrázek – Wikipedia Použité kliparty – kolekce PowerPoint microsoft.com Soubor:Leuchtstofflampen-chtaube jpg. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, , 20:09, last modified on , 07:05 [cit ]. Dostupné z WWW:. Soubor:Refraction on an aperture - Huygens-Fresnel principle.svg. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, , 10:36, last modified on , 10:36 [cit ]. Dostupné z WWW:.